Pravda nebo lež

Sex, peníze, vražda – synonymum pro Hollywood ve třech slovech. Klasický příběh, s mrtvolou na začátku a odhalením pachatele na konci nedokázal přílišnou dávkou invence obohatit ani kanadský režisér (který se narodil v Egyptě a má jméno, které by potěšilo každého chemika, ale to sem nepatří). Hlavní dějová linie se soustředí na snahu mladé novinářky Karen ulovit pořádného sólokapra, to se děje v letech sedmdesátých. Zároveň je nám předkládáno mnoho flashbacků z let padesátých, jejichž hlavními aktéry jsou kdysi velice úspěšní komici. Tihle dva přitom vědí něco, co by ráda věděla také Karen, která bude muset pro kariéru obětovat přinejmenším své dobře vytvarované tělo. Nečekejte žádnou rafinovanou skládanku, kdy nebudete vědět, co je teď, co bylo tehdy, co bylo předtím, co bylo potom. Film je vyprávěn poměrně srozumitelným způsobem, má zdařilou retro atmosféru a slušné herecké obsazení. Děj rychle odsýpá, trochu to skřípá jenom v závěrečné „vysvětlovací“ části, ale marně můžeme režisérům podobných filmů dokolečka opakovat, že nejsme úplni blbci. Není to víc než zručně zrežírovaná žánrová chuťovka s několika odvážnějšími milostnými scénami. Jenom se nesmíte zlobit, že vzhledem ke (v jistých kruzích poměrně zvučnému) jménu režiséra toho vlastně tolik nenabízí. 70% Zajímavé komentáře: POMO, Nick Tow (04.05.2007)

Snímek o dávném zločinu, který rozdělil dvojici do té doby sehraného dua komiků, podává tak přepísknuté vysvětlení toho, co se kdysi stalo, že ztrácí veškerou uvěřitelnost. Navíc komické výstupy obou protagonistů působí nevtipně a dokonce příšerně trapně, takže není žádný důvod uznat, že tihle dva mohli být někdy legendou zábavy. Za takovéhle představení by je vypískali i z předvádění scének u táborového ohně. (04.09.2015)

Egoyan mě onehdy přivodil zranění Exoticou. Zatoužila jsem po nášupu, jenže ejhle, vůbec mě to nebavilo - tedy zpočátku: koho zajímá aféra nějakých estrádních umělců? Pak se film ale začal zahřívat a já s ním. Výkony Bacona a Firtha se památečnými nestanou, ale slušný standart to byl, i Alison Lohman - dítě z Bílého oleandru - se hodně snažila, i když bych jí do role novinářky se "svéráznými" investigativními metodami neobsadila (pořád v ní vidím to dítě). Za závěrečné rozuzlování by se Agatha Christie mrskat nemusela a mě z toho vyšel solidní průměr. (06.11.2006)

Když jsem film shlédl poprvé, moc jsem to neřešil a prostě mu dal čtyři hvězdy. Když jsem ho ale viděl podruhé a nahrál si ho, začal jsem mít takový nějaký pocit, že v něm něco nesedí. Pořád jsem na to myslel a tak jsem se krátce na to rozhodl si to pustit ještě jednou. Pečlivě jsem film zkoumal a došel jsem k závěru, že je v něm prostě chyba. Příběh filmu je totiž, ač v podstatě velmi jednoduchý, vyprávěn velmi útržkovitě a zpřeházeně. Díky tomu máte v ději zmatek. A nejspíš nejen vy, ale i sami scénaristé. Nebudu chybu rozebírat tady v komentářích, protože nechci vyzradit děj (viz Diskuse). Musím ale říct, že mě tahle nesrovnalost docela mrzí, protože jinak se mi film velmi líbí. Jednak chválím dobré obsazení, zadruhé příběh vypadá reálně a věříte, že se to celé vážně stalo. Navíc má film takovou zvláštní stylovou atmosféru. Sexy Alison Lohman je už jen taková třešnička na dortu... (31.01.2010)

První třetina filmu je výborná. Bohužel, příběh se trochu zamotává a režisér si s tím nějak nevěděl rady. Chvílema jsem nevěděl kde jsem a co se vlastně ve filmu zrovna děje. Přitom je film natočen svižně a rozhodně nenudí. Jenom nějak nedokáže zaujmout a vtáhnout do děje. S přibývajícími minutami se to ještě zhoršuje. Závěrečné odhalení asi mělo být překvapivé, co se mě týká, jen vyšumělo. Škoda, chtělo to jistější ruku režiséra, bže příběh rozhodně není z nejhorších a herci taky hrají velice slušně. (28.09.2010)