Plastická chirurgie s. r. o.

Sedm let plných sexu, plastických operací, hádek, podrazů, krásných lidí a luxusu skončilo. Nip/Tuck neboli česky a velmi kostrbatě Plastická chirurgie s.r.o. završila svou cestu. Bylo se na co dívat, i když postavy zažily afér na 10 jiných životů, přestože je vše hnáno do extrémů, kdy se smazává rozdíl mezi rozkoší, krásou a oplzlou nechutností, vše bylo, jak má. První a druhá sezona byly rozjezdem, který gradoval ve třetí, čtvrté a ve slabší míře i v páté, když poslední rozloučení přišlo v sezoně šesté. Nebudu tu brečet nad scénáristickou stávkou, která seriál ovlivnila, Christian Troy by to také neudělal. Tenhle seriál dal světu mnohé, přestože bude často kritizován a odsuzován za hromadu sexu a tvrdé postoji (nejen) proti ženám (gayům, atd.). Tohle je syrová verze extrémního pohledu na luxusní svět, kde je krásný obal jen drahou přetvářkou, která má schovat všechnu odpornost a morální zvrácenost uvnitř lidí. Peníze vládnou, sex vládne, lidem vládnou závislosti. Těžkou hromadou nápadů, operací, postižení, zápletek a postavení sexu do rovnosti k jídlo nebo pití (ano, tak obyčejné, tak samozřejmé, tak živočišné) a jeho současná degradace do až komediální absurdity, prostě nenajdete nikde jinde. Kdo neviděl celé, ten neví. A těch 5* neznamená, že seriál je bez chyb. PS: kterou postavou chcete být? Každý má své chyby, každý má své temné stránky... (18.10.2007)

DĚLÁ POTÍŽE A CHODÍ V LEVNEJCH BOTÁCH. Amorální seriál v době, kdy existuje televize jménem Showtime?:-) I takováto témata musí mít své opodstatnění... Dobrovolně se přiznávám, že "posedlost plasickou chirurgií" je pro mě něco, jako kdyby zítra měli na Zemi přistát mimozemšťani... Ze začátku jsem ocenil postavy dvou doktorů, jednoho bez skrupulí a druhého, který je jeho pravým opakem. Souhlasím i s tím, že tenhle seriál dává nahlédnout na takové operační sály, které jsou dost zajímavé, ale ať už si o tomhle díle myslíme cokoliv (nadsázky tam skutečně není moc, stačí se mrknout, jak zuřivě hraje např. Joely Richardson), je fakt, že já zůstávám pouze nezúčastněným pozorovatelem těch excesů, koz, mafiánů, představ, nablýskaného života i -a to opravdu- cvoků (schizofrenička, která by rozhodně neměla být léčena, či důchodkyně, které je hrozně líto, že ji nebalí osmnáctiletí zajíčci), pak mi zatrne, když vidím někoho se skutečným problémem a naštvou mě různé WTF momenty a klišé (zneužívání, pedofilové), která působí jako nadstavba k tomu, abychom cítili s Christianem, který by vojel snad i jeptišku. Plastickou chirurgii s.r.o. jsem podcenil, uznávám, ale v nejlepší seriálové produkci se zkrátka ztrácí v davu. (26.07.2010)

Rozporuplné...když si tenhle rys zjednodušíme do krajnosti, vyjde nám z toho Famke Janssen. Bohužel se pořád nemůžu rozhodnout jestli je scénárista takový skvělý spisovatel a cíťa nebo prachsprostý sociopatický šílenec bez špetky jediného citu. Mám odtud spoustu látky k přemýšlení, ale je to dobře nebo špatně? Tohle vysvětlovat nebudu... Po posledním dílu druhé série píšu toto - pochváleni budiž scénáristé a režisér, role Famke Janssen je naprosto dokonalá!! A závěrečný díl je snad to nejlepší co jsem v televizi letos viděl. Perfektní stavba, geniální kamera a hudba, prostě SKVOST!!! Uvidíme, třeba mě třetí série (až ji u nás budou někdy dávat) pohne ke čtyřem hvězdám. PS: Posledním dílem druhé série, respektive jejím velkým finále a písní jež v něm zaznívá, se Art Garfunkel dostává do mého podvědomí jako frůd se kterým je nutno počítat, protože jeho All I Know je zkrátka famózní. (05.07.2005)

Obsahuje náznaky spoilerů (nic konkrétního o postavách). Je evidentní, že do Nip/Tucku vidí doopravdy jen málokdo. Je to jeden z mých nejoblíbenějších seriálů, a důvody? Je přeplněný absurdními situacemi, které se pohybují snad všemi žánry, a ani na chvíli neztrácí nápady. Poslední díly každé série jsou vrcholy televizní tvorby, obzvlášť finále té třetí, byl jsem naprosto přikovaný ke křeslu a napjatý jak struna, takhle napínavou záležitost jsem ještě nikdy neviděl. Díly nefinálové pak nejsou jen nějakou vatou, ale dokonale promyšlenou trnitou cestou pro očistná finále. Nip/Tuck si přitom neklade vysoké cíle, chce "jen" pobavit, a to se mu daří daleko líp, než některým ceněným klenotům. Tohle je pravý klenot. Dokázal mě rozplakat (ukázkový příklad je S01 E10 Adelle Coffin, slzy mi tekly proudem, ovšem v mnoha dílech jsem měl nemálo na krajíčku), rozesmát (v každém díle je něco, aby se neřeklo, tak třeba S03 E02 KiKi je prvotřídní hořkosladká tragikomedie se vším, co k tomu patří), šokovat (nemá cenu uvádět příklady, bylo by jich moc, navíc spoileroidní, přesto, jeden za všechny, bez jmenování konkrétních postav, pleťový krém vyráběný ze spermatu?), znechutit (taktéž :o), doopravdy potěšit (každým dílem), zkrátka dokázal působivě vyvolat všechny emoce. Pravdou je, že skoro neustále balancuje na hranici uvěřitelnosti, ale díky skvěle napsaným postavám ji nikdy nepřekročí. Spolu s nimi jste šokovaní, spolu s nimi se radujete, spolu s nimi pláčete, spolu s nimi a hlavně o ně se bojíte. Navzdory všeobecnému povrchnímu mínění tu nejde o žádnou degradaci žen. V Nip/Tucku muži i ženy zažívají vzlety do nebeských výšin, aby mohli vzápětí spadnout až na dno. Někteří hodně bolestně, pravda, Julii, Kimber ani Liz Nip/Tuck opravdu nešetří, ale on vážně nešetří nikoho. Ani diváky. Mnoho z nich to nerozdýchá, a seriál jim bude po pár dílech připadat jako šílenost, zvrhlost, či kdo ví co, ale pro ty, kteří s Nip/Tuckem vydrží, čeká obrovská odměna. (12.05.2007)

Připadá mi, jako by každý bral Plastickou chirurgii s.r.o. smrtelně vážně (nemluvě o tom, že polovina uživatelů seriál upřímně nenávidí už díky debilnímu českému názvu). Osobně si nevybavuji seriál, který by mě dokázal pobavit takovým množstvím absurdních nápadů a situací. Tvůrci si rozhodně neberou servítky (často jdou doslova „na kost“), neštítí se sebešílenější situace a nebojí se nechat postavy vymáchat v tom nejhorším možném bahně. Postavy jsou bezvadně přehnané (co se stylizace týče) a Julian McMahon je nejcharismatičtější ďábel, který kdy brázdil televizní slečinky. Ano, je to občas povrchní a morálně dost pochybné, ale rozhodně to má originální příběhy, povedený černý humor, trefné obsazení a občas i velice silné emoce. Akorát bych vyštípal Seanova syna, který vypadá jak mladší verze Michaela Jacksona a díky zlému dabingu jeho osoby je horkým kandidátem na největšího slizouna televizních seriálů. Málokterý seriál dokáže v každém dalším dílu tak moc překvapit, jako právě Plastická chirurgie s.r.o. (18.12.2005)