Masaryk

Pokus o prienik historicko-politického filmu a psychologickej drámy. Vznikol z toho mix, ktorý má tri lepšie momenty, kedy sa divákovi podsúvajú historické fakty a objasňujú dejinné udalosti. Zvyšok je pokus o rozbor Masarykovej osobnosti, aby divák lepšie pochopil jeho zákulisné ťahy a aby začal cestou domov rozmýšľať, ako a prečo zomrel. Mňa osobne to nebavilo, lebo som nemohol uveriť zázračnej pragmatickosti a vizionárskemu videniu Beneša a postoju Británie k ČSR v zlomovom momente. Na druhej strane ale rozumiem tvorcom, prečo to natočili tak ako to natočili. Nechceli priniesť nudnú hodinu dejepisu, preto ju dali na pozadie Masarykovej liečby aby tak priniesli niečo nové a snáď aj zaujímavé. Ale najviac ma bavilo, že český film a 90% času anglicky hovorené pasáže. A nerozumiem, prečo Kaiser dostal Leva. Takže zhrnutie. Dostanete poznatok o tom, ako a prečo vznikla Mníchovská konferencia, príjemnú hudbu, solídnu výpravu a fantastického Rodena. 3 z 5 ( Kino Dukla Svidník ) (26.03.2017)

Žádné zklamání, naopak, velmi tíživý a pro mě málo známý příběh člověka, jenž musel přijmout zodpovědnost, po které nikdy netoužil. Film umí vyvolat emoce hlavně díky výbornému výkonu Karla Rodena, kterému nedělo problém zahrát Jana Masaryka zábavného, šarmantního, ale i vzteklého. Celkově je Masaryk velmi zajímavé drama. (29.09.2017)

Po Lídě Baarové, která mě bavila hlavně kvůli kinozážitku, jsem si usmyslel, že nám tuzemští tvůrci naservírují velkolepé životopisné drama o další podstatné osobnosti dějin Československa. Roden je hercem, který dokáže stejně jako ztvárnit téměř jakoukoli roli, tak být také mnohdy dosti nepřesvědčivý a ačkoli jsem Masaryka viděl také v kině, poměrně jsem se nudil. Místy jsem se dozvěděl nemálo zajímavého, o etapě Masarykova života v léčebně jsem nevěděl nic. A právě kvůli ponaučení jsem zde zanechal 80%. Jen již nemám zapotřebí film vidět znovu. Nejlépe opravdu nikdy! [viděno v Kino Šumava Klatovy 13.4.2016] (19.11.2017)

Je otázkou, jestli prodloužení a rozdělení na dvě části vysílané na čt filmu neublížilo. Jde o mikro pohled na makro události. Události celku by šly, ale moc nového nepřinášejí. Zde bych ocenil hlavně Kaisera. Naopak osudy mladého Masaryka mi byly ukradený. (05.03.2018)

Po všech stránkách velmi povedené životopisné drama o výjimečné české osobnosti. Jediné, s čím jsem měl chvílema trochu problém, bylo zorientovat se ve dvou dějových linkách. (30.12.2020)

Jednou za čas uděláme výjimku a podívám se na nějaký český film, který si myslím, že za to stojí a nebudu litovat času, který do něj investuji. (Pro vysvětlení, nemám ráda český film). A Masaryk je film, který za to rozhodně stál a myslím si, že každý čech i slovák by ho měl vidět. Pokud do toho ještě znáte ty okolnosti, tak víte, co se tam chystá, jaké to bude mít důsledky a pro čecha jako jsem já, která zde žiji celý život a znám naši historii - tak to byl zážitek. Co mi na filmu nejvíce učarovalo byla úžasná výprava, hudba, jelikož ta doplňovala skvěle rozhovory a náročné situace a ta výpravea - prostě mi tento film přišel jako velkofilm a jeden z nejlepších kvalitních českých filmů co jsem viděla :) A jsem ráda, že to posbíralo tolik cen, jelikož Roden a Kaiser byli nezapomenutelní a byli to prostě Masaryk a Beneš :) (28.11.2017)

Spíš ne, než jo. Roden o level výš, než by musel být. (25.02.2018)

Bohužel si nemyslím, že by to byo tak skvělé, jak se o tomto filmu tvrdí a jak by mohly napodívat posbírané ceny. Samozřejmě to vypadá jako nečeský filmový počin a to z toho dělá výjímečný snímek, ovšem obsahově to není žádná sláva. Roden a Kaiser jsou výborí, kostýmy a prostředí také, ale film vás baví tak 40 minut a potom je to neustále to samé a děj se přestane odehrávat. Doufal jsem, že bude rozkryt celý Masarykův život, ale ke konci si přetete pouze pár závěrů. Mrzí mě, že ani nejsvětovější český film posledních let nedosahuje kvality ani těch horších světových filmů a nemá moc co nabídnout. Je to hezké vidět, ale maximálně jednou. (07.06.2018)

Velmi rozporuplný film, po řemeslné stránce téměř bezchybný, ale z námětu se dalo vytěžit více. Časté retrospektivy mohou být pro někoho, kdo se tolik neorientuje v moderní historii nepřehledné. Postava Jana Masaryka byla v Rodenově pojetí velmi výstřední (kokain, bohémský způsob života vs. politická odpovědnost). Výběr zahraničních herců přidává snímku na autentičnosti. I přes všechny klady mi v snímku chyběly emoce, postavy byly od diváka zbytečně distancované, chladné vyprávění bez silných dialogů vedlo k tomu, že v půlce filmu jsem si v duchu říkala, aby už ta zívačka skončila. (22.07.2019)

Hrdinský epos pro ty, kteří Mnichov a pád první československé republiky vnímají a chtějí vnímat jako pohádku o velké zradě. Trochu jsem se na Masaryka těšil pro to, že mimo jeho složitou osobnost by se třeba Kolečko odvážil poodhalovat vypjatá zákulisní dramata doprovázející mnichovskou krizi bez obalu. Bohužel film se v tomto ohledu omezuje na pouhé patetické ódy a banální zjednodušování, které má jasně pochopit i pětileté dítě (to jako budeme jednat bez nich?) Scéna, ve které se Masaryk snaží domluvit Henleinovi je stejně naivně úsměvná jako kovbojský shootout s Chamberlainem. Hollywoodská kamera srdceryvně střídá záběry mobilisujících vojáků s uprchlíky z pohraničí. V Masarykovi se tak o Mnichovu a událostech mu bezprostředně předcházejících nedozvíte nic nového. Ba naopak, svým nekritickým patriotismem látku neskutečně bagatelizuje a svou tvůrčí bezradnost vyplňuje emocionálním vyděračstvím. Kéžby Ševčík s Kolečkem aspoň tu svoji absolutní Jerseyskou fabrikaci využili k odvyprávění silného dramatu (na historickou přesnost Statečného srdce taky sere pes), vše shora uvedené by bylo odpouštěno. K němu ale nestačí si matematicky spočítat, kde a v jaký moment dojde k napětí a překonání krize hlavního hrdiny. Masarykovo "vyléčení" je bohužel stejně strojené a neuvěřitelné jako románek s Davenportovou nebo Benešova přítomnost na pláži ve Vinelandu. Tvůrcům se z Masaryka daří vydolovat poctivé emoce pouze ve scéně, kde Masaryk mluví o vztahu k otci. Na dvě hodiny je to ale žalostně málo. (14.03.2017)

Film světového formátu, který ale asi nikdo kromě Čechů a Slováků nepochopí. Lekce dějepisu šmrncnutá psychologickým dramatem. Škoda jen několika zbytečných scén a ještě zbytečnějších fabulací ze života Jana Masaryka. Naopak scény jako mobilizace (ještě teď mi jde mráz po zádech) nebo všechny konfrontace Masaryka a Beneše jsou bez přehánění dechberoucí a přesahují svou precizností hranice českého filmu. I přes mírné zklamání z několika částí filmu nemohu jít díky tématu s hodnocením níž. Jan Masaryk je pro mě srdcová záležitost a doufám, že tímto filmem zájem o jeho pozoruhodnou osobu nekončí. "Pravda vítězí, ale dá to fušku !" (11.04.2017)

Vadí mi velmi nepřesná historická nepřesnost a celková pachuť filmu. Mám pocit, že se dalo z toho vytěžit víc. Ale každopádně Roden je par excellence a jeho jsem si vyloženě užíval. Přestože takhle vykreslená postava Jana Masaryka se mi nelíbila, tak jsem se filmem bavil, a o to hlavně jde. (26.09.2018)

Psychologicky uspokojivý scenáristický oblúk kopíruje schému obľúbených historických filmov o „vstaní z popola“. Prijme hrdina svoje dejinné určenie napriek všetkým svojim chybám, pokleskom, slabostiam a nedôvere okolia? Zoberie na seba bremeno mýtu, ktorý potom všetci lačno hltáme? Musí, inak by nevznikol mýtus a nemali by sme sa čím kŕmiť. Zo všetkého najviac Masaryk pripomína český variant Kráľovej reči, ktorý bol tiež zasypaný oceneniami a všeobecne adorovaný. Masaryk získal historicky najvyšší počet Českých levov, dvanásť, Kráľova reč mala tiež dvanásť oscarových nominácií, hoci nakoniec získala „iba“ štyri. 59% (18.03.2020)

Zvedněte zadky a mazejte do kina, protože takhle dobrý český/slovenský film tu dlouho nebyl. A to jsem, pokud jde o český film, skeptik. Rodena jsem nepoznával, stal se Janem Masarykem, Kaiser jako Beneš zahrál životní výkon a Zischler také vynikající. Hudba skvělá, ale především, ode dneška sleduji tvorbu Julia Ševčíka - velká naděje pro český film! Tolik silných momentů, tolik emocí nebylo, ani nepamatuju. Pokud cítíte křivdu z mobilizace v roce 1938, v tomto filmu se dozvíte, proč se tak stalo. Je vidět, že Ševčík zvládá film ukočírovat a věnovat se důležitým věcem, i když je příběh složitý a komplexní. Zapamatováníhodných scén je mnoho, ale u hlavě mi utkvěla navždy scéna v momentě, kdy se neomylně schyluje k Mnichovské zradě a nasupený Masaryk jde vstříc rozhodnutému Chamberlainovi, který, když ho uvidí, ptá se: "Budeme se prát, pane Masaryku?" Vynikající film, valte do kin! Půjdu znova 100% = 5/5 Anděl páně 2 a teď Masaryk - vidím naději v naší malé kotlině. (03.03.2017)

Brambora. Já prostě nikdy nevím jak inteligentně začít komentář. Hudba je hodně zvláštní částí tohoto filmu. Je v tom prvek klasické filmové hudby hodné nejedné ceny, poté zvláštního jazzového podtextu, poté zvláštního zvuku padajících žiletek na zem, a poté ještě divnější zvuky připomínající mužské přirození plácající se břicho. Jinak tenhle soundtrack ani popsat snad nejde. Masaryk se opravdu strašně moc snaží odprostit od klasických českých filmů a přiblížit se anglické a nebo americké produkci. Lehce se mu to daří, ale primárně se tam moc snaží být jiný, až je chronicky zmatený. Ten film totiž má velice umělecké a dobré záběry a i scénář je zpracován v celku dobře (anglické titulky u filmu jsou v celku ambiciozní záležitost, ale na rozdíl od jiného jako Lída Baarová, zde nejde alespoň o takový průser). V jisté momenty je skoro až zvláštní, že hlavní roli hraje Karel Roden. Spíš z některých záběrů vypadá jako kdyby ho hrál Táborský, což je hodně divný. A neříkám, že "intimní" scény jsou nějak příšerné, ale klidně se mohli ze scénáře vyškrtnout, aby někteří lidé nějak nebrečeli. Největší kříž tohoto filmu je to, že je podle českých Akademiků nejlepší vůbec. A to není pravda. Kdyby si odnesl třeba jenom pět nebo podobný počet Lvů, byl by to film, který by jednoznačně nebyl špatný a ten počet by si zasloužil. Takhle na něj bude obrovský tlak a neustále lidi na film budou koukat na nejvíc přeceňovaný film, který kdy u nás vznikl. Ten počet Lvů si nezaslouží za žádných okolností. A stejně kolem tohoto filmu je tolik tajemna a konspirace, že ani nevím jestli na něj koukat vážně. Je to pokrok v naší kinematografii a jednoznačně má Ševčík nakročeno ke skvělé kariéře. Ale tím to končí. Na Masaryka se brzy zapomene, a pokud ne, tak si ho lid bude pamatovat jako nejvíc overrated film u nás. Ale tak, negativní reklama je taky reklama. (13.03.2017)

Z bohatých českých dějin si autoři vybrali sice velmi důležitou událost, ale pojali ji naprosto nevhodně. Film je tak spíše než cokoliv jiného ztělesněním české ukřivděnosti. Hlavní postava Jan "všichni jsou na mě zlí a já tu vlastně vůbec nechtěl bejt" Masaryk za celý film vlastně nic neudělá, jen mu pořád někdo křivdí - tu Britové, tu Beneš, tu doktor v sanatoriu. Filmu ani příliš nepomáhá zvolený formát přeskakování z děje do blázince a zase zpátky. Výsledkem je neatraktivní chaos zabalený do nádherného PR papíru a sázející na to, že tenhle film o tomhle důležitém a vážném tématu přece nemůžete kritizovat. Porota Lvů to spolkla i s navijákem, na mě tohle ale neplatí... (14.03.2017)

Mezi slepými jednookým králem? Ne tak úplně. Masaryk je ve všech ohledech řemeslně zvládnutý film, bohužel trpí přesně tím, čím trpí většina životopisných snímků. Jak už to tak bývá u filmů založených na skutečných událostech je potřeba zvolit cestu jakou se vydat. Masaryk volí tu středem. Tahle cesta je přísně vytyčená, je sice kvalitní, ale filmově stereotypní. Přesto v našem malém českém rybníčku působí světově a rozhodně se pohybuje vysoko nad průměrem toho co se u nás točí. Na jednu stranu smutné na druhou stranu bych zase Masaryka úplně neodsuzoval. Hanit ho za to, že je kvalitním filmem v konkurenci, která je o třídu níž je jako nadávat zdravému sprinterovi, že vyhrál závod paraolympioniků, pokud mu pravidla dovolila start. Celá kauza okolo pravidel Českých Lvů a celá slavná akademie by se měla zaměřit spíš na to proč jeden jediný film dokáže posbírat tolik cen. Není to spíš tím, že filmy u nás prostě takové kvality nedosahují? Házet vinu na producenty a jejich marketingové tahy je sice hezké, ale co takhle se stavem českého filmu něco udělat místo házení viny na Masaryka, to nikomu neprospěje ani nepomůže. Julius Ševčík ukazuje, že se ve světe naučil dost aby zvládl film tohoto ražení. Myslím si, že rozhodnutí zmapovat události pouze mezi lety 1937 až 1939 bylo správné. Děj tak působí uceleně a není rozvleklí jak to u filmů, které sledují celý život dané postavy bývá. Roden jako vždy podává kvalitní výkon a hraje s osobitostí svou vlastní, ale i s osobitostí Jana Masaryka což je mnohem důležitější. Ostatní herecké výkony se nesou na podobné vlně kvality jako film samotný, jsou povedené, ale nepřesahují tu pomyslnou hranici nadstandartního výkonu. Opravdovou kvalitu filmu odhalí až čas. Těžko říct, zdali se na tohoto vítěze dvanácti českých lvů bude vzpomínat za deset, patnáct let. 75% (19.03.2017)

A o čem to vlastně bylo? Kde je nějaká dramatický výstavba? Masarykův diplomatický život byl nesmírně zajímavý, my přesto dostáváme hluché místi v blázicni a pletichy, ve kterých Masaryk hraje druhé housle. Ševčík se snaží být světový, ale přitom vizuál připomíná televizní dobovky s hromadou technických a dramaturgických přestupků, které pak působí směšně. Těch dvanáct lvíčků zkrátka podtrhuje v jaké situaci ta naše kinematografie stále vězí. A nejspíš i to, že většina českých akademiků nemá filmový vkus. (14.09.2017)

Z toho filmu běhá mráz po zádech. Nejen z vynikajícího výkonu Karla Rodena a výborné režie Ševčíka, ale hlavně z toho, na co dneska většina lidí zapomíná. Na to, jak se k nám evropské mocnosti otočily zády a nechali nás napospas Hitlerovi. Těžko hodnotit, jestli bylo rozhodnutí prezidenta Beneše správné či nikoli. Osobně si myslím, že to byl výběr menšího zla. Německá armáda by nás zjevně sfoukla jako svíčku a po válce by už možná československý národ neexistoval. Přesto všechno lezeme těm samým mocnostem dál do zadku a necháváme si diktovat co máme jak dělat. Děkuji pane Ševčíku, že jste tento film natočil. Ono to nikoho asi dnes netrkne, ale třeba se pár jedinců najde. (06.10.2017)

Jo kdoví, jak by to vše dopadlo, kdyby nás Frantíci a Britové neposlali k čertu a my proti náckům normálně bojovali. (03.12.2017)