Rebel bez příčiny

8/10 Je tomu už sice pár let, co jsem byl velký fanda Červeného trpaslíka a dal jsem si jeden závazek. Postupně vidět všechny filmy o kterých tam byla řeč. Díky tomu jsem viděl Bezstarostnou jízdu při niž se Kryton učil být bezstarostný. Nejoblíbenější film Krytona a Listera Casablancu. Čelisti, Občana Kanea. Rebel bez příčiny, Kryton se při něm učil rebelství, je nic víc, než skvělý film, který velice trefně a vystižně okomentoval Tsunami_X. P.S. Škoda, že neexistuje Noc v dámských sprchách nebo Pomsta surfujících sexywampů v bikinách. Nemluvě o Útoku smrtících angreštů..... (13.01.2007)

James Dean sice nevypadá jako středoškolák, ale dokázal hrát s takovou lehkostí a uvěřitelností, že mi to bylo vlastně úplně jedno. Víc jak 50 let starý film má co říct, ukazuje problémy tehdejší mládeže tak, že se v nich dá najít nespočet paralel k dnešku. Revolta za každou cenu, dost velké rodinné problémy všech zůčastněných a nakonec samozřejmě prozření, pochopení a spousta citu nevyznívá jako kýč nebo tlačení na pilu, právě naopak. Když si to zpětně promítnu, tak vlastně scénář není vůbec originální, pracuje se všemi klišé, které nás jen v souvislosti s tímto tématem napadnou... Při sledování jsem ale nad něčím takovým ani vteřinu nepřemýšlela a to myslím dokazuje, jak skvěle zrežírovaný a zahraný tenhle rebel je. (29.05.2007)

Hlasom Jean-Luca Godarda: "Nicholas Ray is cinema" sa však dostávam k určitým roztržkom, keďže Rebel bez príčiny (ako film) je určite významným miľníkom kinematografie. Perfektne dobovo načasované, konceptuálne a v rukách konkurencie príbehovo nepokryté a revíziou vynútene privolané. Zdanlivo banálny príbeh je skôr výpoveďou mladej nesprispôsobivej generácie, ktorú konfrontujú stereotypy nevyrovnaných rodičov a vlastný sugestívny stimul nedbať na následky svojho vyčíňania. Avšak, vedomá expresívnosť a okatá štylizácia sa častokrát (na tak závažnú tému) odkláňa od vizuálnej sprostredkovanosti, než by to bolo potrebné. Táto téza je dozaista podopretá autorskou substanciou, ale mám problém s jej formou odovzdania. Kazan síce ponúkol dospievanie mladých na vidieku pomocou poetiky mizanscén, ostrosti realizmu a jeho hrán, takisto i pomocou ultimátneho románu a preto chápem Rayov odlišný ideový zámer. Nezostáva mi však zapochybovať nad jeho miernou neistotou a výpomocnými trikmi k dosiahnutiu emočného efektu, ktorý ten parciálny a výstavbový pre neho tvorivo a pre tento účel dotvára. Johnny Guitar (1954) či In a Lonely Place (1950) sú jeho skutočnou esenciou a možno práve aktuálnejšia veková hranica, ktorú režisér práve počas tých časov prekonával mu utkvela v pamätihodnejšiu predstavivosť situácií a spôsobilosti, ako bude naráciu vytvárať a čo ho na životných skúsenostiach bezprostredne postretlo. Každopádne si tento film zaslúži rešpekt a treba sa pri ňom skutočne držať základnej sociologickej zložke, ktorou práve nespútaná živelnosť vyvíja prechodové impulzívne hrany v následný až prekonaný čistý prach, ktorý po nich po rokoch ostane, ale tento priebeh vyzerá byť nekonečný. A obdobie dospievania ako cukríkový med taktiež zrovna neprebieha s viditeľnými zmenami, vyššia kadencia, vyšší vzdor a väčší údel kritiky okolia = jej pomalšiemu a bolestivejšiemu prekonávaniu. (06.07.2016)

James Dean toho moc za svůj krátký život nenatočil, ale filmy, kde se objevil, se dají bez nadsázky označit za „nezapomenutelné“. Rebel bez příčiny je z nich nejznámější a snaží se o generační výpověď let padesátých. Hlavní hrdina Jim je nešťastný mladík, který touží po přátelích, možná i dívce, chce jen zapadnout a být konečně úspěšný. Silný. Rozhodně nechce, aby ho někdo považoval za zbabělce. Jenže okolnosti mu to nechtějí dovolit. Jak můžete být normání, když vám osud do cesty přihraje krásnou slečnu s tváří Natálie Wood kvůli níž daleko více riskujete a chováte se jako pitomec? Jak být součástí společnosti, když se okolo vás motá podivný kluk, který ve volném čase střílí štěňata? Příběh, který by se klidně mohl odehrávat i teď. Dnešní znuděná mládež, která nemá žádné starosti a hledá si zábavu všude, kde se dá. I když je to často nebezpečné a už vůbec ne správné... Oni jsou vlastně ti dospívající pořád stejní. Rodiče jim nerozumí, upínají se ke zdánlivě nesmyslným věcem, nechají se strhnout partou, dělají hlouposti... Je jedno, jestli žijete v roce 1955 nebo 2007. Některé věci se nemění. (16.08.2007)

I love somebody... Dospělé děti, zranitelné duše a touha po citech, které umí dát jenom blízcí. Teenagerovská zklamání a mindráky tu byly i před šedesáti lety a na plátně jim to slušelo stejně jako dnes. Rebel bez příčiny umí nalít do srdce rodinnou náladu, touhu po usmíření všech nesvárů a v neposlední řadě obraz Jamese Deana. Možná nebyl nejcharakternější herec nebo nejtypičtější představitel plakátového šviháka. Ale charisma z něj sálá po první větě. (11.12.2011)