Komentáře uživatelů k filmu (235)

  • DaViD´82
    ***

    Pro plné zorientování se to vyžaduje přeci jen lepší než povšechnou znalost v předmnichovských politických piklích čili pro neznalé to příliš není. Jenomže zároveň to není ani pro ty, kteří o nich páru mají, jelikož těm to nenabízí nic, co by již nevěděli. Netne se v tomto ohledu dostatečně hluboko. A stejně se to má s orámováním děje skrze psychicky zlomeného Masaryka jakožto člověka, který se cítí zrazen a zároveň, že sám zradil. Není to sice v této poloze nezajímavé, ale nedostane se mu to nijak pod kůži čili skutek i v tomto případě utek. A do toho všechny ty jakože artové mnohoznačné záběry na tříštící se vlny apod. Každopádně jako celovečerní kinoverze Českého století to vlastně není vůbec špatné.(18.3.2017)

  • POMO
    ****

    Na hviezdičky rovnako kvalitné ako Anthropoid, ale iným spôsobom. Masaryk nie je akčný, neobsahuje hezouny ani milostný motív. Je politický, obsahuje sex, drogy, polovicu stopáže v psychiatrickej liečebni a v ústrety ide divákom, ktorí ocenia umeleckejší dotyk osobitejšou formou. Nejde mu o strhnutie emocionálnym príbehom, ale o to, čo najdôstojnejšie, formálne na svetovej úrovni, zobraziť zhrnutie historicky významných udalostí okolo jedného charakteru. Všetky nominácie na Českého leva zaslúžené. Od scenára, ktorý rozumne prepája štúdiu osobnosti sklamaného Masaryka s presne tými kľúčovými dejepisnými udalosťami, ktoré ma zaujímajú, cez vydarené zachytenie doby a ponurej atmosféry veškerých lokalít (hlavne interiéry palácov, pracovní so závesmi s protisvetlom sú mňamka), až po (samozrejme) super hercov. Je to chladnejší filmový zážitok, ale stojí za to.(17.3.2017)

  • Tosim
    ***

    Typickej vyhajpovanej produkt. Neřešme to, že tvůrci Masaryka našli kličku v pravidlech ČFTA (fakt byli tak posraní z letošní konkurence?), fakta jsou taková, tohle je řemeslně slušně zvládnutej českej biják, ale většinu cen bych dal někomu jinému. Roden válí, Kaiser odvádí svůj standard, Jašków je na pár minutách v roli Moravce charismatičtější, než deklamace Landy v Českém století. Kamera, hudba, výprava, vše na jedničku. Ševčíkův Normal jsem žral, od té doby jsem se na něj nepodíval, asi ze strachu, že byl horší, než jsem ho tehdy vnímal. Dalšími scénáristy byli v současnosti populární Petr Kolečko a můj oblíbený spisovatel Alex Koenigsmark, který před pár lety zemřel. Dost nesourodá trojice, ani jednomu z nich se mě nepodařilo strhnout některou z dějinných událostí. Jestli to nebude tím, že jde o další dílo, které zobrazuje některé principy z našich dějin, s konkrétními událostmi ale nakládá velice volně. Olga Hepnarová nebo i moje milovaná (a většinou nenáviděná) Učitelka mě dostaly víc.(23.3.2017)

  • Malarkey
    ****

    Naprosto světový film, který ale ocení asi jenom Čechoslovák. Je totiž, dle předpokladů, plný zásadních dialogů, který nejlépe vstřebá nějaký historik a nebo našinec se zájmem o českou historii. Osobně mě třeba zaujal rozhovor s Konrádem Henleinem, který pro film nebyl vysloveně zásadní, ale člověk znalý si ho okamžitě všimne a vstřebává každé další slovo, který s Janem Masarykem pronese. K tomu můžu říct, že jsem pročítal řadu názorů historiků na tento film a jsem rád, že se pokusili držet co největší historickou přesnost. Na druhou stranu mě trošku mrzí, že nádherná, podle mě kvalitně až světová kamera, která se imaginárně roztočila v Americe, Anglii, ale i v nacisty okupované Praze, nebyla trošku víc akční. Vše ale vynahrazovaly herecké výkony, kde Karel Roden byl naprosto excelentní, ale Oldřich Kaiser, coby Edvard Beneš, byl ještě lepší. Celkově ale musím říct, že tak dobrý a stylový film jsem v Česku viděl snad naposled s filmem Ve stínu. Zároveň jsem rád za objasnění některých historických situací samotnými tvůrci a děkuji jim za to, že něco takového mohlo vzniknout.(15.3.2017)

  • Enšpígl
    ****

    Nebyl to název filmu co mě lákalo do kina, ale především velká zvědavost, jak se jeden z elitních českých herců vypořádá s reálnou postavou. Musím říct, že jméno Juliuse Ševčika mě nenaplňovalo příliš velkým optimismem, ale je to mladej kluk, začátek kariéry, tak má právo na další šanci. Začátek filmu mě tedy příliš neoslnil, Masaryk tam do sebe sázel jednu lajnu za druhou až jsem měl pocit, že spíš než syn "tatíčka zakladatele" to je příbuznej Vincenta Vegy, ale čím víc začaly ve filmu převažovat dialogy, tím víc získával na síle. Určitě bych nedělal tak dlouhou "boxerskou" scénu a naopak dialogy Masaryk vs Beneš resp. Roden vs Kaiser bych s klidem protáhl, protože nejen, že tyto dialogy mají co dát z hlediska příběhu, z hlediska vnímání situace naší země, ale i z hlediska hereckého, protože sledovat ty dva, to je luxusní zážitek. Copak u Karla Rodena to snad už ani nepřekvapí, že opět zaválel a nepochybuji o jeho nominačce na Lva, ale u Oldy Kaisera mě mrzí, že neměl víc scén, to je u nás naprosto nedoceněnej herec a moc, moc bych mu přál velkou dramatickou filmovou roli. Trošku jsem odbočil od filmu, ale má to svůj záměr, protože další pochvala bude pro Juliuse Ševčíka, vzal si na zpracování velmi těžké téma a obstál. Film působí po obrazové a herecké stránce velmi profesionálně. Možná je fakt škoda jen těch kratších dialogů, ty poslední mezi Benešem a Masarykem to byla vysoveně výstavní scéna. Stupňující gradace a emotivní složka dělají svoje. Navíc jsem si tak říkal, jaký osud by naše země měla, kdyby byl u moci Jan Masaryk a ne Beneš. Nejedná se o žádní moderní politický thriller, ale o řemeslně kvalitně odvedenou práci na poli komorního dramata a to je zřejmě to nejlepší co mohl Julius Ševčík udělat.(27.12.2016)

  • T2
    **

    Rozpočet $-miliónovTržby USA Tržby Celosvetovo $1,330,000▐ ťažký film a téma na akékoľvek vychutnanie, presne tipovo anglicky chladný film, bez emócii, citu, herecky Karel Roden dosť dobre ale točí sa to skoro celé okolo politiky ale je to také na vedľajšej koľaji, tieto udalosti by chceli silnejšiu vyhrotenosť, gradáciu, skôr zaujmú epizódky zo psycho sanatória, na takú veľkú žatvu Českých Levov je to trošku málo /videl v kine: 45%/(6.4.2017)

  • kiddo
    ***

    How horrible, fantastic, incredible it is that we should be digging trenches and trying on gas-masks here because of a quarrel in a far away country between people of whom we know nothing.// Britain and France had to choose between war and dishonour. They chose dishonour. They will have war. Jednoznačně nejkonvenčnější Ševčík, jakoby dělaný nikoli na velké plátno, ale rovnou do televize: od tradiční výstavby přes rozbujelou hudbu po ničím se vymykající kameru. Na druhou stranu v zemi, kde se hysterické protičešství už třetí dekádu všeobecně považuje za známku kultivovanosti, vyžaduje i nehladivý portrét prvního z řady kolosálních ojebů ze strany Velkého Džínaře docela koule. Btw je fajn vidět, že jako se u Normalu neřešilo morální téma, nýbrž údajná vykradenost Mlčení jehňátek, tak místo abychom tady rozebírali, nakolik je přesné ztvárnění přetrvávajícího národního traumatu z Mnichova, symbolizované Masarykovým zhroucením, radši to zas nepochopíme a budem brblat, že von ten Jenda přece tehdy v žádné léčebně nebyl a zas tolik ho to taky nesebralo. Zůstaň svá, kritická obci, zůstaň svá.(27.4.2017)

  • StarsFan
    ***

    Jednalo-li by se o “skutečné události,” šla bych s hodnocením o hvězdičku výše; vzhledem k tomu, že však neexistují žádné záznamy o Masarykové léčení ve Spojených státech, je scénáristovo rozhodnutí věnovat této zápletce polovinu příběhu poměrně nepochopitelné. Obzvláště, vezmeme-li v úvahu, že oněch historicky podložených a zároveň zajímavých aspektů, na které se mohl Masaryk zaměřit, je více než dost.(1.5.2017)

  • sportovec
    odpad!

    S životem a osobností JGM má tento film společného pramálo. Zcela v něm absentují popisky přibližující hlavní postavy Masarykova životního dramatu. Revoluční poznání, že diplomat a ministr dával v intimních situacích, zpravidla zastávaných mezi pobyty v psychiatrických zařízeních, přednost poloze sedícího jezdce, poněkud dost zaostává za skutečným životem skutečného Jana Masaryka. Bonviván a umělec v něm byl víc než vyvážen nadaným diplomatem, horoucím vlastencem a milujícím synem. Blízký spolupracovník Edvarda Beneše byl čelným podporovatelem a spolupracovníkem jeho druhooodbojového konceptu a není pochyb o tom, že si uvědomoval specifika nastupující poválečné sovětizace naší země. Rozhodně však 13. září nepřijímal Masarykovu prosbu na spolupráci s EB (TGM byl minimálně od 12. 9. v beznadějném stavu a 13. navečer se očekával jeho konec; TGM byl v hlubokém bezvědomí) stejně tak jako 30. 9. 1938 nepatřil k těm, kdo EB vytýkali jeho údajnou mnichovskou zradu už proto, že byl v Londýně . Ve výčtu podobných lahůdek by bylo možno pokračovat. Fikce v současných nebo novodobých historických námětech má poměrně jasně vymezené místo. Závěrem postačí konstatovat, že film všestranně zaostává za Janovým portrétem ve DNECH ZRADY. Je to stejně smutné stejně jako okolnosti, které umožnily udělit tu lavinu letošních Českých lvů.(15.4.2017)

  • xxmartinxx
    ***

    Ve scénáři jako by se střetávalo akademické drama s halucinogenním bludištěm. Tento potenciálně fascinující střet bohužel není využit, Ševčík se nakonec rozhodl přiklonit čistě k standardnímu pojetí a onen vnitřní rozpor místo aby se stal předností filmu, ho vnitřně rozkládá. Hrdina není lidsky přesvědčivý ani dramaticky uspokojivý a s tím padá i celý jeho příběh. Ten je navíc svými retrospektivami značně nepřehledný a kdo nezná události Mnichova, ten se dost možná ztratí. 55 % 2 a 1/2(25.12.2016)

  • Vitex
    **

    To si děláte zadek? Masaryk není zdaleka tak špatný film jako třeba Lída Bárová nebo Ve stínu, ale zároveň to není ani trochu dobrý film, už jen kvůli tomu, že je diváku naprosto všechno, co se tam děje, dokonale ukradené. Není šance dostat se blíž k postavám, protože neexistuje jakýkoli přirozenější vnitřní rytmus scén, vše je nám jen spěšně verbálně oznamováno, nic se nedá prožít / spolužít. A především, dialogy jsou ve většině případů přinejmenším pitomé (ale zároveň ne dost na to, aby se člověk v kině aspoň smál, kromě scény s TGM). Věrohodnost v politické či historické rovině nemůže ani z části nastat, protože státníci se tu mezi sebou baví jako desetiletí kluci, kteří si hrají na válku. Výprava ve výsledku působí vlastně strašně levně, neustále chybí pár komparzistů v pozadí... Jsem vlastně dost překvapený, protože jsem čekal, že to bude dobré aspoň jako průměrný Hřebejk.(5.4.2017)

  • liborek_
    ***

    Ševčíkův Masaryk má jeden velmi podstatný problém - a to, že jinak řemeslně kvalitní, dobře zahraný a divácky velmi vděčný film klame hned úvodním titulkem "Podle skutečných událostí". Kdyby tam bylo "inspirováno skutečnými událostmi", pak bych sklapnul podpatky a bezezbytku bych si užil dobrou a napínavou mystifikaci à la Amadeus. Takto ale trio Ševčík, Koenigsmark, Kolečko vytvořilo pochybný mýtus o Masarykovi-feťákovi; efektní fikci, která diváky odláká od historických fakt do hájemství alternativních pravd (Masaryk se neléčil v letech 38-39 v žádném sanatoriu, jeho vztah k Benešovi nebyl provázen osobním zklamáním nebo agresivitou, přeměna z velvyslance v exilového ministra nebyla tak krkolomná, diplomatická bitva kolem ultimáta probíhala také jinak.. apod.). Drobné nepřesnosti vem čert (např. zapřísáhlý abstinent Beneš nemohl přijímat francouzské a anglické ultimátum se sklenkou vína na stole, s Marcie Davenportovou se Masaryk seznámil až v průběhu války... apod.), ale pokud je celá kostra scénáře vybudovaná na fabulaci, která se natře barvou v odstínu "takto to bylo", pak s tím budu mít vždycky problém. Přesto mě film zaujal - výpravou, kamerou, Rodenovým herectvím; jen ta přemíra skoků v čase a retrospektivní cyklování působilo dost rušivě až školometsky. Což je problém o to větší, že tento film je víc silná umělecká licence než historicky spolehlivá školní pomůcka. Navíc je Masaryk příliš zaměřený na českého diváka a je to dost znát... U nás může trochu rozčeřit filmovou nudu, v zahraničí ale zapadne (na to je moc eklektický). 3 a 1/2 * __ Appendix: Pseudoskandálek s udílením Českých lvů je celkem směšný. Masaryk splnil pravidla, producentský kalkul využít předávání jako dobré promo je pochopitelný a ničemu se nezpronevěřuje... To, že takřka všechno dostal jeden film, je věc a vizitka hlasujících "akademiků", ne problém producenta nebo jeho filmu...(10.3.2017)

  • Spiker01

    Film jsem neviděl a dobrovolně jej vynechám i v oné kalkulované premiéře v kinech. Film pobral 12 Českých lvů, ačkoliv ho vlastně nikdo neviděl. Někdo z distribuce si řekl, že po vzoru oscarovek divně nasadí film do úzkého nasazení v prosinci, aby snímek vůbec mohl dostat nominace, ačkoliv reálně ten film je až v letošním distribučním plánu premiér. Vyloženě se mi hnusí tenhle přístup, kdy byly nejspíš nějaké screenery nebo projekce zpřístupněny filmové akademii, která filmu udělila jen těžko uvěřitelných 15 nominací a až se 9. distributor uráčí film poslat do kin, diváci se na něj pohrnou v houfech. Část zřejmě čeká střídmé vystřízlivění, že tohle není biografie TGM, část lidí obeznámená historií bude pobouřena dějem filmu, který je dle ohlasů z Berlinale takovou napůl snůškou keců z psychiatrie, která má do reality daleko a vyloženě klame tělem. Tohle se tvůrcům bezpochyby povedlo, já jsem filmem pobouřen předem a ačkoliv jsem velkým fanouškem Oldřicha Kaisera (mimochodem jeden z oceněných), který mě již v traileru bavil, tak asi hlavně kvůli němu tomu dám šanci v blíže nespecifikované budoucnosti někde v televizi..bravo. Nejsem sice patriot, ale tyhle kosmopolitní koprodukce (které si hrají jak moc jsou české a "britský" Anthropoid zašlapávají do země) mě vyloženě se*ou. viz článek. Ačkoliv vlastně film se jen přizpůsobil pravidlům Českého lva a předtím to u nomanicí ani na samotném ceremoniálu to nevadilo, což je divné, i tak mě ale štve, že to užší nasazení nebylo prostě o něco přístupnější.(6.3.2017)

  • sheen
    ***

    Pro mě mírné zklamání po tom hypu co okolo filmu byl, očekával jsem, že mi spadne čelist, to se ale nestalo. Rodena jsem viděl zahrát i lepší výkony. Rozhodně se jedná o to lepší z naší produkce. [Cinestar Anděl](12.3.2017)

  • Ruut
    ***

    Jako dokument dobrý, jako film zbytečné.(13.6.2017)

  • Pepinec
    ***

    Zatímco venku se otepluje, v kinech straší studený Masaryk. Tak studený, jak chladně na mě působí Roden ať už hraje ruského mafiána v americké slátanině nebo významnou persónu našich dějin. Technicky a teoreticky filmům rozumím jak koza petrželi, tohle těžko ocením podobně jako česká akademie, která Masarykovi napařila víc levů, než kolik jich běhá v Africe. Jsem divák konzument a na mě to působilo jako dobře vypadající dáma na plese, která si k sobě nikoho nepustí blíž než na tři metry. A to se pak špatně tancuje.(13.4.2017)

  • mzss1
    ****

    |70%| Viděno v kině. Návštěvu velkého plátna na podporu tohoto vysoce oceněného českého počinu jsem neplánoval, ale byl jsem nalákán přáteli, tak jsem to nakonec v kině viděl a zklamaný rozhodně nejsem. Nejdřív je důležité, abych napsal, že jsem toto dílko vnímal naprosto nezaujatě. Neměl jsem velká očekávání, prakticky jsem ani nevěděl, do čeho jdu. Přesto, tak velké ocenění se mi zdá docela přehnané, ale neberu to nikomu. Asi tak prvních 30-40 minut mě dost nudilo, nemohl jsem tomu přijít na chut, ale postupem času mě to víc a víc vtahovalo do děje, postava Jana Masaryka mě už začala víc bavit. Co mě ale zaujalo víc byla atmosféra v období před 2.sv.válkou. Krom Karla Rodena, který svojí roli zvládl obstojně, mě bavili Oldřich Kaiser a Hanns Zischler – oba asi víc jak samotný Roden. Takže atmosféra, hudba, napětí – to vše bylo zvládnuto výborně, k tomu rozumný konec. Film nebyl postaven pouze na postavě Masaryka. Takže velký trhák bych z toho nedělal, ale zajímavý film, který určitě neurazí a je solidní sbírkou k české tvorbě. Na hraně mezi 3 a 4 hvězdou jsem nakonec překonal a dávám slabší a zaslouženou čtvrtou.(12.3.2017)

  • Crocuta
    *****

    O tomto snímku bylo slyšet především souvislosti s "Českým lvem" a jistá předpojatost se tak nevyhnula ani některým zdejším reakcím. Co se děje týče, dopředu jsem netušil jakému období života Jana Masaryka se film věnuje - a po jeho zhlédnutí jsem více než spokojen. Události kolem mnichovské krize znám docela podrobně a tak jsem se rozhodně neztrácel v retrospektivách (což je jedna z výtek, které se tu vyskytují), jejich řazení naopak považuji za navýsost účelné a logické. K pojetí historických událostí nemám nejmenší výhrady, to jak jsou ztvárněny osobnosti s nimi spojené se mi velmi líbilo, speciálně britská a francouzská politická reprezentace, nebo krátká scéna s Emanuelem (! - nikoliv Františkem ja by bylo lze se také domnívat ) Moravcem. K výtečným hereckým výkonům je zbytečné cokoliv dodávat, kamera i lokace jsou skvělé a hudba je zážitkem sama o sobě. Julius Ševčík mne v dobrém smyslu překvapil už svým předchozím snímkem (byť je mi jasné že jeho styl není pro každého) a "Masarykem" jen potvrdil své filmařské kvality.(9.3.2017)

  • Yardak
    ***

    Forma vyhrála nad obsahem, což je opravdu škoda, poněvadž se jedná o evropský film vysoké kvality. Výborná kamera, dobrá režie a naprosto skvělý výkon Karla Rodena, jenže k tomu máme slabší scénář a díky tomu celkově nezáživný snímek. Film mě opravdu (bohužel) neoslovil, přitom je to tak zajímavé téma... Navíc je třeba ještě dodat, že divák, který nemá moc historické povědomí o období 1937-1939, tak mnoho scén nedocení, i když na druhou stranu nemohu říct, že toho je nějaká zásadní chyba. Přeci jenom by se ten náš národ měl více historicky vzdělávat. Gratuluji k rekordním 12 českým lvíčkům, ale já byl naděloval u většiny kategorií úplně jinak. Celkově tedy mezi 3/4 hvězdami, přesto doufám, že podobné historické snímky budou přibývat!(5.3.2017)

  • vteco
    ****

    Masaryk je natočen tak trochu na jistotu, jeho styl vyprávění sice skáče mezi časovými liniemi, různými místy a opět se do nich vrací, ale nijak výrazně nepřekvapí či nezaujme pozici revolučního filmu. Náhled do hlavní postavy se zaměřuje na sebedestrukci včetně nezměrné tíhy v podobě věhlasného jména a očekávaných politických výsledků navazujících na svého otce, avšak je příjemné tento styl sledovat v nepříliš expresivním kabátku. Jan Masaryk je tedy představen spíše jako oběť, jenž neměla dostatečně velká bedra, což mělo za následek i drogovou závislost. Samotný představitel Masaryka, Karel Roden, je opravu vynikající, ač bych si představoval možnost ještě většího vytěžení jeho hereckého umu, tak i přes to jeho charisma a herecké zkušenosti srší v každém záběru a fakt, že prakticky nesleze z plátna se tak zdá jako velké pozitivum. Co snímek lehce stahuje do míst se slabším hodnocením je rozhodně nerozvážnost a ukvapenost poměrně nezkušeného režiséra, využití hudebního doprovodu je v úvodu zbrklé a své nejlepší náboje si na emotivní části v závěru filmu bohužel nenechává, podobně negativně lze vnímat i křečovité scény halucinace, svítání či příliš viditelnou střihovou skladbu. Avšak nutno podotknout, že se vzhledem k velikosti tématu jedná o chyby spíše drobnějšího rázu. Masaryk je tak zajímavým náhledem nejen do psychického rozpoložení ústřední postavy, ale také poutavým pohledem na vliv a důsledky jejího jednání na poli diplomatického rázu, přičemž by se jednoznačně dalo vyždímat mnohem více, avšak v konečném shrnutí třetí celovečerní film Juliuse Ševčíka nelze příliš hanit. Kvalitně odvedená práce s lehce nevyužitým potenciálem. [70%] | Kino ... Recenze(13.3.2017)

  • poz3n
    **

    Mno. Vše už bylo řečeno během toho neskonalého hajpu, nicméně na mě to možná působí vše trochu jinak. Technická stránka filmu. Ano, dá se na to koukat, na české poměry je to úplně v pořádku, ale to neznamená, že by byl Masaryk nějaký vizuální skvost. Z hlediska evropského a světového filmu je to čirý průměr, který absolutně ničím nezaujme a dejme tomu ničím neurazí. Lev za hudbu? Nechápu. Po většinu času posloucháme podivný 80kový porno jazzík, který s danou dobou příliš nesouzní. Hlavní hudební téma pak má určitou sílu, ale je pouze tisícerou variací na zaručeně fungující za sebe poskládané akordy. Herecky z mého pohledu dost podobné jako celý film. Nijak mě neiritovalo, ale že bych musel Rodenovi a Kaiserovi bez odkladu udělit ocenění, o tom bych pochyboval. No a co samotný příběh? Rozdělení na dvě vyprávěcí linie mi obecně nevadí, zde bohužel ano. Část před Mnichovem mě totiž snad i zajímala a v rámci toho vyprávění, které zvolila (od začátku vyhrocené, pumpuje se hudba, epické od prvního momentu) docela i funguje. Naopak linie v blázinci, kdy by divák měl prožívat vnitřní rozpoložení a dilema postavy, mě strašlivě nudila, nezajímala a opakovaně vytrhávala z "předmnichovského" vyprávění. Celý příběh se tak pro mě stal nesoudržnou podívanou, veskrze průměrné úrovně. 4/10(28.3.2017)

<< předchozí 1 2 3 4 7 9 12
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace