Příběh Marie a Juliena

Nedýchal jsem podobně jako Pohrobek. Téma je ze Solaris: předtím, než se Krisovi podaří zbavit se Harey (nebo Harey sebe sama...). Krom toho v tom shledávám podobnost s Céline a Julií - ve vraceném čase a možnosti vystoupení z bludného kruhu. O to radši jsem byl, když se Rivettovi podařilo překonat hořkost - byť jen kapesním způsobem v pár minutách na konci. Krásná pohádka je to! (10.02.2014)

Rivette mě ani napotřetí nijak nenadchl. Spíš naopak. Ono "co tím chtěl básník říci" zde platí až moc. Dlouhé záběry by byly fajn, i dialogy by ušly, ale když ono je to ve výsledku takové nějaké bezobsažné, že jsem si nakonec říkal, proč jsem radši ten čas nevěnoval něčemu jinému. Dal bych 2*, ale to se mi zdá zase až příliš málo, takže ty tři jsou asi tak nějak akorát. (05.04.2008)

Pro Rivetta mám slabost - a ani tentokrát mě příliš nezklamal. Opět je zde cítit jeho nenapodobitelný styl, kdy si říkáte, že se na plátně vlastně celkem nic moc neděje, avšak nemůžete se zbavit pocitu, že to "nic moc" je ve skutečnosti o mnoho víc než "něco" - tohle nejspíš pochopí jen ti, které Rivette svým stylem omámil stejně jako mě. Ač má snímek celé dvě a půl hodiny, opět uteče velmi rychle, nasadí člověku brouka do hlavy a vyvolá v něm nutkavou potřebu vidět ho někdy v budoucnu znovu, protože...jednoduše je v něm tolik k objevování. Emmanuelle jako Marie je zde jako vždy nádherná (od Hašteřilky - za těch více než deset let - se vůbec nezměnila!), Julien není příliš sympatický, ale co na tom sejde - důležité je, že jejich láska (ač trochu podivná, neboť o sobě téměř vůbec nic nevěděli) je tak nějak dojemná - člověk by chtěl zažít jaké to je, když někoho miluje tolik, že to až bolí, aby jeho city byly opětovány ve stejné míře. . . . . Sympatické mysteriózní drama pro přemýšlivé. (30.01.2007)

Krásná Marie a těžkopádný Julien dělají divné věci a vedou divné řeči, občas Julien pumpne o prachy záhadnou Madam X, která má ještě záhadnější sestru... naštěstí vyjde najevo, z jakého důvodu je Marie tak divná (důvod podivínství Juliena si vezme autor zřejmě do hrobu), ale mě přesto nejvíc zaujal Julienův kocour, a to pro jeho jméno, to totiž vyjadřuje mé stanovisko k tomuto snímku - NEVERMORE. (11.03.2009)

Hovorí sa, že ľuďom sa nemôže snívať o smrti, pretože ju nikdy nezažili, tak ich mozog nedokáže tú predstavu vytvoriť. Tu sa však dostávame do Rivetteovho čiastočne nového sveta, ktorý má podobné masky ako náš. Existuje v ňom Marie a tej sa sníva práve iba o smrti. Vraví teda Julienovi, že sa chce vyhýbať spánku. Miluje sa s ním, žije s ním, opúšťa ho, no snaží sa nespať, lebo už raz sa dostala do stavu hlbšieho nevedomia a nechce sa tam vrátiť. A potom tu máme ešte podivuhodnú Madame X, ktorá si od Juliena vykupuje právo nebyť kompromitovaná. Julien je hodinár, čo je tak všeobjímajúci symbol, že sa môžeme vykašľať na príbeh a ostať len pri symbolizme. Dá sa to zhrmúť napríklad takto. K pánovi času sa stále vracia zabitá láska a tiež jeho služobníčka, ktorá spláca svoje hriechy. V jednoduchosti je krása. Toľko k interpretácii. Vadilo mi však, že nejedna situácia, ktorá sa aj sama o sebe celkom vliekla, musela byť znovu a znovu opakovaná, len v trochu inom odtieni. To ma miestami nudilo. Zaujímalo by ma ale, či by sa podobne temná atmosféra fantastického príbehu dala vytvoriť aj v stručnejšom prevedení. Možno vôbec a režisér teda presne vedel, čo robí. 7/10 (13.12.2015)