Láska prokletá

Miestami až chorá psychologická dráma založená na „šialene“ dobrých hereckých výkonoch Dereka Jacobiho a Daniela Craiga, ktorý to hrajú tak presvedčivo, že som im žral každý jeden ich počin. Film nie je až tak pohľadom na umelcov život, ako na to, čo sa v jeho hlave odohráva a ako to všetko vníma. A práve táto podstata filmu sa podarila úžasne zachytiť. Dej sa tak plynule prelína s obrazovými scénami mysle, že miestami ťažko rozpoznať či ide o realitu alebo len výplod fantázie. Filmu výrazne dopomáha zaujímavá, až mrazivá hudba (aj keď netradičná) ktorá len stupňuje celkovú tajomnosť tohto filmu. Ale keď už spomínam hudbu, tak treba určite vyzdvihnúť aj veľmi zaujímavú kameru, miestami až nechápavú. Ale o tom je celý film. A fakt, že tento film je z britskej produkcie, len napomáha celkovému výsledku. (13.09.2009)

já vám nevím. Tohle asi nejsem schopný docenit... Jacobi hraje sice parádně (i jistá podoba by tu byla), ale přecejenom působí více afektovným buzbuzi dojmem, než reálný Francis (soudě podle dostupných materiálů). Navíc- Přecejen, od filmu o umělci (tím spíš umělci Francisova formátu) bych žádal nějáké to umění. Vím, vím mám už asi myšlení zkostnatělého páprdy, když nechápu, že v životě umělce není důležité jeho dílo, ale jeho nefunkční buzi-vztahy, prázdné intelektuální tlachání u sklenky vína a čumění do blba. Úzkostlivé vyhýbání se ukázce byť jen jednoho Baconova díla zavání více problémy s autorskými právy než záměrnou stylizací. Jacobi pronese pár hezkých monologů, ale tím tak něják silnější vykreslování jeho osoby končí. Více jsem měl pocit, že je to film spíš o Georgovi. To by ho ale nesměl hrát tupoherecký Craig, který se celý film snaží s podlitýma očima vybičovat k vnitřne rozervanému herectví až oscarových rozměru (hahaha). Jeho postava je stejně jako ta Jacobiho naproso prázdná, nevykreslená a od diváka na míle odtažená. Takže vlastně ani jeho bych neoznačil jako hlavní subjekt filmu. Není jim Francis, není jim Georg, není jim jejich vztah.. Je to prostě jen film s atmosférou a touhou něco sdělit a v něm jsou náhodou dvě postavy které se plouží tam a zpět. Když k tomu přičtu fakt, že jsem musel několikkrát film zastavovat a přetáčet zpět abych rozluštil co některé postavy vůbec říkají (třeba Tilda tu nahodila tak psycho přízvuk, navíc šišlavě ceděný přes křivozubou protézu, že jsem se totálně nechytal)- výjde mi z toho docela protivný a zdlouhavý filmový zážitek, který nakonec ocením třema rudýma snad jen za snahu natočit film o Baconovi. EDIT: Časem jsem to zpětně docenil.. Je to těžký film protože kouká na dílo a život umělce z hodně nezvyklého úhlu pohledu a není snadné se do toho napoprvé ponořit tak aby to na člověka promluvilo. Když do toho ale divák pronikne, je tam toho strašně moc a v naprosto nekomromisně syrovém stavu. (29.05.2015)

Filmy o malířích, co jsou točené jakoby "jejich estetikou" mne fakt baví. Po Carravagiovi je tenhle další v pořadí - nemůžu říct, že by byl Bacon "šálek mého čaje", ale obdivuji, jak obrazy ve filmu a hudba korespondovaly s obrazy na plátně - a navrch - Derek Jakobi (skvělý jako vždy) byl skutečnému Baconovi fyzicky připodobněn téměř dokonale! Daniel Craig, který mi v Bondovi přijde jako příliš "ruský" tady kupodivu vůbec tak nepůsobil..... I když ne pro každého, ale určitě velmi působivý snínek (02.02.2011)

Za celý film neuvidíte ani jediný Baconům obraz. Nedozvíte se nic o jeho umělecké dráze. Tento film je daleko více sondou do jeho osobního života, a to sondou velmi působivou. Francis se čistou náhodou seznámí s mladým pohledným mužem, kterého svede. Film popisuje jejich složitý vztah plný vzájemného "štvaní se", ale i lásky. Francisovi však málokdo stačí, je totiž až chorobně sebestředný. Seznámí George i s dekadentní společností baru Colony, která nedělá nic jiného než se navzájem pomlouvá (výtečná Tilda Swinton!)... Film natočil umělec a je to znát - prolínání snových záběrů a představ se skutečným životem, nasnímaným však velmi netradičně, je velmi znepokojivě. Proto si pochvalu zaslouží rovněž kamera. HUDBA: Ryuichi Sakamoto - vyhýbá se všem zažitým klišé, je složené zejména z různých zvuků, úderů apod. (vychází z tradiční japonské hudby), nejsme ochuzeni ani o klavír. (25.03.2009)

Aj keď ide o (čiastočnú) biografiu maliara Francisa Bacona, vo filme skutočne neuvidíte žiadne Baconovo dielo. Táto konštatácia pochopiteľne nezdeľuje nič o kvalite či nekvalite filmu (akurát diváka menej zbehlého v modernom umení vyprovokuje k autodidaktickej činnosti, čo rozhodne nie je málo), rovnako ako i snaha autorov ukázať umelca skôr v nelichotivých polohách (Bacon v podaní Dereka Jacobiho takmer na spôsob Johnnyho Deppa v role grófa z Rochesteru prehovára "nebudete ma milovať"). To, čo tvorí energetický potenciál filmu kupodivu nie je dokonale nahý Daniel Craig, ale jednak už spomenutý Jacobi, sálajúci neodolateľnou aurou autenticity i bez juliovsko-claudiovského vavrínového venca, jednak zrkadlenie Baconovho maliarskeho štýlu vo vizuálnej estetike filmu. Ako je možné, že "tak malý" človek dokáže vytvoriť "tak veľké" umenie? To neviem, ale tvorcom sa podarilo k tejto otázke ma vyprovokovať. (03.02.2011)