Zredigováno

De palma po Obetiach vojny prichádza s ďalším filmom s rovnakou tematikou, tento krát v Iraku. Film , ktorí rozpráva o skutočnej udalosti (samozrejme so zmenenými menami a postavami) o zverstvách ktoré páchaj vojaci na civiloch. Film o hrôzach, ktoré vzišlo zo ZLA driemajúceho v ľuďoch , čakajúce na svoju príležitosť. Hudobne je dramatičnosť príbehu nádherne zvýraznená už v úvodných zberoch Handlovou sarabandou ... V závere filmu zas - pri pohľade na autentické fotografie civilných obetí- to bola Pucciniho ária E Lucevan Le Stelle (a hviezdy žiarili). Som naozaj povďačný že v U SA (Hollywoode) existujú aj nezávislí filmári a produkčné skupiny, ktoré točia aj filmy s iným pohľadom na vec (10.10.2017)

Ve všech řadách jsou monstra, od přírody, pod tlakem či ve jménu odplaty, jistý ale je, že násilí plodí zas násilí. Bez obalu, bez nadržování, bez rozhřešení. Nebejt závěrečný výpovědi vojáčka pro kamarády a série závěrečnejch fotek, který zavánějí snahou dojmout, který se celou dobu film poměrně úspěšně bránil, s 5* bych neváhala. Takhle váhám, ale dám je - ani ne tak za odvahu Briana tohle natočit, jelikož to by zase mohlo čpět po snaze bejt tzv. kontroverzní, ale proto, že jsem se nenudila ani vteřinu a za téma, který snaha-nesnaha kontroverzní sice zkrátka je, ale je pojatý poměrně (až na ten konec) nestranně. A PS pro ty, co mají pocit, že o "hrůzách války" každej ví a nemá cenu točit takový pseudoreálný fláky: asi měl místo toho De Palma dát romantickou komedii, těch není nikdy dost... (18.05.2011)

určitě to není zlé a stojí za to tenhle poměrně uvěřitelný fiktivní dokument vidět... ale na můj vkus jsou některé scény možná až dost brutální, mono-/dialogy místy naprosto zbytečné... naopak se mi líbila originální koláž multimediálních vstupů, home-videa a zpráv francouzské televize... nicméně po chvíli začne film trochu nudit a vy čekáte jen na ten moment, který to zlomí... snad jsem očekával něco víc, ale hodinu po filmu už ani pořádně nedovedu popsat, co se tam všechno (až na pár screenshotů, co mi zůstalo v hlavě) stalo... 60% (febiofest 2008) (01.04.2008)

Palčivých otázek se dotýká na digitální kameru natočený snímek Briana De Palmy, resumován jako naprosté pohrdání lidským životem. Výsledkem je MINIMÁLNĚ zajímavý pohled na nesmyslnost celého iráckého konfliktu, který je často i svědkem krvavých omylů a rozporuplného chování amerických jednotek (muž v autě spěchá s těhotnou ženou do nemocnice, nedbá příkazů amerických vojáků k zastavení a následný masakr si vyžádá smrt nejen ženy, ale i nenarozeného dítěte). A výsledek? Násilí plodí násilí. I přes kratičkou délku se ale u mne minul účinkem. (10.03.2008)

Pohled do vojákovy duše podruhé, aneb mnohem temnější a zřejmě i reálnější The Hurt Locker. Při mnoha scénách mě opravdu zamrazilo v zádech a já si pořád opakoval, že něco takového se mi naposledy stalo u United 93. Tohle je totiž záležitost, která se vám dostane pod kůži, nahlodá vás a nechá vás vykoupat se ve vší té špíně, abyste si na konci mohli říct: "Tohle se opravdu stalo?" Redacted je skvělý film co se týče výpovědi o válce, to bezpochyby. Ale nevím, jestli někdy budu mít chuť (či spíše sílu) pustit si tohle znovu… Plný počet je na místě bez sebemenšího zaváhání. (23.08.2010)