poster

Twentynine Palms

  • USA

    Twentynine Palms

  • Slovensko

    Dvadsať deväť paliem

    (festivalový název)
  • Austrálie

    Twentynine Palms

  • Kanada

    Twentynine Palms

  • Nový Zéland

    Twentynine Palms

Drama / Psychologický / Romantický / Poetický / Horor / Erotický

Francie / Německo / USA, 2003, 114 min

Režie:

Bruno Dumont

Scénář:

Bruno Dumont
(další profese)
  • Insilvis
    *****

    Jeden ze základních snímků tzv. vyprázdněné narace. Nespecifikovatelné zhmotňující se tajemství, jež je imanentní každému záběru, neustále provokuje diváka a vyvolává spasmatické očekávání katastrofy. Nedostatek informací o minulosti postav a účelu jejich cesty, zdánlivě redundantní ambientní záběry nevytváří naraci v pravém slova smyslu. Rozbitá struktura filmové řeči znemožňuje rozpoznat relevantní naracetvorné prvky, na druhé straně divákovi dovoluje očekávat cokoli. Přistoupení na tuto hru vyvolává v divákovi čistou slast. Interpretace závěrečné scény, jež umožňuje zpětnou identifikaci postav a jejich chování, náleží silové deskriptivě a vzájemné projekci prvků agrese, násilí a potupy - nehodlám více rozvádět. Čtvrtina lidí odešla z kina patnáct minut před koncem a další čtvrtina o pět minut později. Kdo nevěří, ať tam běží.(7.8.2005)

  • Rosana
    *****

    Tento film mě opravdu překvapil. Skutečně stojí za to sedět v kině tu hodinu a půl, kdy se prakticky vůbec nic zajímavého neděje, abyste se pak o to víc všimli, až se něco stane. Rozhodně si nenechte od nikoho vyžvanit jak to dopadne a vlastně nechtějte o filmu vůbec nic slyšet, dokud ho neuvidíte sami, jinak se připravíte o luxusní zážitek :)(8.9.2008)

  • dopitak
    ***

    Americký středozápad mě vždycky bavil. Film Bruno Dumonta má výbornou atmosféru road-travel-erotic-psycho movie, ale neplatí to o konci, který je všechno, jenom ne logický, zajímavý či zábavný. Jekatěrina byla zvláštním způsobem zajímavě svůdná (píšu byla, protože podle dostupných informací před několika lety tragicky zahynula ve Francii). Dlouhé záběry mi hodně připomněly styl, jakým točí Abbas Kiarostami a jakým Nuri Bilge Ceylan zachytil svou Tenkrát v Anatolii, myslím ovšem jenom kameru, nikoliv obsah.(13.7.2014)

  • amirgal
    *****

    Road movie provázená latentní přítomností agrese na straně jedné a strachu na straně druhé. Příběh dvou postav sledovaných s odstupem, vytržený z kontextu, plný neustálého napětí. Hrubá pudovost, zvířecí násilí, podřízenost a řízenost balancovaná na hraně principu vztahu dvou neznámých osob, muže a ženy. Kvazistabilita, potřeba jistoty dané životní role; potřeba, která se jednoho dne nenaplní ...(22.11.2008)

  • HateBreeder
    ***

    Co si o tomhle snímku myslet, to vážně nevím. Od začátku jsem tušil, že se bude jednat o nafouknuté nic, které možná, dá-li bůh, přeroste v nafouknuté něco a aspoň závěrem film divákovi o sobě cosi napoví. Zajímavé, že to bylo přesně naopak. První část, ač zdlouhavá a nicneříkající, mě docela zaujala. Mělo to svým způsobem atmosféru, člověk mohl každým okamžikem čekat nějaký zvrat, jenž mohl přijít odkudkoliv a v jakékoliv podobě. Ke konci začala atmosféra upadat, film sklouzl k účelovosti a vše vygradovalo se závěrečnou scénou. Bože ta byla tak neskutečně pitomá, že sem to neviděl ani v C-čkových horrorech. No a epilog mluví sám za sebe. Nechci však tvůrci upírat právo na ocenění aspoň za tu první část, kterou mě dokázal zaujmout.(10.10.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace