Důkaz

Hlavní hybnou silou Důkazu jsou inteligentně napsané dialogy, které i přes četnost svého výskytu nenudí. Na čemž mají kromě Paltrowové zásluhu také Jake Gyllenhaal a Anthony Hopkins. Výborná režie a důmyslný střih divadelní hru povyšují na plnohodnotné filmové dílo pro všechny vnímavé a trpělivé diváky. 75% Zajímavé komentáře: Faye, mm, LarryW, iNKa 1104, lukax, Cooolboy (11.12.2006)

Křehká hranice mezi genialitou a šílenstvím se v otci i dceři pravidelně stěhovala a stejně tak stěhovavé bylo i moje přesvědčení, co ke komu víc patří. A pak jsem pochopila, že to vlastně není tak důležité, protože "důkazy" jako úcta, důvěra a láska jsou pro život podstatnější než ty matematické a Gwyneth, o které si opakovaně říkám, že ji nemusím a opakovaně se mi v něčem líbí, mi k tomu pomohla. (13.02.2006)

I když člověk ví z matematiky akorát to, že 1+1=2 a že přímka je rovná (přitom ani jedno z toho nemusí vždycky platit ;-)), nemá v případě sledování "Důkazu" skoro žádný handicap. Příběh o genialitě, o boji dcery předního matematika se sebou, s otcovou nemocí, se svým okolím a s rozhodováním, co je v životě správné. Příběh, ve kterém díky skvělé Gwyneth Paltrow nebudete téměř do konce vědět, jestli to byla ona, kdo vymyslel převratný důkaz o prvočíslech (jestli se nepletu, tak jde o Riemannovu hypotézu), nebo jestli to udělal její otec než zemřel a ona si jeho zásluhy buď kvůli schizofrenii "namluvila" nebo úmyslně přivlastnila. Příběh, který je hlavně komorním dramatem a matematiku využívá pouze jako hřiště - až na pár narážek a větiček opravdu nemá "normální" divák žádnou nevýhodu a může hodnotit jen a pouze filmařinu. A ta je, od scénáře přes hudbu po herecké výkony povedená, jedinou slabost vidím v jisté statičnosti, která je zřejmě způsobena tím, že předlohou filmu je divadelní hra, jejíž schéma a vyprávění režisér zřejmě moc nezměnil ani neoživil. (21.09.2007)

Scénář: David Auburn, Rebecca Miller .. Gwyneth Paltrow mne doposud nikterak zvlášť nebrala. Zato v jejím nejnovějším snímku jsem se jí nemohl nabažit! Parádní, herecky zvládnuté ztvárnění dcery matematika, která se o svého otce nejen stará, ale sdílí i všechno jeho nadání, zdravotní problémy a pracovní nasazení.. Vedle ní se skvělým výkonem prezentoval Anthony Hopkins v roli otce. Obsazení víc než dobře doplňují Jake Gyllenhaal jako student a Hope Davis jako druhá dcera. Výtečné komorní drama, které asi nezaujme každého. Na mne mělo dojem stoprocentní a od počátku doslova strhující! Ano, strhující! Celý film má výborné tempo, celou stopáž nenudí a uběhne dosti rychle. Pokud Vás ovšem dostatečně nezaujme během prvních řekněme deseti minut, ani nemusíte pokračovat. Ale budete ochuzeni o příjemný zážitek, jemuž vévodí herecké výkony, několik příběhových zvratů, bezchybné zpracování rodinných vztahů, komorní atmosféra a nádherný soundtrack. 90%. (20.01.2006)

Matematické pravdy byly, jsou a budou, pro mě navždy nepochopitelné. Nikdy nezažiji pocit okouzlení nad shlukem řeckých písmen, arabských číslic a různých lomítek, protože se na svět vzorců dívám podobně jednoduchým pohledem jako Claire (doufám, že to je jediné co máme společného). Ne tak její otec a její sestra Catherina, která svůj život podřídila jemu a jeho nemoci. Po jeho smrti náhle všechno zmizelovšechno! Až na pochybnosti o sobě samé. „Jestli se vrátím na začátek budu moci začít znovu. Pokud půjdu řádek po řádku, pokusím se najít kratší cestu lepší“ . Působivé natočené komorní drama s vynikající Gwyneth Paltrow. (13.01.2006)