Masaryk
Masaryk
A Prominent Patient
Režie:
Julius ŠevčíkKamera:
Martin ŠtrbaHrají:
Karel Roden, Hanns Zischler, Arly Jover, Oldřich Kaiser, Paul Nicholas, Milton Welsh, Dermot Crowley, Tim Preece, Gina Bramhill, James Flynn, Emília Vášáryová (více)Obsahy(1)
Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta. V jeho srdci bojovala nespoutanost extravagantního umělce s povinností a morálkou úředníka, diplomata. Velkou část života procestoval, ale nikdy nezapomněl na zemi, z níž pocházel, na republiku, kterou založil jeho otec Tomáš Garrigue. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývají i v jeho životě! Dramatický příběh, věnovaný osudům velvyslance a pozdějšího československého ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou tráví převážně ve Velké Británii, kde se snaží dostat světové mocnosti na stranu Československa. Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však i svou temnou stránku. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztrácí z veřejného života. Přerušuje kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Na několik měsíců mizí, kamsi do Ameriky... Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země. (Bioscop)
(více)Recenze (536)
O človeku, ktorý sa rozhodne viac riadil emóciami, než rozumom. Každopádne, Ja osobne by som rozhodne nechcel byť na Benešovom mieste ... ()
Už před premiérou Masaryka se strahly odborné debaty na téma "Jak to bylo doopravdy". Kd)yž pominu jaké brýle Jan Masaryk nosil a kdy je měl na nose, zda kouřil, či nekouřil doutníky, jestli bral kokain, kdy a kolik, jestli si tykal s Benešem ... Ano je výčet skoro připomíná scénku z Monty Pythonů "Co pro nás udělali římané dobrého kromě ...?" Ale když nebudeme tolik bazírovat na detailech a prostě se budeme dívat,vnoříme se do zajímavého příběhu. Ano je to příběh fiktivní a má jméno skutečné postavy, která žila. Nakolik je tvůrcům dovoleno vypůjčit si skutečnou postavu a napsat příběh, který se nestal, ale tak trochu koresponduje s historií? A tady se dívaci začnou dělit. Jedni budou kritizovat, druzí budou nadšení. I já jsem měla nějaké výhrady, ale ty padly, když jsem film viděla podruhé. Nechala jsem se pohltit příběhem a charistatickou postavou skvěle ztvárněnou Karlem Rodenem. Film měl to správné napětí, které dokáže vtáhnout do děje. Zajímavý posun v ději s figurou fiktivního německého psychiatra, který byl pro děj důležitejší než skutečný Beneš. (15. 2. 2019) ()
Ševčíkův Masaryk má jeden velmi podstatný problém - a to, že jinak řemeslně kvalitní, dobře zahraný a divácky velmi vděčný film klame hned úvodním titulkem "Podle skutečných událostí". Kdyby tam bylo "inspirováno skutečnými událostmi", pak bych sklapnul podpatky a bezezbytku bych si užil dobrou a napínavou mystifikaci à la Amadeus. Takto ale trio Ševčík, Koenigsmark, Kolečko vytvořilo pochybný mýtus o Masarykovi-feťákovi; efektní fikci, která diváky odláká od historických fakt do hájemství alternativních pravd (Masaryk se neléčil v letech 38-39 v žádném sanatoriu, jeho vztah k Benešovi nebyl provázen osobním zklamáním nebo agresivitou, přeměna z velvyslance v exilového ministra nebyla tak krkolomná, diplomatická bitva kolem ultimáta probíhala také jinak.. apod.). Drobné nepřesnosti vem čert (např. zapřísáhlý abstinent Beneš nemohl přijímat francouzské a anglické ultimátum se sklenkou vína na stole, s Marcie Davenportovou se Masaryk seznámil až v průběhu války... apod.), ale pokud je celá kostra scénáře vybudovaná na fabulaci, která se natře barvou v odstínu "takto to bylo", pak s tím budu mít vždycky problém. Přesto mě film zaujal - výpravou, kamerou, Rodenovým herectvím; jen ta přemíra skoků v čase a retrospektivní cyklování působilo dost rušivě až školometsky. Což je problém o to větší, že tento film je víc silná umělecká licence než historicky spolehlivá školní pomůcka. Navíc je Masaryk příliš zaměřený na českého diváka a je to dost znát... U nás může trochu rozčeřit filmovou nudu, v zahraničí ale zapadne (na to je moc eklektický). 3 a 1/2 * __ Appendix: Pseudoskandálek s udílením Českých lvů je celkem směšný. Masaryk splnil pravidla, producentský kalkul využít předávání jako dobré promo je pochopitelný a ničemu se nezpronevěřuje... To, že takřka všechno dostal jeden film, je věc a vizitka hlasujících "akademiků", ne problém producenta nebo jeho filmu... ()
To si děláte zadek? Masaryk není zdaleka tak špatný film jako třeba Lída Bárová nebo Ve stínu, ale zároveň to není ani trochu dobrý film, už jen kvůli tomu, že je diváku naprosto všechno, co se tam děje, dokonale ukradené. Není šance dostat se blíž k postavám, protože neexistuje jakýkoli přirozenější vnitřní rytmus scén, vše je nám jen spěšně verbálně oznamováno, nic se nedá prožít / spolužít. A především, dialogy jsou ve většině případů přinejmenším pitomé (ale zároveň ne dost na to, aby se člověk v kině aspoň smál, kromě scény s TGM). Věrohodnost v politické či historické rovině nemůže ani z části nastat, protože státníci se tu mezi sebou baví jako desetiletí kluci, kteří si hrají na válku. Výprava ve výsledku působí vlastně strašně levně, neustále chybí pár komparzistů v pozadí... Jsem vlastně dost překvapený, protože jsem čekal, že to bude dobré aspoň jako průměrný Hřebejk. ()
Ale jo, jednou třeba ten Mnichov fakt demýtizujeme. Ševčík tím směrem opatrně vykročil. ()
Zatímco venku se otepluje, v kinech straší studený Masaryk. Tak studený, jak chladně na mě působí Roden ať už hraje ruského mafiána v americké slátanině nebo významnou persónu našich dějin. Technicky a teoreticky filmům rozumím jak koza petrželi, tohle těžko ocením podobně jako česká akademie, která Masarykovi napařila víc levů, než kolik jich běhá v Africe. Jsem divák konzument a na mě to působilo jako dobře vypadající dáma na plese, která si k sobě nikoho nepustí blíž než na tři metry. A to se pak špatně tancuje. ()
Pro mě mírné zklamání po tom hypu co okolo filmu byl, očekával jsem, že mi spadne čelist, to se ale nestalo. Rodena jsem viděl zahrát i lepší výkony. Rozhodně se jedná o to lepší z naší produkce. [Cinestar Anděl] ()
Zajímavě pojatý příběh, v němž podle mého nejde ani tak o dokumentárně precizní zmapování části života Jana Masaryka, jako spíše o to přes jeho postavu podat v osobní a proto citově silnější rovině příběh zoufalé zrady Československé První republiky - jak spojenci tak jejím prezidentem. Roden už nemohl být lepší, celkově film vyznívá velmi profesionálně. ()
Vzhľadom na to, že sa príbeh Masaryka odohrával v období niekoľkých rokov, neustále skákanie medzi časovými obdobiami bolo skôr kontraproduktívne a občas i mätúce. Sledovanie filmu som si ale užil a Karel Roden bol ako vždy jednotka. ()
Jako dokument dobrý, jako film zbytečné. ()
Masaryk je natočen tak trochu na jistotu, jeho styl vyprávění sice skáče mezi časovými liniemi, různými místy a opět se do nich vrací, ale nijak výrazně nepřekvapí či nezaujme pozici revolučního filmu. Náhled do hlavní postavy se zaměřuje na sebedestrukci včetně nezměrné tíhy v podobě věhlasného jména a očekávaných politických výsledků navazujících na svého otce, avšak je příjemné tento styl sledovat v nepříliš expresivním kabátku. Jan Masaryk je tedy představen spíše jako oběť, jenž neměla dostatečně velká bedra, což mělo za následek i drogovou závislost. Samotný představitel Masaryka, Karel Roden, je opravu vynikající, ač bych si představoval možnost ještě většího vytěžení jeho hereckého umu, tak i přes to jeho charisma a herecké zkušenosti srší v každém záběru a fakt, že prakticky nesleze z plátna se tak zdá jako velké pozitivum. Co snímek lehce stahuje do míst se slabším hodnocením je rozhodně nerozvážnost a ukvapenost poměrně nezkušeného režiséra, využití hudebního doprovodu je v úvodu zbrklé a své nejlepší náboje si na emotivní části v závěru filmu bohužel nenechává, podobně negativně lze vnímat i křečovité scény halucinace, svítání či příliš viditelnou střihovou skladbu. Avšak nutno podotknout, že se vzhledem k velikosti tématu jedná o chyby spíše drobnějšího rázu. Masaryk je tak zajímavým náhledem nejen do psychického rozpoložení ústřední postavy, ale také poutavým pohledem na vliv a důsledky jejího jednání na poli diplomatického rázu, přičemž by se jednoznačně dalo vyždímat mnohem více, avšak v konečném shrnutí třetí celovečerní film Juliuse Ševčíka nelze příliš hanit. Kvalitně odvedená práce s lehce nevyužitým potenciálem. [65%] | Kino ()
65/100 Chľast, ženy, blázinec..... a veľa emócií, o tom bol tento film. Aj keď tie emócie boli v súvislosti s hlavnou postavou často negatívneho charakteru a niekedy som tu cítil aj akýsi vnútorný rozpor medzi realitou a filmom, čo trocha uberalo na sile životopisného príbehu. Podobne ako u Horákovej ale, mám dojem, že J. Masarykovi chýbal i zdravý sedliacky rozum, alebo tu bolo príliš veľa naivity, neviem. Lepší priemer. 65/100 ()
Životopisná nuda, u které nechápu, proč to vlastně natočili. Muselo to stát strašný prachy, přitom je na tom paradoxně vidět, jak se šetřilo, kde se dalo (viz např. to natáčení v Rudolfinu - odjakživa jsem alergický na to, když se reálné lokace ve filmu vydávají za nějaké jiné). Skáče se tam neustále v čase a z místa na místo, až je to otravné, na scénu pořád vstupují nové a nové postavy, které často řeší problémy, které jsem vůbec nepochopil, a některé repliky tahají za uši, jak jsou trapné (Masaryk: "Lidi možná neumírali po tisících, ale jejich duše je navždy zničená.") A to, jak ten film volně ohýbá některá fakta nebo jak to tenkrát bylo s tím Českým lvem, je kapitola sama o sobě. Rodenova proměna je zde celkem zajímavá (Kaiserovi jsem naopak na chuť moc nepřišel), ale stejně se nemůžu ubránit dojmu, že kdybych to neviděl, o nic bych nepřišel. ()
|70%| Viděno v kině. Návštěvu velkého plátna na podporu tohoto vysoce oceněného českého počinu jsem neplánoval, ale byl jsem nalákán přáteli, tak jsem to nakonec v kině viděl a zklamaný rozhodně nejsem. Nejdřív je důležité, abych napsal, že jsem toto dílko vnímal naprosto nezaujatě. Neměl jsem velká očekávání, prakticky jsem ani nevěděl, do čeho jdu. Přesto, tak velké ocenění se mi zdá docela přehnané, ale neberu to nikomu. Asi tak prvních 30-40 minut mě dost nudilo, nemohl jsem tomu přijít na chut, ale postupem času mě to víc a víc vtahovalo do děje, postava Jana Masaryka mě už začala víc bavit. Co mě ale zaujalo víc byla atmosféra v období před 2.sv.válkou. Krom Karla Rodena, který svojí roli zvládl obstojně, mě bavili Oldřich Kaiser a Hanns Zischler – oba asi víc jak samotný Roden. Takže atmosféra, hudba, napětí – to vše bylo zvládnuto výborně, k tomu rozumný konec. Film nebyl postaven pouze na postavě Masaryka. Takže velký trhák bych z toho nedělal, ale zajímavý film, který určitě neurazí a je solidní sbírkou k české tvorbě. Na hraně mezi 3 a 4 hvězdou jsem nakonec překonal a dávám slabší a zaslouženou čtvrtou. ()
Někdy je prospěšné nečíst si synopsi dopředu. Čekala jsem něco zcela jiného, dostala jsem poctivou filmařinu, díky které mohu věřit, že český film nezemřel. ()
Nestržen filmem, hodil jsem lehký "zíving" (česky: zíval jsem jak prase, s držkou ala Schelinger), prohrabal jsem se nudným, zkresleným, téměř tendenčním filmem. Těšil jsem se na "hrabalovský" pád politika v závěru, jeho smrt nahradili hanebně titulkem, že dodnes není jasné, co se pod okny událo. Jistě nikdo nečeká, že se před filmem i po filmu obložím odbornou literaturou, z níž budu mít načten každý Masarykův prd. Když ale film do mě téměř dvě hodiny hrne kontrastní esej, kdy Másu vidíme zbědovaného v blázinci, následně příčetně řídí vysokou politiku, tak tady někdo neodhadl kvocient věrohodnosti, a předkládá něco zavánějící trusem. Sakra, na tom filmu není nic k uvěření. Fajn, Mása bral kokeš, chodil si tajně na něj i v sanatoriu, Mása měl rád ženské, fajn, co by ne, ženské jsou skvělá věc (řečeno "rodenovskou replikou" z jeho krajně neoblíbeného filmu Copak je to za vojáka...), prezident Beneš byl zbabělec, to přece víme, věřil Kaiserovi vůbec někdo jeho Beneše(?!), film dohromady zmastí, co se dá a přeskakuje v ději tak urputně i překotně rychle, že nebýt popisek ke každému období, neorientoval bych se a tuze krásně bych bloudil jako panic nesečeným porostem ukrutně obludné milfky. Julius Ševčík, režisér, posílá jeden blud za druhým. Nebýt Rodena, který ty unylé i komplikované pasáže hravě utáhne, nebylo by co a koho obdivovat. Z 80% je film namluven v angličtině, regulérně jsem tedy viděl anglický film s českými titulky. Rodenova "čechoangličtina" sice tahala za uši, namaskován byl divně, nepřirozeně, nicméně jeho herecký um je nezpochybnitelný. Pochyby mám o filmu jako celku. Jestli on ten scenárista Kolečko nemá náhodou o kolečko víc. Vydatně jsem se s filmem po celou jeho dobu trvání míjel. Až na hrdý výkon Rodenův, mě ničím nezaujal. 4/10 ()
Film, ktorý je naleštený ako Masarykova plešina. Kolínsku a diavu na nábytku cítiť aj cez plátno, respektíve televíznu obrazovku. Dokonale naleštené je všetko aj na psychiatri, až sa človek čuduje, prečo by tu Masaryk zabil svojho psa, aby nemusel prežívať to, čo on. Nie je mi jasné, prečo sa film nevolá Mníchovská dohoda, ale Masaryk. Jeho úlety so ženami a s koksom zase až také ospravedlnenie pre to, aby sa mu tvorcovia venovali na úkor ďalších vecí okolo politiky pred začiatkom vojny, nedávajú. No a keď sme pri tých ženách, tie podliehajú Janovi ako čisté slepice bez vlastného úsudku, akoby im vždy niečo primiešal do pitia. Inak ale ide o solídne remeslo, kde si dal Ševčík záležať na výprave a Roden na svojom výkone. Napriek tomu sa mi film vliekol viac, než by mi bolo milé. ()
Dnešním dnem mě Petr Kolečko definitivně přesvědčil o své genialitě. Nejenom, že tvoří na české poměry nebývale vtipné a úžasné scénáře k těm nejlepším komediím, které lze u nás vídat, ale ukázal, že se si skvěle poradí i s komplikovaným psychologickým rozborem člověka, který byl v těžké době na nezáviděníhodném místě a stál u dodnes diskutovaného rozhodnutí, které navždy zformovalo tvář současného českého národu. Moc se mi líbila vyřčená myšlenka, že zlo dříme v latentní formě v každém z nás, která byl v průběhu filmu vyřčena. Netuším přesně, jakou měl Petr Kolečko roli v kooperaci hned tří scénáristů, ale kluci si s tím poradili moc hezky. Příběh dokázali zprostředkovat diváctvu velmi atraktivní formou. Líbilo se mi, že zde Masaryk nebyl vykreslován v zidealizované podobě, nýbrž jako prostý chybující smrtelník snažící se žít tak, aby neudělal příliš velkou hanbu svému jménu. Karel Roden byl tradičně výborný. Z tohoto snímku stříkají peníze na všechny strany. Od opravdu monstrózní výpravy, která u nás nemá moc obdoby, přes luxusní kostýmy až nevím kam. Film prostě vyniká snad ve všech technických kategoriích. Velice příjemné překvapení, které v divákovi vzbuzuje touhu ponořit se do dalšího filmu s politickým pozadím. ()
Roden mě nezklamal. Ale o téměř celém okolním obsazení se to samé říct nedá. Čekala jsem něco víc. ()
Související novinky
27. Český lev
V sobotu 7. března 2020 bude Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) po sedmadvacáté rozdávat výroční ceny symbolizované soškou Českého lva. Stane se tak na galavečeru ve Dvořákově síni pražského… (více)
Týden nejúspěšnějších filmů BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 13. do 19. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)
24. Český lev - výsledky
Filmovým králem Českých lvů za rok 2016 se stal film Masaryk, který si odnesl rekordních 12 lvů. Tento film ovládl naprosto dominantně předávání Českých lvů za rok 2016. Ambiciozní film Anthropoid… (více)
Nominace pro 24. ročník cen Český lev
České lvy letos budou velkým česko-britským duelem. Masaryka se 14 nominacemi totiž vyzve na souboj Anthropoid s 12 nominacemi, jimž v hlavní kategorii sekunduje Rodinný film, Hřebejkova Učitelka a… (více)
Masaryk je náročným filmem a je své historcké předloze opravdu důstojnou poctou. Věděl jsem o něm (o filmu!) jen to, že jej celkem dobře zahrál Karel Roden a víc nic. Tak nějak jsem tušil, že asi pootevře dveře jeho tajemstvím opředené smrti (o níž já mám soukromě celkem jasno díky tomu co byli a jsou komančové za svoloč) s nástupem komunistů k moci. Ale to byl omyl, protože film se odehrává v časech, kdy ještě žil Janův otec, náš první prezident a dějově končí někdy v roce 1939... Nedozvíme se nic o angažmá Jana Masaryka u naší exilové vlády v Londýně, ani nic dalšího o práci pro OSN a po válce. O to více uvidíme jak složitá byla doba kdy po nás Hitler vztahoval své pařáty a jak marně jsme své naděje upínali k Francii a Británii jimž jsme byli jako jakýsi podivný státní útvar po slepený z různých národností po první světové - někde... Těžká doba co semlela psychicky jak Dr. Edvarda Beneše tak i Jana Masaryka. Vůbec jsem netušil jaké měl psychické problémy, ani to jaký to byl živel a kalič... I když lecos mi naznačila jedna historka, kterou kdosi snad z diplomatického sboru exilové ČS vlády v Londýně někde vyprávěl... Na nějakém setkání vrcholných představitelů Anglie si prý dotyčný všiml, jak Jan Masaryk cosi tiše a soukromě vypráví anglickému králi Jiřímu a ten se prý po vyslechnutí Masaryka velmi upřímně smál. Když pak král odešel, ptali se Masaryka čemu, že se to král tak od srdce smál. ,,Ale - říkal jsem mu jeden vtip'' odvětil Jan. - No tak se s námi o něj podělte prosím! ,, Ne to já nemohu, on byl děsně sprostej! '' :-). Myslím, že to Jana Masaryka dokonale charakterizuje i jeho oblibu v širých kruzích nejen diplomatických sborů. Karel Roden jej zahrál perfektně a skutečně se dostal k tomu, čemu já říkám hotový světový herec. Můlže hrát prostě cokoliv a kdekoliv. Už se vymknul našemu rybníčku. Dalším skvělým byl Oldřich Kaiser v roli našeho druhého prezidenta. Škoda, přeškoda, že nehraje ve filmech víc. Už v Tmavomodrém světě jak vzpomíná Jan Svěrák z malé podrole jednoho z pilotů udělal něco, na co leckdo nezapomíná... Tady opět se jen párkrát mihl, ale přesto to bylo dokonalé. Kdo by tenkrát u televarietních scének s Lábusem řekl, že k stáru bude hrát takovéto velké a charakterní role a s těžkým přehledem ! Překrásná a vskutku s jisktou byla i Španělka Arly Jover v roli Marci Davenporterové. Je škoda, že z těch pár filmových let ho nepoznáme zcela, protože tato postava by si to jistě zasloužila. Film zachycuje jednu z jeho životních etap, asi tu nejdůležitější, kdy těžce nesl následky ,,spojenců'' zrady z Mnichova. Meziválečné období bylo ztvárněno dokonale a pražáci jistě poznali Zemskou porodnici U Apolynáře ve filmu předělanou na pobřežní psychiatrické sanatorium. I ostatní pohledy na tehdejší Londýn, či kratičký výjev z naší mobilizace byl udělán perfektně. Širokou masu diváků ale film neohromí. Je plný postav a jmen, která jsou těm, kteří se zabývají historií známa, stejně tak faktů a zákulisních jednání, kdy Masaryk sonduje co si o krocích beneše myslí ta ata vláda a jak asi zareaguje, když Němcům nevyjdeme vstříc... Mně se to líbilo moc, téma mne zajímá, stokrát jsem s přáteli řešil onu otázku - měli jsme se bránit? Bohužel film asi díky drobné suchopádnosti připomínající některé školní nezábavné výklady dějepisu zapadne. A to je škoda. Ačkoliv má evropský formát, jméno Jan Masaryk asi nikdo venku nezná aby toužil film vidět a pro obyčejného českého diváka navštěvujícícho kina zvyklého na kýbl popcornu a colu je tato kávová lžička prvotřídního kaviáru sousto poněkud exotické a snad i nezáživné! 4 dávky kokainu. * * * * () (méně) (více)