Lovci pokladů

Příjemně odvedené řemeslo, které však neobsahuje jedinou scénu, na kterou byste si za týden dva vzpomněli. Sterilní akce je vetkaná do hloupoučkého předvídatelného scénáře a tááákhle natahovaného konce a herecké esa typu Jon Voight a Harvey Keitel jen mdle přihrávají zcela rutinnímu Cageovi, který stejně jako oni neměl příležitost předvést něco pořádného. Turteltaub propásl jedinečnou šanci a jako tolikrát předtím nepřekročil stín své průměrnosti. (26.11.2004)

Právě jako nepatrám jak to, že se perník na chaloupce při prvním dešti nerozpustil, nebo jak je možné se po sto letech růžového spánku probudit, netrápí mě ani nesrovnalosti i vyložené nesmysly zde, protože tenhle film beru jako pohádku a šťourat se v historických přehmatech to už mi vůbec přijde smyslupné jako házet špagety na strop, jestli jsou al dente, a šla jsem do něj, ač obeznámena s jeho nízkým kreditem, hlavně kvůli Cageovým čestným modrým očím a taky zjistit, jestli se právě já budu nudit nebo bavit, což se jak vidno dle mého bodového hodnocení zhouplo na pomyslných miskách vah lehce ve prospěch zábavy. (17.11.2005)

Film, který má potenciál leda tak na zaplnění prázdného místečka v regálu videopůjčovny a vydělá jen ve Státech 170 milionů? Nechápu. Vlastně ano, pánové od Disneyho byli vždycky mistři v reklamní masáži a jméno Bruckheimer je obchodní značka s puncem jisté komerční návratnosti. Aspoň že Cage trochu pozvedl svoji zvolna vadnoucí kariéru, Diane Kruger dokázala, že její toporný herecký výkon v Troje nebyl náhodný, Jerry si zase přihodil pár milionů do prasátka a studio Disney si spravilo chuť po svých animovaných propadácích. Což mi žíly rozhodně netrhá. (26.04.2005)

Vážení a milí potenciální scénáristé či režiséři. Pokud chcete natočit další z dlouhé řady akcí nabitých spektáklů o honbě za největším pokladem tohoto (či jiného) světa, rozhodně se neinspirujte tímhle škvárem. Je to za dlouhou dobu nejpříšernější film, který jsem viděl - a že jsem jich ve zkouškovém neviděl málo (psáno týden po začátku jarního semestru);). Invence je slovo panu scénáristovi naprosto neznámé, pokud si pod ním nepředstavuje snůšku nesmyslných a nevtipných nelogičností. Výjimečně nebudu hanět Diane Krugerovou. Té sice tu amerikanische historičku s německými předky neuvěříte ani na chvíli, ale ve srovnání s tím, co se okolo ní děje, podává toto vyhublé modelkovité děvče lahůdkový výkon. Co to sakra ten chlap žvaní, ptáte se? Vždyť je tu Nicolas Cage, ten týpek z Leaving Las Vegas, jak ten by mohl obcovat s múzou nějakým obscénním způsobem?? Jak??? Pro začátek třeba tak, že ho dědeček v cca deseti letech seznámí s legendou o pokladu, který egyptští a římští panovníci, templáři a svobodní zednáři (to abychom si tu poutavost posichrovali;)) ukryli kdesi ve spojené státní americe...a to jsme na začátku děsuplné pouti temným údolím komerčního blábolu a patetického patriotismu. Střihem se přesuneme přes třicet let do budoucna (žhavá současnost v arktických podmínkách), kde pan archeológ B. F. Gates díky jasnozřivému záchvatu přesně určí polohu dvě stě let zamraženého vraku lodi (hned potom co všem členům výpravy objasní, že celá oblast je v neustálém driftu), který je překvapivě takřka neporušený, plný původního střelného prachu, který si uchoval všechny vlastnosti nijak zvlášť dobrého sluhy a ošklivě zlého pána, a na kterém samozřejmě nalezneme klíč k celé záhadě. Chlapci se nepohodnou, morální dilema, blabla, kecy kecy, světlice, rána, všichni v poslední vteřině unikají, hlavní hrdina s legrační figurkou jsou ponecháni svému osudu kdesi za polárním kruhem, jenom ve svých slušivých polárnických hadřících - obě rolby totiž vychytralý padouch Sean Bean odvezl s sebou. Následuje poznámka, že "x kilometrů tamtudy je vesnice", střih, a duo hrdina+figurka vychází z ústředí FBI ve Washingtonu, ain't it cool? Pokud laskavý divák přestojí tenhle lapsus zvíci příslovečného Rhodského kolosu, čekají ho ještě dvě hodiny zmítání se mezi Scyllou a Charybdou, nebo chcete-li, naprosto do očí bijícími nelogičnostmi (typu ostraha nejcennější jenkíjské listiny) a chybějícími vysvětleními toho či onoho (například jak Sean Bean k myšlence na dopisy starouše Bena Franklina přišel). Zkrátka story jako taková by obstála u publika na úrovni druhého stupně základní školy. Ale to by musela být opravdu hodně Zvláštní škola. Tak za co dávám ty dva kousky hvězdného prachu? Ta první je za tu porci skvělé zábavy, kterou jsem si v kruhu spolustudentů užil při sledování tohohle kusance filmové historie a při paralelní diskuzi na téma nenáročný divák a kvalita práce. Ta druhá, mnohem příjemnější než obrazové ztvárnění, dialogy, mluvené slovo a vlastně všechno od úvodních titulků až po závěrečnou zatmívačku (které pochopitelně předchází klišé otevřeného konce pro případné navázání), je za prácičku Trevora Rabina na soundtracku, který jsem si kolikrát užil ještě než jsem měl možnost zabít bez pomoci alkoholu další své mozkové buňky. Spolu s Van Helsingem zářný příklad filmu, jenž si nezaslouží svůj kvalitní OST. (26.02.2006)

Občasný nečakaný zvrat si v prvej polovici veľmi slušne podáva ruku s dynamický strihom v rytme rázneho zimmerovského soundtracku, no v tej druhej to už vzdáte rovnako ako pri Pirátoch karibiku. Prichádza monotónnosť a zdĺhavosť a vlastne vás už ani nezaujíma, čo presne sa vo filme deje. Nicolas Cage opäť príjemný a Diane Kruger opäť pekná, no Sean Bean už má na konte výraznejších záporákov. Ale to bude disneyovskou produkciou - tí svojich zloduchov zmäkčujú. (26.01.2005)