Crash

Nefandím příliš filmům, kde se prolíná více příběhů. Tady mi to ale ani nevadí a jednotlivé příběhy se mi zdají plnohodnotné. Nejvíce emocí jsem vnímala při vytahování Thandie Newton z nabouraného auta. Dojaly mě ale i osudy ostatních hrdinů. V některých chvílích jsem měla opravdu na krajíčku. Jinak jsem po většinu filmu žasla nad skvělou hudbou a ojedinělou atmosférou. Film splnil moje očekávání, přesto 5* nedám. Ze začátku byly některé pasáže trochu nudné. (20.08.2011)

Působivý tah na branku. Někomu stačí, někomu ne. Oscarová vyhypeovanost tomu škodí, ale to nevadí zas tak moc. (02.09.2008)

Nu ano - L.A. - město šílenců... Hm. Původem kanadský, víceméně televizní režisér se vpravdě velmi zhollywoodštil a natočil tenhle strukturou vyprávění sice docela zajímavý, ale dějově značně překonstruovaný (a svým způsobem i falešný a pokrytecký) film, téměř vyznívající jako nějaká agitka ku radosti takových těch pseudointelektuálských bojovníků proti nošení zbraní... Do toho vmíchat ten stále tíživý problém rasizmu, gangů a policejní brutality, troška té přirozené lidské nesnášenlivosti, nějaké ty náhody a dramatická vyústění - a ejhle! Máme Oscarový koktejl jako když vyšije... Ale o tom to vlastně je. Oni ti konzumní američané vlastně takovéto berličky na oblbnutí svědomí a vnímání reality potřebují. Nakonec si i nalžou, že tohle je to pravé ořechové umění. Ale bohužel není... Po čistě filmařské stránce bych snad i ty čtyři hvězdičky tomuhle dílku dal, ale za tu falešnou pseudolidskost srážím schutí jednu dolů. - - - P.S. Docela zajímavé je, že zde na ČSFD má film lepší hodnocení, než na >domovské< IMDb. Že by pokonzumentěnec horší byl konzumenta?... ;-) (02.11.2006)

Tento film jsem dlouhý roky přehlížel, protože jsem byl přesvědčenej o tom, že to bude nějaká výchovná blbost a proti-rasistická agitka. Až 9 let po natočení jsem se odhodlal na to podívat a k mýmu překvapení jsem zjistil, že se jedná o hodně nadprůměrnou zálžitost. Já mam velkou oblibu ve filmech, který jsou tvořený různejma příběhama a ty se postupně skládaj dohromady jako puzzle, takže tim u mě Crash jednozančně zabodoval. Jako určitou vadu na kráse bych viděl to, že tam občas zaúřaduje deus-ex-machina a trochu slabší byl konec. Sice všechny ty příběhy nějak dopadnou, ale čekal jsem prostě nějakou geniální pointu. I tak ale film řadim k tomu lepšímu. 80% (13.10.2013)

6 / 10 Akadémiou ocenený spletenec ľudských osudov pod svojim navonok provokatívnym a nebojácnym obalom prekvapivo neukrýva nič iné, ako chladný kalkul. Haggis je nepochybne zručný scenárista, čo dokázal už pri Eastwoodovom zdrvujúcom knokaute, no tentoraz si toho na plecia naložil až priveľa - priveľa postáv žiadajúcich si hlbší psychologický rozbor, ako im môže poskytnúť pár na efekt robených, emočne vypätých scén. Tento fakt, v spojení s pomerne krátkou stopážou, si totiž nutne vyžiadal obeť v podobe nevyhnutnej (a hlavne nechcenej) skratkovitosti, ku ktorej musel Haggis voľky-nevoľky pristúpiť; hlavní hrdinovia, násilne odtrhnutí od filmovej reality, sa stávajú umelohmotnými šachovými figúrkami chladnokrvne a bez väčšej logiky posúvanými po šachovnici v tvare Los Angeles. Aby som však filmu nekrivdil, partia je to každopádne zaujímavá a pútavá, no na druhej strane aj nepresvedčivá a neúprimná. Crash, nesúci sa v znamení hesla nesúď knihu podľa obalu, tak iróniou osudu dopláca práve na ľudskú schopnosť nazrieť hlbšie ako pod pozlátku vytepanú z obdivuhodných hereckých výkonov a obstojnej réžie. (28.03.2006)

Crash nesoudí, nemoralizuje, nevytváří závěry. "Jen" zaznamenává, ukazuje lidi v jejich strachu, v jejich předsudcích, v jejich nahotě. Nabízí odvrácenou tvář Ameriky, kde spousta lidí přijíždí hledat štěstí, seberealiizaci, sny... kde představa amerického snu splaskne jako mýdlová bublina pod tíhou reality. // Paul Haggis a Bobby Moresco vytvořili působivý snímek se silným příběhem plným náhod, které utváří dějiny (a třebaže dějiny čistě jen osobní). // Lidský film o neviditelném plášti, o komunikačním šumu, o zdech mezi námi, ale hlavně o lidech, kteří se snaží najít své místo v tom velkém, odosobněném světě. Nezapomenutelný zážitek. (14.02.2009)

Ač je to celý trošku přitažený za vlasy a ač já tyhle kritický filmy moc nemusim, tak přesto musim uznat, že se díky Haggisově perfektnímu scénáři i režii jedná o jedno z nejlepších dramat posledních let. Mimoto všichni herci jsou absolutně famózní a některý scény jsou skoro až mistrovský dílo (29.11.2008)

I think we miss that touch so much, that we crash into each other, just so we can feel something. V náhodnom preplietaní ľudských osudov je možno kráľom Alejandro González Ińárritu ale týmmo filmom mu Haggis riadne vytrel zrak. Že je mierne vykonštruovaný? Možno. Ale pravdepodobne najúprimnejší Oscarový film ktorý žiaľ zásluhou nepochopiteľného rozhodnutia distribútorov naše kiná minul oblúkom. K tomu len ťažko niečo dodať. (16.04.2007)

Tak jako se říká, že méně je někdy více, tak logicky často platí, že více je někdy méně. Ano, některé scény jsou velmi působivé, například záchrana z hořícího auta mě dokázala na chvíli úplně znehybnět, ale jako celek je to na můj vkus trochu moc překombinované a vypočítané na efekt. Pro to, aby Haggis uvrhával postavy do dramatických situací, vymýšlí příliš šroubované a násilné kombinace, které strašně ruší tu autentickou atmosféru (ne)soužití ras a kultur, kterou se snaží navozovat. Pak už to přes veškerý režijní um a skvělou hudbu působí jako klasická ždímačka emocí typu teď chci, aby se divák cítil dojatý/šokovaný/zhnusený/provinilý. Vybrat z té spleti osudů jeden a rozvést ho by bylo myslím lepší. (18.12.2006)

(1001) Po důkladném přemýšlení jsem dospěla k názoru, že hlavní důvod, proč je ten film tak na ránu, je použitá hudba. Ono by tedy asi samo o sobě i stačilo, že je fikční svět tak směšně zahuštěn do té míry, že většina herců má dvě tři scény (což by bylo i na představení a nadnesení nějakého osobního dramatu docela málo, natož na nějaký vývoj) a tím to pro ně hasne, a každé jejich slovo, pohyb a čin tím pádem musí být jedině k těžkopádnému tématu, kterým nás Haggis mlátí přes hlavu jako Monty Pythonovo brnění gumovým kuřetem. Ale ta hudba, ta rádoby srdceryvná, návodná, kýčovitá, jednorozměrná hudba to prostě posílá do říše pekel okamžitě a bez pochyb. Dokazuje neschopnost svých tvůrců nabídnout nadhled, skrýt myšlenku trochu pod povrch, zapojit diváka do pátrání po jádru pudla, vyvolat jakoukoliv jinou diskuzi než jestli si tento paskvil zaslouží Oscara v porovnání s ostatními snímky toho roku. Nicméně kdyby mi někdo namířil bouchačku do obličeje a řekl, že musím na filmu vyzdvihnout aspoň jednu dobrou věc, tak to bude Michael Peña. (12.12.2018)

Bravurně natočená a zahraná mozajka lidských osudů s ústředním motivem problematického soužití různých ras, kultur a hodnotových žebříčků uprostřed moderního multietnického amerického velkoměsta. Výborný, propracovaný scénář nepodává problém rasových předsudků a konfliktů zjednodušeně a přímočaře. Lacině nemoralizuje a prostřednictvím postav nejrůznějšího sociálního a profesního původu vypovídá o tom, že nic nemusí být takové, jak se jeví na povrch a dobrá vůle někdy nestačí...Vypovídá o sociální izolaci mezi společenskou smetánkou a řadovou "spodinou", o cynickém kalkulu, s jakým politici přistupují k řešení problémů veřejné správy. Nenadržuje bílým ani černým, jen zaznamenává scénáristovy postřehy a pocity strachu ze života v přeplněném velkoměstě. Scénář vyvolal velkou pozornost mezi americkou hereckou špičkou a přes silně omezený rozpočet umožnil silné, prakticky hvězdné obsazení. Matt Dillon, Don Cheadle nebo Sandra Bullock vzali účinkování ve snímku jako výbornou šanci vyniknout v umělecky náročném snímku, u kterého opráněně předpokládali úspěch. Pro Paula Higginse byl Crash režijním, scénáristickým a producentským debutem a rázem ho zařadil mezi uznávané filmaře současnosti. Pro mě byl Crash jeden z největších filmových zážitků a jeden z nejzásadnějších filmů posledního desetiletí. Celkový dojem 95 %. (25.11.2007)

Od snímku Crash jsem toho čekal hodně, ale že nakonec dostanu ještě více, to bych nikdy netušil. Příběh samotný je velice křehký, vlastně se jedná o mozaiku osudů několika postav, které to nemají v životě nijak lehké, jakou jsme mohli pozorovat například ve filmu Magnolia. Další vadou na kráse by se mohlo zdát až přílišné množství náhod, ale dle mého názoru se jedná o scénáristův úmysl, ve kterém se nám snaží ukázat, že zázraky - neviditelný plášť - (ne tedy náhody) se opravdu dějí. Co je však nejsilnější stránkou snímku? Proč je tak silně emotivní? Odpověď bych se nesnažil vypátrat mezi řádky, právě naopak, podíval bych se na něj z výšky a vybral ty nejvyšší vrcholky. Je to jeho lidskost a uvěřitelnost. Tvůrci nám ukazují nelehké příběhy lidí, se kterými se můžeme dokonce i sjednotit, příběhy o jejichž nepravděpodobnosti můžeme polemizovat. Nikdo to nemá v životě lehké, ale zároveň se nejspíš nikomu nezjeví anděl, který mu nabídne pomocnou ruku, avšak zázrak, v tomto filmu zobrazený velice věrohodně, se klidně stát může. Skvělé napsané charaktery postav však nemohou fungovat sami o sobě. Režisér ale vybral báječné herce (zde je nutné podotknout, že v tomto snímku nikdo nehraje špatně, herecké výkony jsou buďto výborné nebo velice nadprůměrné), kteří dali psaným hrdinům tu nejlepší tvář, jakou si jen mohli přát. Nakonec mohu jen zvolat: "Bravo Paule..." (26.12.2005)

Slušné drama, avšak krapet přeceňované, řekl bych. Některé dílčí scény (třeba vyprošťování z hořícího auta, holčička s neprůstřelným pláštěm, ponižující policejní odbavení) jsou hodně silné a našel bych jich ještě víc, jenže k tomu, abych filmu přiklepl plný počet, mi brání hlavně fakt, že mi Crash nepřišel zrovna důvěryhodný. Bez jisté dávky vykonstruovanosti by se to asi neobešlo (ikdyž možná taky ano), ale přecejenom, tady těch náhod bylo na můj vkus příliš. A taky by příběhu neuškodil menší počet postav (přiznávám, že jsem měl trochu problém najít si člověka, kterému bych opravdu mohl fandit, protože de facto o žádném mi toho nebylo moc řečeno, ukázáno). Proto jen ty 4*, jinak převládá spokojenost. (19.11.2010)

Milerád stáhnu obvinění, že je Crash přehnaně melodramaticky, na efekt hrající a HLAVNĚ brutálně vykonstruovaný cenolap, když mi ukážete, že před metropolí L.A. stojí cedule s nápisem: Welcome to Los Angeles, CA. Population: 64.. Rasová a sociální tenze v Městě andělů, z které doslova ze dne na den zmizí intolerance jako pára nad hrncem a divák se má na mávnutí ruky dojímat, zamýšlet či hněvat. Haggis zuřivě zalistoval v brožuře How to Win an Oscar a je mi jasné, že všichni akademici, který ten rok vybírali mezi Crash a Brokeback Mountain, museli být z tíže korektnosti vlastního rozhodnutí zpocení až na prdeli. Nicméně já nejsem Crash Test Dummy, Paule. Mít tvůj film v obchodě Guns and Ammo, leží v červené krabičce s nápisem BLANK.. (30.03.2017)

Haggis je extratřída!!! Nejenže dokázal napsat vynikající scénář, který je originální a sofistikovaný, on ho navíc dokázal skvěle zrežírovat. Skvělá hudba, kamera, herci, prostě všechno. (22.09.2005)

O filmu jsem před shlédnutím vůbec nic nevěděl, snad až na žánr a zemi původu :) Lepší drama se jen těžko najde, Haggis může být na svůj debut náležitě hrdý, doufám, že neusne na vavřínech. Toho Oskara by si film zasloužil. Vynikající herecké obsazení, žádný herec nehraje méně než na 80%, z řady vyčnívá jen Don Cheadle a Matt Dillon, ti jsou neuvěřitelně přesvědčiví. Potěší i menší role Keitha Davida či Sandry Bullock, kteří za ostatními ani v nejmenším nezaostávají. Hudební složka je opravdu skvostná a soundtrack doporučuji úplně všem. Je třeba zmiňovat něco více? Myslím si že to nemá cenu. Je tu toliko komentářů, že se stěží dočtete k tomu mému ;) (29.12.2005)

K tomuto filmu snad ani není co dodat. Sám říká úplně vše. Paranoia, xenofobie, rasismus, militarismus, odcizení, přetvářka, prázdnota, netolerance. Takové je L.A., taková je Amerika. Po shlédnutí jsem pochopila, že problém rasismu není vůbec tak zdánlivě jednoduchý, jak se v podání nejrůznějších médií může jevit. Ani jsem nemohla uvěřit, že jsou vůbec Američané schopni natočit tak krutě pravdivý film o vlastní společnosti, vlastní zemi. (03.09.2005)

No konečně!!!! Ale že to trvalo (mně!) než jsem pochopil že Sandra Bullock je herečka... Kaju se.... Víc než zajímavý film o rasismu pod pokličkou... Být rasistou proti své vůli, být skrytým rasistou atd. Kdo nezažil nepochopí.. Zpravidla největší antirasista je ten, který žije ve své tvrdě segregované čtvrti a hraje si na milovníka všech ras na celém světě... do té doby než je konfrontován... Haggis mě do světa vtáhl jednak proto že umí, jednak proto, že je reálný... A to je celé. V tom je celá síla tohoto příběhu, který si rozhodně nepouštím naposledy... (05.10.2005)

|| Scenár: Paul Haggis, Bobby Moresco | Hudba: Mark Ishman | Produkcia: Paul Haggis, Mark R. Harris, Robert Moresco, Don Cheadle, Bob Yari, Cathy Schulman | Distribúcia: Lionsgate | Štúdio: ApolloProScreen GmbH & Co, Harris Company, BlackFriar's Bridge, Bull's Eye Entertainment, Yari Film Group, DEJ Productions | Rozpočet: 6,5 miliónov $ | Tržby: 98,410,061 $ || Spracovaním strašne silný film s výborným, strhujúcim scenárom. Trošku mi však vadilo do šialenstva nasadené tempo, ktoré mi nedovolilo ani na chvíľu vydýchnuť, aby som si to celé mohol uvedomiť. A človek nemá stále príležitosť driemať nad zmyslom aj po opustení kina... update: 2. projekcia - Ani s časom na ustálenie to nebolo dokonalé, no aj tak pekelne dojímavé. (10.10.2010)

Tak toto bol ozaj fascinujúci a strhujúci príbeh, skvelo morálne a aj poučne spracovaný. Človek by až ťažko uveril, že otázka rasizmu je ešte stále v Amerike na tak vyhrotenej úrovni. Nádherný príbeh, skvelý, výborný scenár! Čo dodať, hádam len, že pripravte si aj nejakú tú servítku na slzy, pretože emócií a scén, ktoré vám budú liezť pod kožu a hrať na city je tu veľa a vôbec nevyznievajú prvoplánovo. 90%. (19.03.2006)