Macbeth

Do krví, deštěm a blátem prosycené adaptace Shakespearovy tragédie promítl Polanski své vnitřní běsy, které jím po zavraždění těhotné manželky musely nutně zmítat. Typický je také strach coby motor počínání většiny postav jeho filmů a opsání kruhu, kdy se závěr podobá začátku- zde pointa o všudypřítomném zlu, které číhá na to, až je člověk pustí ze řetězu. (06.08.2013)

Tak tohle me docela dost zklamalo, od Polanskiho bych cekal vic. Je sice fajn, ze se ve filmu nesetri krvi a brutalitou, bohuzel takovejhle zajimavejch scen tu je jen par. Jinak vetsinu casu clovek cumi na dramaticky se tvarici herce a posloucha nudny tlachani, kterymu jsem navic misty ani nerozumel a ztracel se v deji, hlavne v postavach. Navic se tu toho deje na 140 minut fakt zoufale malo, takze film hodne silne nudi. No a pak tu je dost debilni zaver, kdy souboj vypada jak groteska a vestba s matkou je desna volovina. Aspon, ze ty herci hrajou docela solidne. Skoda, ze tu neni skoro zadna hudba, ta by to mozna ozivila, takle jen slabsi 3*. (23.02.2008)

Snaha po zobrazení hrůz (ňapř. v Kmotrovi nebo v A Clockwork Orange se v sedmdesátých letech nezastavuje ani před zfilmováním tohoto dnes už klasického dramatického díla ze 17.století od Williama Shakespeara. Režisér Polanski v tomto svém filmu v níž si šlechtic Macbeth nečestným a nekontrolovatelným způsobem (touhou po moci) zajistí skotský trůn ale nakonec se i o sám stane obětí vlastních intrik, plně respektuje původní předlohu. Jeho zájem je spíše soustředěn na činy a konání jednotlivých historických postav. Navíc klade například větší důraz na neobvyklý projev-pozornost spíše budících jednotlivých scén, než na odvíjení vnitřního dramatu. Některé pasáže ve filmů jsou opravdu hodně drsné a krvavé a se svým až naturalistickým podáním se spíše podobají než dramatu scénám z hororů. Film tenkrát s velikým nadšením přijali ve Velké Británii, naopak v USA se objevil až dva roky po násilné smrti manželky Romana Polanského, Sharon Tateové, tam ho však kritika dokonale ztrhala. (26.10.2006)

Williama Shakespeara je možné považovať za nesmierne plodného autora divadelných hier (cca 38 ostalo zachovaných), sonetov a básní. Z hľadiska dnešnej kultúry a umenia jeho dielo predstavuje ten najpopulárnejší prúd tvorby, preferovaný všetkými médiami a predstavovaný na najväčších scénach, v najvhodnejších časoch, s širokou podporou a obľúbenosťou u ľudových más i mocipánov. Adaptácie majstrových diel sú z dôvodu jeho širokospektrálnej diváckej obľúbenosti (a z nej vyplývajúceho komerčného-zárobkového potenciálu) dodnes predmetom programu mnohorakých divadiel aj kín. Osobne drvivú väčšinu jeho videných či čítaných hier považujem za priemerné, či jemne nadpriemerné kusy s pár zábleskami geniality v niekoľkých scénach. Trochu zoširoka úvod je potrebný pre to, aby som uviedol, prečo sa mi Polanského spracovanie Macbetha zo všetkých videných adaptácií páči najviac. S úctou k popularite toto spracovanie je kostýmovo dokonalé, nesmierne krvavo-brutálne a zároveň dialógovo verné. Posilnenie naturálnej stránky súznie s vyznením o príkro nelichotivom súde tých, čo sú hnaní životom prevažne veľkolepými ambíciami dosiahnutia slávy, popularity a moci. Neváhajú kedykoľvek zradiť, zaprieť, umlčať, ublížiť doslova komukoľvek, len aby ich osobnosť vynikla. Nuž, a keď sa to hodí, neváhajú využiť služby pokútnych čarodejníc, zaklínačov voodoo, či čohokoľvek (spriahnutie s čertom-diablom), len aby ono sami zažiarili. Ich vznešenosť, sila, sláva, ich výnimočné dielo. Toto sa vekmi veru nezmenilo. Polanski to videl a pod producentskou taktovkou vydavateľa erotického časopisu Playboy Hugha Hefnera zrežíroval odporúčaniahodný film. Hnaný aj potrebou vyrovnať sa so situáciou po smrti jeho tehotnej manželky Sharon Tateovej, ktorú zavraždili členovia hipisácko pošahanej sekty Rodina Charlesa Mansona v auguste 1969. (19.04.2022)

Ještěže to bylo tak brutální, jinak bych asi umřel nudou a v některých pasáží se zadní projekcí vojsk asi i smíchem. Fascinoval mě jeden rozhovor dvou lidí na koni. Byl zpracován formou střihů mezi těmito dvěma lidmi, jeden z nich byl normálně venku na hřebci, druhý ale byl ve studiu, za ním byla zeď a tak trochu nadskakoval, aby vzbudil dojem, že je na koni a někdo mu foukal trochu do vlasů. To bylo skoro Woodovské, Romčo. Je to ale skvělý a promyšlený příběh, což ale není zásluha snímku, nechápu, proč musí mít všechny nebo většina filmů podle literárních klasik minimálně dvě hodiny z úcty k dílu i přesto, že na takovou dobu nemají často co nabídnout. (19.04.2008)

Proč točit film když jde o divadelní hru? A proč se to dělá i obráceně? (04.04.2011)

Na svou dobu velice odvážně zpracování, slavné Shakespearovi tragédie. (08.10.2018)

Dobrá výprava a věrné zachycení historických reálií. Škoda jen, že shakespearovská angličtina je pro současného diváka tak těžko stravitelná... (07.11.2009)

For Me 85% (05.12.2009)

Shakespear je neskutecnej loser. Jeho dila maji v podstate jeden spolecny element - nudu. Kdykoliv jsem Shakea cetl (to se stalo nastesti jen jednou) umiral jsem nudou, kdykoliv sem na nem byl v divadle (to se bohuzel stalo uz 2x), umiral jsem nudou a kdykoliv jsem videl nejakou filmovou adaptaci (coz se stalo asi 4x), umiral jsem nudou. U filmu nastesti existuji i jiste zachytne body, ktere to muzou tak nejak podrzet, hudba, herci, lokace, coz se tady do jiste miry delo, coz ale nemeni vubec nic na tom, ze jsem u toho stale umiral nudou a nezachranil to ani Roman Polanski, muj TOP5 director, ktery ma nepopiratelne kvality, ale prave s nudou se i on sam cas od casu potyka skrze celou svoji filmografii. Co na Macbethovi ocenuji, ze to melo koule, nebalo se to brutality a Roman si to po brutalni vrazde sve zeny spravne daval. Dost skoda, ze tuhle smrtelnou naladu nevyuzil v nejakem poradnem hororu, takhle potencialne velmi nadejnou formu vyplytval na naprosto zbytecnem a predem ztracenem projektu. 4/10 (14.03.2008)

Hodně krve, věrnost literární předloze + alternativní konec, ale jinak vlastně nic zvláštního!60% (09.04.2011)

ocenenia : MFF Cannes 1972 - nesúťažný výber (02.02.2013)

Když se první bitva odbude za mlhou, člověk už čeká studiovou inscenaci - ale ouha. Polanskeho Macbeth je syrové zobrazení středověku plné krve, bahna, mrtvol a oběšenců. Čtvrtou hvězdičku pak u mě film získává za závěrečnou šermířskou řež, která je strhující i po čtyřiceti letech. (24.10.2010)

Přepsáno v únoru 2020. Macbeth Romana Polanskiho se v neogotické rozmáchlosti ošívá v rytmu shakespearovského veršování. Hluboký skotský středověk povstal v surové krutosti životních podmínek, strohé špičky kamenných hradů jsou nedílnou součástí melancholie krajiny, osamělý hrádek Lindisfarne nalezl své další praktické využití. Obrazy brutality hrůz a krvežíznivých skutků jsou působivě podávány z bezprostřední blízkosti pohybu. Strach, úzkost a beznaděj vyvěrají, jsou přirozenou částí vyvolávané nálady, naproti tomu úzké stavy rozervanosti se nešikovně potácí ve chvílích nedostatečného pochopení prožitku. Macbeth poodhaluje principy vetření svědomí diktátorského uchvácení moci a jeho udržování, byť je i toto svědomí podřízeno představám romantického idealisty. Filmová stavba je nejvýraznější v zuřivosti pohybu obrazu i v halucinačních imaginacích. Hlavním atributem známé Shakespearovy tragédie je Macbeth (zajímavý Jon Finch), skotský válečný vojevůdce a později též král. Mocenské ambice, podpořené temným pokušením, sami sebe zahání do bludného kruhu věčného strachu a hrůzných trestů. Smrdutý pach smrti se rozlévá nad skotskou zemí. Důležitým atributem opojení vidinou moci je lady Macbeth (Francesca Annis), naléhavý podněcovatel manželovy politické ctižádosti. Vždyť zdráhavé pochybnosti nemohou nikdy být odměněny vítěznou pozicí. Z dalších rolí: Macbethův přítel, zkušený skotský vojevůdce a nepříjemný svědek temného proroctví Banquo (Martin Shaw), šlechtic a později nejzuřivější Macbethův oponent Macduff (Terence Bayler), novému vládci dlouho věrný šlechtic Ross (John Stride), zrazený skotský král Duncan (Nicholas Selby), plánovaný dědic trůnu a Duncanův starší syn Malcolm (Stephan Chase), Duncanův mladší syn Donalbain (Paul Shelley), tři čarodějnice temného proroctví (Maisie MacFarquhar, Elsie Taylor a Noelle Rimmington), Banquův mladý synek Fleance (Keith Chegwin), v nevybíravé krutosti osudu nebohá lady Macduff (Diane Fletcher), zjištěním královnina stavu zaskočený lékař (Richard Pearson), ošetřovatelka lady Macbeth a řádová sestra (Patricia Mason), skotský šlechtic Lennox (Andrew Laurence), či Macbethem naverbovaní sprostí vrazi Banqua (Michael Balfour a Andrew McCulloch). Polanskiho Macbeth se zaměřil na zuřivost doby, temná zákoutí mocichtivé lidské duše a rozpolcenost morálního svědomí. Obrazově dychtivá podívaná vyznává krokové variace autora předlohy. Působivá podívaná! (04.10.2009)

Polanski ma milo prekvapilo. Zatiaľ čo filmy, ktoré som od neho videl doteraz, za veľa nestáli, tento bol iný. Vysokoatmosferický, miestami epický, miestami surový (v tom najpozitívnejšom zmysle slova) a s bravúrnou akciou, hlavne záverečný súboj v brnení bol asi najvieryhodnejší, aký som v historickom filme videl. Človek sa síce musí prebyť ťažkými Shakespearovými dialógmi a monológmi, ktoré sú tu ale o niečo prijateľnejšie ako v o 23 rokov staršom predchodcovi s Wellesom v hl. úlohe. A práve s týmto predchodcom vyznievajú moje najväčšie porovnania. V obsadení hl. postavy Welles vyhráva na celej čiare. Pre obyčajného diváka bude vyznievať novšie spracovanie určite prijateľnejšie, už len z toho titulu, že ide o film, s množstvom exteriérových scén, nie iba o sfilmovanú divadelnú hru v štúdiu. (23.03.2016)

Pro Macbetha budem věštit. (12.09.2007)

Vynikající adaptace. Syrová atmosféra, perfektní herecké výkony, vynikající Polanského režie. Macbeth je společně s Othellem nejlepší Shakespearovská tragédie, a tenhle film jí nedělá vůbec ostudu, ba úplně naopak. Věrné zpracování, které má výbornou výpravu a místy je fakt temné až brutální, Macbethovo šílenství prostopuje celým filmem a je zachyceno na výbornou. Proč tedy dávám čtyři? Inu, tak. Občas je to dlouhé, ale to je vlastně jediný neduh, protože tahle adaptace skotské hry je vlastně jedna velká filmová orgie. (22.01.2020)

Shakespeare na plátně? Pár jsem jich kdysi viděl, ale dnes mám z toho spíš strach. Macbeth zůstává jedním z nejlepších těchto filmových počinů, pro mě ještě lepší (protože filmovější) než Hamlet či Richard II. s Olivierem. (15.02.2008)

vramci mojho nuteneho studia macbetha na britsku literaturu som medzi inym pozerala tento film ktory mi sice pomohol lepsie do toho vidiet no nakoniec mi tam chybalo trocha to akoby dusevne pozadie dramy __ update: z toho macbetha som dostala pejcku ;-) update n.2: opravene na 1/2 ;-) (04.10.2008)

veľmi silné. skvelé obsadenie hlavných postáv a pôsobivá štylizácia do drsného stredovekého realizmu. nesmierne originálne spracovanie čarodejníc a takisto skvelá práca s atmosférou. osobne ale preferujem modernejšie adaptácie. (25.01.2013)