1984

Lidská mysl je neuvěřitelně tvárná věc... Natáčel to fanda předlohy to je vidět. Na plný nejdu pro pomalý začátek a usínací tempo. Richard Burton (ve své poslední roli) i poměrně mladý John Hurt hrají výborně a není problém jim věřit každou jejich myšlenku. Popravdě jsem 1984 shlédl pouze jako přípravu na zkoušku a nakonec jsem byl mile překvapen sympatickou atmosférou nicoty a beznaděje. Kdo řídí minulost, řídí budoucnost. Kdo řídí přítomnost, řídí minulost. (05.07.2010)

"Není tak důležité zůstat na živu, jako zůstat lidský."                                                                                                        Překvapení. Nikdy mě nenapadlo, že by šlo věrné převedení 1984 na filmové plátno. 15.11.2020 dnes znovu viděno s dcerou, která se připravuje na maturitu a znovu dávám 5 *. (18.12.2014)

Vzkaz, na němž je napsáno "I love you", musí do pece. A s ním i lidská individualita, radost, prosté věci jako ozdobné těžítko, láska, svoboda, kdy si můžete říct, že dvě a dvě jsou čtyři. Tu vystřídá šedá uniforma, povolená slova a amarouny. A taky obrazovka, která dává povely. Ne, dvě a dvě nejsou čtyři, jsou to někdy tři, někdy pět, nic, někdy všechno dohromady, prostě jak to chce STRANA. Krásná vize. Nejsem dotčena předlohou, ale jsem dotčená totalitou a to natolik, aby po mně z tohoto filmu a z představy "světlých zítřků" sáhl mráz. (02.11.2005)

Dobré, ale čakal som viac. To najlepšie na snímku sú bezpochyby brilantné myšlienky a obsahová stránka. Forma natočenia mi však akosi nesadla. Prijal by som viac psychodusnoty a lepšie ponorenie sa do charakterov hlavných postáv. Navyše veľa scénok tu zíva nudou a odľahčeným spracovaním. 70/100 (22.12.2014)

"1984" je, jak by řekl Douglas, "jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl, a nebylo jich málo". Proto jsem byl na její filmové zpracování velmi zvědavý, ale po zkušenosti z obou Farm zvířat (ty nechutné happyendy!) byla má očekávání zdrženlivá. A o to příjemněji jsem byl překvapen! Zde se žádné ústupky nekonaly. 1984 je skrznaskrz depresivní podívaná z neutěšeného, a narozdíl od Matrixů a spol. tak skutečného totalitního světa (genialita předlohy nejlépe vynikne uvědomíme-li si, že byla napsána ve 40.letech) , kde je podrobeno přísné kontrole úplně vše, včetně myšlenek. ... John Hurt je úžasný, vypadá ještě strhaněji, než když ho roztrhal vetřelec:) Také hudba předběhla svou dobu. Výtky lze mít jen k zestručnění pozadí příběhu a života v oceánské společnosti (především z "Teorie a praxe oligarchického kolektivismu" mělo být přečteno víc než jen pár vět), takže diváku neznalému knihy (a zvlášť tomu, kdo vyrostl na západ od železné opony) nemusí být vše úplně jasné. I tak doporučuji každému! Ale stejně si radši přečtěte knížku:) (01.12.2003)