Masaryk

Fakt, že tenhle film získal nakonec tolik ocenění mne zase až tak nepřekvapil a možná jsem ho i tak trošku očekával. Tím největším překvapením je určitě herecký výkon Oldřicha Kaisera, který strčí do kapsy i samotného Jana a to ho Roden zahrál víc, než dobře. Jinak i přes obstojnou hudbu a výpravu je můj dojem jen lehce průměrný. Pořád se totiž nemůžu zbavit dojmu, že jsem čekal mnohem, ale mnohem více. Ani ne tak od herců, ale spíše od samotného režiséra. Ponořit se víc do postav i samotného děje a vyždímat z tohoto námětu všechno, co by si vzhledem ke své historii zasloužil. (05.03.2017)

Je dobré mať vedomosti o historických udalostiach, ktoré rámcujú jeden úsek života Jana Masaryka. Ševčíkov film nie je výukový a pravdepodobne ani historicky presný. Ale to ma znepokojuje najmenej, pretože tolerujem autorskú licenciu na stvárnenie diela.Skôr ma znepokojuje prílišné riedenie príbehu nepodstatnými, banálnymi scénami, ktoré mu uberajú z výsledného účinku. Ten je dosahovaný predovšetkým úžasným výkonom Karla Rodena v hlavnej úlohe. Ale ani jeho výkon a ostatné klady filmu nie sú pre mňa dostatočným dôvodom na záplavu levov. Tá je pravdepodobným dôsledkom prenikania politiky, záujmov a vplyvov do umenia. (29.10.2018)

Bez toho, aby som sa nejako moc zaujímal o faktickosť filmu, tak si myslím, že ide o celkom zaujímavé spracovanie. Po celkom nudnej prvej tretine sa film postupne prebudí a mám pocit, že to aj celkovo začína fungovať. Má pár zaujímavých postáv, má svoje momentky a priznávam sa, že najlepšie na filme je spracované to, že vidíme po celý čas, ako na Jana Masaryka dopadá celá tá situácia v období rokov 1937 - 1939. A verím tomu, že vám ho ku koncu filmu bude aj úprimne ľúto. Minimálne za seba môžem povedať, že mi ho ľúto v tejto situácii bolo. Mojou obľúbenou postavu je tu asi Masarykov doktor v podaní Hannsa Zischlera a Marcia Davenportová v podaní Arly Jover. Veľmi dobre predávajú svoje postavy a súčasne im dávajú ten správny šarm. Roden je rovnako vynikajúci a celý čas som v ňom ani nevidel herca, ale Jana Masaryka. Výpravne je to zvládnuté skvele a aj interiéry sú dobre spracované. Pôsobí to reálne a uveriteľne. Film som si celkom užil, no tá prvá tretina ma skutočne nedokázala absolútne pohltiť. Plus občas mám pocit, že film mohol aj viac ísť do svojej atmosféry. Nie je to perfektný film, no viem si ho predstaviť pozrieť opätovne v telke alebo keby ho niekto pustí z DVD, tak by som si to opätovne pokojne odsedel, ale nie som si istý, či tu nájdem absolútnu českú filmovú klasiku. Hodnotenie: B (30.08.2017)

Po stránce řemeslné (kamera, střih, hudba, zvuk, výprava, kostýmy apod.) bych byl rád, kdyby podobně vysoký standard mělo více českých filmů. Těžko také něco vytýkat obsazení či hereckým výkonům. Zbývá ovšem tradiční Achillova pata domácí kinematografie, kterou je scénář. Takže film je jen sledem více či méně povedených scén, po kterých zbývá trochu pachuť a pocit, že od tolika talentovaných lidí jsem přece jen čekal lepší film. :-/ (04.03.2018)

Možná nejlepší kamera v českém filmu v historii, a dobová hudba je v některých motivech opravdu lahůdka. Film, u něhož je od začátku patrné (resp. scény v kabaretu), že neaspiruje jen na Lvy, ale rovnou na Oscara. Bojím se ale, že nám Čechoslovákům všeobecně známé souvislosti budou pro západní svět příliš těžkým soustem. Zajímavé, že v českém filmu hrají v podstatných rolích jen dva čeští herci, ale je to dobře. Vyhodil bych jedinou scénu, tu s tou fackou, protože britská milenka by asi takové ambice neměla. Silný zážitek a ano, tomuhle filmu by slušelo pokračování, možná válečná dvojka a trojka o vítězném únoru (do Masarykovy smrti se tvůrci určitě hrnout nebudou). (11.08.2017)

O tomto snímku bylo slyšet především souvislosti s "Českým lvem" a jistá předpojatost se tak nevyhnula ani některým zdejším reakcím. Co se děje týče, dopředu jsem netušil jakému období života Jana Masaryka se film věnuje - a po jeho zhlédnutí jsem více než spokojen. Události kolem mnichovské krize znám docela podrobně a tak jsem se rozhodně neztrácel v retrospektivách (což je jedna z výtek, které se tu vyskytují), jejich řazení naopak považuji za navýsost účelné a logické. K pojetí historických událostí nemám nejmenší výhrady, to jak jsou ztvárněny osobnosti s nimi spojené se mi velmi líbilo, speciálně britská a francouzská politická reprezentace, nebo krátká scéna s Emanuelem (! - nikoliv Františkem ja by bylo lze se také domnívat ) Moravcem. K výtečným hereckým výkonům je zbytečné cokoliv dodávat, kamera i lokace jsou skvělé a hudba je zážitkem sama o sobě. Julius Ševčík mne v dobrém smyslu překvapil už svým předchozím snímkem (byť je mi jasné že jeho styl není pro každého) a "Masarykem" jen potvrdil své filmařské kvality. (09.03.2017)

Silná druhá polovica zachránila dojem obrazu Masaryka ako bohémskeho synáčika slávneho otca. V podstate si moje sympatie nezískal po celý film, ale historické súvislosti tu boli pekne ukázané, hlavne postavy ako Beneš alebo Henlein boli excelentné. Hlavne sa mi opäť z náckov zdvihol žalúdok. Veľký problém vidím v tom, že tu nie je dotiahnutý Masarykov koniec, pretože práve jeho smrť je ďalším veľkým tajomstvom, ktorý sa oplatilo ukázať. A dvojka sa točiť určite nebude. (15.08.2017)

Vizuálně je to krásné, objevná historická fakta nebo zápletku film nepřináší. Ohodnotil jsem jako průměr 50%. (11.09.2017)

Když pominu tu odpornost co filmaři provedli s nasazením do kin na jeden týden, aby posbírali všechny České Lvy a budu se snažit zaměřit jen na film, nepřehlédnu tu další odpornost, kdy se film neskutečným způsobem občas absolutně nedrží historické pravdy a zcela překrucuje spoustu informací, dezorientuje diváka sérií nepřesností a polopravd a zaměřuje se na naprosto nezajímavé období Masarykova života. Jinak vizuálně, herecky a výpravně povedený film, který je na České poměry nadstandartně řemeslně dobře natočen, ale je hodně nepovedený vypravěčsky a scénář hromadí blbost za blbostí. Nesháněl jsem se o obsahu filmu a o ději, chtěl jsem se podívat na film o Masarykovi a upřímně jsem chtěl vidět život Masaryka po roce 1945 a nějaké konspirační teorie o jeho smrti v roce 1948. Takhle jsem stejně dostal jen spoustu polopravd a lží, které každému s menšími znalostmi o druhé světové cukali s xichtem a vytvářeli kyselý úsměv i přes výtečný výkon Karla Rodena. Povedený film? Ano, na 12 Českých Lvů? Ani smykem kámo. 60%. (14.11.2017)

Na české poměry výborná výprava, bohužel mám problém s pro mě nepříliš zajímavý příběhem a nevýraznou hlavní postavou v nepřesvědčivém podání Karla Rodena. (15.12.2017)

Rekordný a ambiciózny, taký je česko - slovenský, atypický, nezvyčajný F.I.L.M, s dvanástimi českými levmi na konte, a vôbec, sú tieto tvrdenia z úvodu, opodstatnené ? Zaslúžené ? Či sa skôr jedná iba o nafúknutú bublinu, ktorá po čase praskne, ošúcha sa, ako nekvalitná bielizeň, ktorú práčka na prvýkrát úplne roztrhá, ako nepotrebnú reklamu ? K hlavnému arbitrovi. MASARYK, tak to je teda iný pojem a význam. Najmä, skoro pred 100. rokmi. Tomáš Garrigue Masaryk, de - facto založil ČSR, a zároveň sa stal jej prvým, oficiálnym prezidentom. Tento film pojednáva príbeh o jeho SYNÁTOROVI, Jánovi, ktorý sa narodil vtedy, keď jeho slávny otec zomrel. Bol cieľavedomým d-i-p-l-o-m-a-t-o-m, ktorý zvádzal márne boje s veternými mlynmi. Je niečo zhruba rok pred vypuknutím zatiaľ európskeho, U-L-T-R-A krvavého konfliktu, pričom mám naň nadhľad z presne dvoch časových rovín, ktoré od seba, nedelí dlhá časová etapa. V prvej ho pozorujem z blázinca, kde sa zdôveruje psychiatrovi so svojim vysvedčením, na ktoré nie je až tak pyšný, a to je konkrétne druhá, ktorá líči všelijaké udalosti, čo sa netýkajú iba funkcie veľvyslanca, ktorý jednoznačne musí vedieť ovládať svetový jazyk, a tak cestuje a cestuje. HERCI. Roden stelesnil Masaryka a Kaiser pre zmenu Beneša, obidvaja sú vo svojich partoch - famózni, t. j. na svoje tuzemské pomery to bohato stačí. Levický kameraman Martin Štrba zastrešuje pozíciu muža s kinoaparátom, a je to opätovne jeho vynikajúca zásluha, že film na prvý pohľad - zaujme. Množstvo nominácii na Leva, naznačuje, že patrí medzi kameramanskú špičku, ktorá by sa trebárs uchytila možno aj v Hollywoode ? V režisérovi Júliusovi drieme potenciálne, tvorivé, vizuálne cítenie, ktoré môže do budúcna isto zúročiť. Takého istého názoru, akého si zvolili českí, filmoví akademici v každoročnom vyhodnotení, udeľovaní filmových cien - Český lev, tak i my Slováci, máme niečo podobné, je to : SLNKO V SIETI a-w-a-r-d-s, kde slovenská, filmová a televízna akadémia prisúdila snímku presne 8 cien, ale nedosiahol na najvyššiu métu - najlepšieho filmu. Trenčiansky producent Rudolf Biermann si môže aj tak sám sebe gratulovať, pretože sa spolupodielal na celkom zaujímavom filme, ktorý je až TOO MUCH A-M-B-I-T-I-O-U-S... (22.11.2017)

Viděno dvakrát a u druhé projekce jsem byla ještě spokojenější než po premiéře. Navzdory historickým nesrovnalostem se mi film líbil. Zastávám názor: pokud chci fakta, pustím si dokument nebo přečtu literaturu tohoto žánru. K filmu: výstřední pojetí mi sedělo, Roden jako vždy skvělý, ten pán zahraje opravdu asi všechno a člověk z něj nemůže spustit zrak, výprava, kamera, hudba, casting, střih... chápu, že si to své diváky našlo. Patřím mezi ně. (19.03.2019)

Forma vyhrála nad obsahem, což je opravdu škoda, poněvadž se jedná o evropský film vysoké kvality. Výborná kamera, dobrá režie a naprosto skvělý výkon Karla Rodena, jenže k tomu máme slabší scénář a díky tomu celkově nezáživný snímek. Film mě opravdu (bohužel) neoslovil, přitom je to tak zajímavé téma... Navíc je třeba ještě dodat, že divák, který nemá moc historické povědomí o období 1937-1939, tak mnoho scén nedocení, i když na druhou stranu nemohu říct, že toho je nějaká zásadní chyba. Přeci jenom by se ten náš národ měl více historicky vzdělávat. Gratuluji k rekordním 12 českým lvíčkům, ale já bych naděloval u většiny kategorií úplně jinak. Celkově tedy mezi 3/4 hvězdami, přesto doufám, že podobné historické snímky budou přibývat! (05.03.2017)

Co se filmu Masaryk nedá na první pohled upřít, je jeho nepřehlédnutelná ambicióznost, která je vítaná, pokud je dobře využita a zúročena. Což se v tomto případě naštěstí povedlo a tak vznikl snímek, který na české poměry rozhodně vyčnívá z průměru. Dvanáct Českých lvů je na místě, i když je pravda, že jsem neviděl všechny konkurenční filmy - ale i tak Masaryk nasadil laťku celkem vysoko. K hereckému obsazení nemám výtek, všichni zúčastnění sehráli svoje role na výbornou a potěšilo mě jazykové rozvrstvení a autentičnost. Co se technického hlediska týká, tak jde o solidně zpracovaný snímek, ve kterém se mísí nejeden sugestivní záběr s nepřeslechnutelnou hudební stránkou. Zručně natočený a uvěřitelně zahraný exkurz do časů minulých, které nebyly zrovna jednoduché a bezpečné. (02.04.2017)

Je úplně jedno, že tvůrci udělali ten trik s datem premiéry a posbíraly všechny ceny (když se to loni přetřásalo, zarazilo mě, že si nikdo nepamatuje, že je to je docela běžný trik, mnohokrát použitý v zahraničí i u nás). Dokonce jsem z důvodů filmařské licence schopen odpustit historické kraviny (navzdory tvrzení tvůrců na začátku, že je to "podle skutečné události" - jo, ani si nepomohli berličkou "na motivy skutečné události", ale rovnou "podle skutečnosti", takže vypočítávat historické nesmysly je na místě). Neodpustím ale filmové chyby. Jsou tu. A dost. Po projekci Masaryka se vnucuje klíčová otázka: co chtěli tvůrci filmem sdělit? Že byl Masaryk komplikovaná maniodepresivní osobnost, bral drogy, tahal se s milenkami a šňupal kokain? Ukázat, jak je těžké vyrůst a žít pod tíhou jména slavného otce, navíc když se věnujete stejnému oboru? Nebo prostě jen představit dějinné události "nejtěžších chvil národa" z pohledu nevyrovnaného a nediplomatického diplomata? Bylo-li cílem to první, podařilo se; v ostatních aspektech ale selhali. Potřeba ukázat jak protagonistův bouřlivý osobní život, tak angažovanost před Mnichovem se nepříjemně tříská. Myslím, že se rádoby šokující scény s milenkami a drogami mohly upozadit až za politickou aktivitu, tam je Masaryk daleko silnější. À propos, drogy. Často citovaná scéna Janova sjíždění lajny koksu srolovanou stokorunou s portrétem jeho otce byl výborný nápad, jinak ale motiv zfetovaného velvyslance postrádá nosnější chvilku. A úplný WTF moment přijde v okamžiku, kdy Masaryk na lůžku prožívá kokainové vize. Vidí totiž po stropě lézt dávno mrtvého bratra Herberta, který na něj otočí hlavu (!). To skvělý halucinační motiv pro Trainspotting, ale tady působí jako pěst na oko. Naštěstí je tu Karel Roden. Skutečnému Jeníku Masarykovi se sice charakterově vůbec nepodobá, ale to je fuk, je to senzační herec. O to je zajímavější, že ho ve společných scénách přehrává Oldřich Kaiser - škoda, že těch scén nebylo víc. Navzdory mnoha výtkám se na film dobře dívá, důraz na podobu postav s jejich předobrazy, detaily v oblékání či dobových proprietách nebo skutečnost, že cizince důsledně hrají cizinci, jakkoli svou výslovnost zjednodušují, to vše je příjemné. Jenže je to pořád jenom malý český film, nic víc. Bohužel. (02.03.2018)

Nevadila mi určitá historická nepresnosť, podstatná bola forma, akou je film vyrozprávaný. Život bohéma a diplomata je tak postavený do divácky atraktívnej podoby, ktorej dominuje herecký výkon Karla Rodena. (20.08.2017)

Pořád přemýšlím nad hodnocením. Výprava a triky jsou velice vydařené. Hudba mi lezla na nervy celou dobu - byla použita často velice nepatřičně, a kolikrát se snaží dojit dojetí tam, kde by to měl umožnit obraz, herecký výkon a režie. Karel Roden při vší úctě k němu mi přišel, jako by se účastnil show Tvoje tvář má známý hlas. Maska fajn, ale Masaryka jsem mu nevěřil, Ono ale není divu, protože není podán vnitřně, jeho vnitřní život, ale ryze vnějškovými efekty (kokain, soulože, vynesený nočník, pobrekávání při přednášce, psychoanalytik). Vlastně se tady dá jen tápat, jaké má mladý Masaryk smýšlení, oč mu jde, i jakou má povahu a čím vlastně okouzlil tu americkou spisovatelku. Historická fakta rovněž nejsou silnou stránkou filmu - jsou tak na úrovni páté třídy základní školy, doplněné režisérovými povrchními úvahami na téma co by kdyby a jak to asi taky mohlo být. Británie, asi kvůli brexitu, je zde vykreslena jako ta nejhorší a nejzlejší mocnost. Na druhou stranu se zde objeví pár úvah, jak co mohlo být, čemu se dalo/nedalo zabránit, kdo co proč řekl a udělal... Je taky sympatické, že příběh se drží jednoho tématu, ab tvořil nějaký scenáristický oblouk, a nikoliv rozplizlou životopisnou fresku a o všem a o ničem. Ale i tady je spousta hluchých míst, zbytečných záběrů, třeba těch na moře už bylo příliš. Halucinace bratra lezoucího po stropě je jak z japonského hororu. A ty skoky v čase byly hodně nepřehledné - málem jsem si podle titulků chtěl začít vypisovat na kus papíru, kde v úseku dějin se zrovna nacházím. Pro mne mezi dvěma až třemi hvězdami. (25.03.2017)

Mno. Vše už bylo řečeno během toho neskonalého hajpu, nicméně na mě to možná působí vše trochu jinak. Technická stránka filmu. Ano, dá se na to koukat, na české poměry je to úplně v pořádku, ale to neznamená, že by byl Masaryk nějaký vizuální skvost. Z hlediska evropského a světového filmu je to čirý průměr, který absolutně ničím nezaujme a dejme tomu ničím neurazí. Lev za hudbu? Nechápu. Po většinu času posloucháme podivný 80kový porno jazzík, který s danou dobou příliš nesouzní. Hlavní hudební téma pak má určitou sílu, ale je pouze tisícerou variací na zaručeně fungující za sebe poskládané akordy. Herecky z mého pohledu dost podobné jako celý film. Nijak mě neiritovalo, ale že bych musel Rodenovi a Kaiserovi bez odkladu udělit ocenění, o tom bych pochyboval. No a co samotný příběh? Rozdělení na dvě vyprávěcí linie mi obecně nevadí, zde bohužel ano. Část před Mnichovem mě totiž snad i zajímala a v rámci toho vyprávění, které zvolila (od začátku vyhrocené, pumpuje se hudba, epické od prvního momentu) docela i funguje. Naopak linie v blázinci, kdy by divák měl prožívat vnitřní rozpoložení a dilema postavy, mě strašlivě nudila, nezajímala a opakovaně vytrhávala z "předmnichovského" vyprávění. Celý příběh se tak pro mě stal nesoudržnou podívanou, veskrze průměrné úrovně. 4/10 (28.03.2017)

Pro mě: průměr. Dobré řemeslo, scénář však příliš ulpívá na bulvární stránce Masarykova života a téměř opomíjí jeho život politika. (19.02.2022)

Ať už k Masarykovi přistoupíme jako Akademie nebo Kritici, tzn., že je to film z roku 2016 nebo 2017, jedná se o veskrze průměrný film, který může nabídnout jako nadprůměrné pouze herecké výkony Rodena a Kaisera (ale známe také jejich ještě lepší role) a masky, případně hudební složku filmu či pár zajímavých scén. Takže umělecky nedosahuje kvalit Hepnarové, Rodinného filmu ani Špíny, Kvarteta nebo Báby z ledu. Přeceňovaný film, kolem kterého se vytvořil zbytečný humbuk. Palec nahoru mají Kritici za to, že odmítli Masaryka zařadit mezi filmy z roku 2016 a v porovnání se snímky z roku 2017 obstál pouze Roden. (08.01.2018)