Obyčejní hrdinové

Zaujímavá snímka o priemernej americkej rodine a ich problémoch. Takýchto filmov bolo už neúrekom, ale tento rieši neľahké životné osudy s nadhľadom a jemným humorom, kdeždo u iných snímkov sa to zvrháva na slzopudný doják a tragickú melodrámu. Vysoko nad priemerom ho však držia predovšetkým skvelí herci. (10.11.2005)

Veľmi dlho trvalo, kým si film našiel ku mne cestu, ale neľutoval som. Kvalitne rozohraná rodinná dráma v mnohom pripomína Mendesovu Americkú krásu či Ľadovú búrku režiséra A. Lee. Rozuzlenie tragédie prichádza až v samom závere a aj to je jeden z dôvod prečo divák v napätí očakáva jej vysvetlenie. Kariéru mladého E. Hirscha postupne spoznávam opačným smerom. Je tu o poznanie mladší a už vtedy na seba právom upútal pozornosť a zaslúžene si vydobil svoju súčasnú pozíciu v hollywoode. 80%. (17.08.2014)

----- "Za sto let po nás ani pes neštěkne, ale hvězdy budou stejný ..." ----- Velice bolestné a výmluvné drama o nenadálé těžké ztrátě, která zpřehází všechno, co zdánlivě fungovalo - a odkryje přitom slabá a zranitelná místa. Závěr možná až tak úplně nepřekvapí, ale to na jeho síle a významu nic nemění. (10.12.2010)

Souznění, spylnutí, pochopení. Pouze tato tři slova bych použil k zachycení mých pocitů z celého filmu. Weaver a Hirsch, na nichž si film zakládá, jsou bezchybní (a obzvláště Hirsch po Sexbombe od vedle jen upevnil svůj statu nadějného mladého herce), ale to, co předvedl (tolik odlišné od ztřeštěné role v Blbý a blbější) Jeff Daniels, to je až k neuvěření. A Michelle Williams nám od Dawsonova světa po všech stránkách (zdůrazňuji, že po všech, ať už si to přeberete z kterékoliv strany) pěkně vyzrála. (30.08.2011)

Celý čas som rozmýšľal, či je Dan Harris lepší scenárista alebo režisér. Doteraz to nemám vyriešené, ono to asi bude tak, že v oboch je úspešný približne na 80% (zatiaľ). A smolou tohto filmu je, že sa mu tu tých nevydarených zvyšných 20% miestami stretáva a teda násobí... Aby som bol presnejší - nemá to ten príslovečný magický moment. Napriek sympatickej Weaverovej a talentovanému Hirschovi, silnej zápletke, poniektorým vydareným scénam a veľmi dobrej pointe (ktorá spätne mnohé napraví - hlavne sa vysvetlí ten prazvláštny, empatiu diváka vylučujúci postoj väčšiny zúčastnených) Obyčajní hrdinovia nevťahujú, nespútavajú, nedávajú zabudnúť na okolitý svet. Iba som po za vlasy pritiahnutom úplnom závere uznanlivo kývol hlavou a uvedomil si, že už som vyše dvoch rokov nevidel Americkú krásu... (12.06.2006)