Bên trong vỏ kén vàng
L'Arbre aux papillons d'or
El árbol de las mariposas doradas
Inside the Yellow Cocoon Shell
Inside the Yellow Cocoon Shell
Obsahy(1)
Mystická filmová pouť o těch, kteří se nezakuklí ani pod tíží holé existence. Thien se vrací ze Saigonu do rodného kraje, kam převáží osiřelého synovce a ostatky jeho tragicky zemřelé matky, své švagrové. Cesta do zapadlého koutu Vietnamu rozjitří jeho víru a vyvolá přízraky minulosti. Debutující režisér Thien An Pham si počíná obdobně jako proslulý architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Nepřerušované záběry vede trpělivě a tišivě, s vědomím, že samo prostorové řešení uměleckého díla může vést ke spirituální zkušenosti. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (5)
ᴰⁱˢ ˢʰⁱᵗ ᵐᵉʲ ᵏᵒⁿᵗᵉʲⁿ ˢᵃᵐ ᵒᶠ ᵈⁱ ⁱⁿᶠᵒʳᵐᵃᵗⁱᵒⁿ ʲᵘ ʷᵒⁿ'ᵗ ᵗᵘ ⁿᵒᵘ ᴶᵘ ʰᵉᵛ ᵇⁱⁿ ʷᵒʳⁿᵈ Kde je ten bratr? Tam. K filmu ani nepíšu komentář jako takový, spíš mě zaráží, co se dělo v kině.. nevím, jestli se hrála nějaká hra, o které mě nikdo neinformoval. Byla tam soutěž, kdo první opustí sál nebo snad kdo odejde poslední.. nebo snad šlo o nějaké pravidlo, kdy náhodně někdo odejde? Vážně netuším. Každopádně je mi to líto a přesně kvůli těmhle lidem, co odejdou se pak lidi jako já nedostanou na projekci, protože je prostě ukradli. Na dementní filmy choďte do kina ne na festival, děkuji. :) ()
Extrémně pomalá a divácky nevzrušivá “spirituální cesta” mladého muže za pochopením smyslu života, který se mu změnil ze dne na den tragickou smrtí jeho sestry. Dlouhé záběry, povídání si s lidmi, všední kulisy vietnamského venkova. Žádné gradování, žádný dějový vývoj jak jsme na něj ve filmech zvyklí. Ve třech úmorných hodinách. Neumím si představit rozpoložení, ve kterém by mi tento film mohl “více sednout”. [Cannes FF] ()
Naprosto suverénní celovečerní debut talentovaných mladých filmařů, počínaje režisérem, který sám napsal i scénář a postaral se o střih. Ve filmu se skutečně víc mluví, než je ve východoaisjksých slow cinema počinů zvykem, ale to nemusí být vůbec na škodu, jelikož obrazy i dialogy/monology postav spolu perfektně ruku v ruce fungují. Příběh o ztrátě z perspektivy emočně ne zcela zainteresované třetí osoby, jež se vypořádává spíše s hledáním sebe sama skrz minulost v proudu paměti, jež mu poskytuje právě smrt bližní, umožňujíc mu útěk z hektického Saigonu a vydat se vstříc minulosti, ale snad i budoucnosti do rodné vsi. Právě paměť a čas jsou velkým tématem i Bi Ganových filmů v sousední Číně a Pham Thien An na to jde velmi podobně, ač přece jinak, nejspíš více realisticky a hmatatelně, méně básnicky, ovšem i ve Žluté kukle je prosakování reminiscencí z minulosti naprosto elegantně zvládnuto a to zejména díky kameře Dinh Duy Hunga, která je letošním zaslouženým výhercem v Cannes, kdy je využíváno dlouhých záběrů, občas statických, jindy v jízdě, ale i v panoramatických otočkách plazících se centimetr po centimetru po stěnách vesnických obydlí. Úžasná podívaná ať už kamera snímá frontu na banh mi a za ní vietnamské živelné město, kur džunglový na klidném venkově, obklopující cvrkající přírodu, nebo temné místnosti chatrčích stařešinů, v níž je citlivým osvětlením dosaženo až rembrandtovského šerosvitu. Je to film pracující s obrazem-časem a jeho trváním, nepřekvapí tedy, že vyžaduje velkou trpělivost a pozornost, za což může být divák odměněn čistým filmovým zážitkem. ()
Suverénní debut slow cinema, který trpí tím, že proti skutečným mistrům méně kontempluje obrazem a víc slovy... ale Thien An je talent, který k odkazu Tsai Ming-Lianga může do budoucna přidat zajímavé dovětky. K básnické suverenitě Kaili Blues čínského kolegy Bi Gana mu ale zatím kousek chybí. ()
(KVIFF 2023) Jeden z posledních filmů ve Varech, který jsem navštívil byl vietnamský film Uvnitř žluté kukly. No jo no, dal jsem šanci soudruhům Vietnamcům.😏 No a byl jsem velice solidně překvapen. Ty jednotlivý příšerně dlouhý záběry bez střihu ve mě zanechali tolik myšlenek, že jsem jen žasl a říkal si kolikrát to asi museli točit a kolik jim to zabralo času. Přece jenom ten film trvá 3 hodiny a těch dlouhých záběrů je tam miliarda. Takže cos e týče hereckých výkonů a kamery, já smekám. Co se týče děje tak to už je něco jinýho, to bylo celkem zklamání. No a ten zvrat na konci, to celý pohřbil. Taky bylo dobrý to, že film nenudil a rychle ubíhal, takže jsem se teda nenudil a to cením! 8/10 Až na ten děj to bylo velice solidní a skvělej kinematografickej zážitek! (Čas - 7.7.2023) ()
Galerie (10)
Photo © Viennale
Reklama