Karlík a továrna na čokoládu

Krásná moderní filmová pohádka (trochu jako ty psané od Jiřího Wolkera), zajímavě vizuálně natočená, s potrhlým Johny Deppem v roli továrníka. Plno neobvyklých nápadů klasika Tima Burtona. Trailery: http://www.csfd.cz/film/135983-karlik-a-tovarna-na-cokoladu-charlie-and-the-chocolate-factory/videa/# (04.01.2009)

Připomněl jsem si Burtonovu adaptaci. Po opravdu dlouhé době a navíc poté, co jsem viděl verzi Mela Stevarda. A musím říct, že to šlo v mých očích hodně dolů. Určitě v tom hraje hlavní roli právě srovnání se slavnou původní verzí, která má o tolik propracovanější charaktery. A to jak Wonku, který je v Deppově podání prostě dětinský podivín, kdežto Wilder mu dodal opravdu ďábelský podtón, tak především Karlíka, který v Burtonově verzi pro jistotu nemá žádnou osobnost. A je to nebezpečný posun. Zatímco v originálu Karlík zvítězil, protože odolával pokušením a dělal rozhodnutí, zde zvítězí, protože na rozdíl od ostatních dětí nemá žádnou charakteristiku, které by mohl propadnout a zkrátka nic nedělá. Jistě se v tom odráží Burtonův život. Ví se o něm, že byl tichým a nevýrazným dítětem a nejspíš je dodnes přesvědčený, že tak se má správné dítě vypadat. Karlík tu tedy jen dvě hodiny chodí po továrně, mlčí a na rozdíl od všech ostatních dětí není stavěn před žádné zkoušky, takže nemá v čem uspět či neuspět. Opět se odvolám k Stevardově verzi, kde se Karlík nejprve pokoušel ukrást Wonkovu technologii, aby pomohl rodině - nakonec odolal. Stejně jako ostatní děti před něj byla postavena zkouška odpovídající jeho stereotypizaci chudého dítěte, které chce žít líp, a ve zkoušce jako jediný uspěl. Burton tohle nepochopil a prostě jen dvě hodiny blbne s postavami, které jsou trestány za to, že se nějak projevují a hlásí s k nějakému aktivnímu stylu života. Karlíkovo neprojevování, vyprázdněnost a nevýraznost jsou pak předkládány jako vzor - což je fakt hrůza. (02.09.2008)

Tak poprvé jsem si vychutnala Burtona v kině a odměnou mi byla skvělá pohádkovo - fantasy jízda, která vám nedá chvíli vydechnout, kdy se neuvěřitelně bavíte, smějete a zas máte slzy v očích, obdivujete ty neuvěřitelné nápady, barevnost, dokonalého Johnny Deppa, výborné děti v rolích vítězů Wonkovy soutěže o zlaté kupony a všechny ostatní herce, Elfmanovu hudbu a samotný kouzelný příběh Roalda Dahla. Potěšil i velmi dobře zvládnutý dabing. (07.09.2005)

„Nechcem mať z dcéry čučoriedku.“ – „Veď z nej urobte kompót.“ Fantázii sa medze nekladú alebo znova nastal čas, aby sa stretli rozprávkári Tim Burton a Johnny Depp, dvaja muži, ktorí boli po väčšinu svojho života chlapcami. Vodopády čokolády, burácajúce muzikálové vystúpenia (založia vo vás iskru), Umpa-Lumpovia (Deep Roy!), zubár (Christopher Lee), mama (znesiteľná Helena Bonham Carter) a ponaučenie o sile rodiny. Zopár ústupkov voči knižnej predlohe (škriatkovia získali hororový nádych, deti nesprevádza žiadny dospelý) bolo k veci a Johnny Depp je ako "pán Bonbón" fenomenálny. Bavilo ma to oveľa viac, ako (inak pekná a príjemne krátka) Dahlova knižka (vyšla aj v slovenčine s reklamou na Orion priamo na obale wtf). Kino Považan NMnV 2005 (24.10.2005)

Znáte to, jak to obvykle dopadá, když vás někdo do filmu hecuje a půlka filmového národa se nebaví o ničem jiném než o úžasném Burtonovi?! To se pak v člověku všechno šprajcne a z představy, že by měl patřit do jednoho šiku s těmi oblouzněnými, naskakuje vyrážka. Takhle jsem to měla já, šla jsem do Karlíka s lehkým despektem (i když recept na nadšení to samozřejmě automaticky není) a s povytaženými drápky čekala na fiasko. To se ale nekonalo, protože jsem byla z filmu ještě vykulenější než miloučký, ušatý Karlík a jeho řízek děda z továrny. Asi nejvíc mě překvapilo, že film je strašně vtipný. Hlášky stařečků v posteli, cukrátko pro rockery, atak veverek, zkrátka cynik Wonka i Burton si mě získali a už v "tom" jedu taky, ach jo. (08.04.2006)