Chakushin ari
Zmeškaný hovor
One Missed Call
VOD (1)
Obsahy(1)
Hrůzostrašný film ve stylu slavného Ringu (režie H. Nakata) a Nenávisti (režie T. Shimizu) je prvním Miikeho počinem na poli čistého hororu. Několik mladých lidí postupně obdrží na mobilní telefon záhadnou hlasovou zprávu z budoucnosti, v níž uslyší své vyděšené reakce z okamžiku vlastní násilné smrti...Nejen že tito lidé pochopí, jak krutý jejich konec bude, ale dozvídají se také přesný údaj o tom, kolik času jim zbývá. Objevme temnou stránku nástroje naší každodenní existence, jemuž bez obav svěřujeme svou absolutní důvěru: našeho mobilního telefonu! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (159)
Já vím, najdeme zde motivy Kruhu, Nenávisti, Temných vod (a dokonce i Vesnice :-D), ale má to atmosféru, napětí a dobře se na to všechno dívá. ()
Rozhodně zajímavý horor, který je svým příběhem neskutečně blbý, ale svým zpracováním splňuje cíle hororu bravůrně a jedinečně. Takeshi Miike s tím rozhodně má zkušenosti, takže se přitroublý příběh hodí na druhou kolej a divák umírá v závanu duchovna a tajemna jen při pohledu na obrazovku a očekává to nejhorší, od hororu vždy jen to nejhorší. Škoda jen, že ten příběh byl hodně jednoduchý, možná se mohlo jít trochu do jeho hloubky a ne jen tak jednoduše nadhodit jeho základní kostru a pak už se nestarat. Fakt ale je, že jsem na pozorování příběhu neměl ani příliš času, když si mě režisér dokázal nastavit do nejtemnějšího koutu místnosti a trápit mě od začátku až do konce, ale o tom to přeci je. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $16,234,612║ Sklamanie, nič viac. Tento Japonsky horror neponúkne nič nové, len dokola to čo je vidieť v každej inej Ázijskej produkcii, takže pokiaľ ste ešte neprejedený z dlhovlasých ženských pohybujúcimi sa sekanými pohybmi a túžiacimi po pomste v zmetenom príbehu, tak nech sa páči. Pre mňa to bolo maximálna otravná klišuidná pásová podpásovka, z množstvom tmavých obrázkov a nezmyselného deju. /20%/ ()
Chakushin ari (alias "One missed call") mal byt Miikeho prvym krokom na pole cisto hororoveho zanru. Vo vysledku je toto tvrdenie pravdive iba z polovice. Film doslova kopiruje dejovu kostru Nakatovho Kruhu, pricom najvacsou slabinou filmu je prave tato podobnost s "matkou moderneho azijskeho hororu". Keby One missed call vznikol pred Kruhom, jeho ucinok by byval ovela silnejsi...takto zazivate pocas filmu castokrat deja vu, ktore je o to silnejsie, o co viac ste podobnych filmov videli. Tak ako v Kruhu, aj tu v prvej polovici sledujeme tajomnu kliatbu / ducha, ktory prostrednictvom najoblubenej hracky modernej komunikacie postavenej na baze hlasu, vrazdi mladych ludi. Kazeta bola vystriedana mobilom...vsetko ostatne ale ostava, dokonca aj dejove peripetie a zvraty v priebehu filmu. Druha polovica je tak potom detektivkou, v ktorej sa buduca obet spolu s kamaratom vydava po stopach ducha do minulosti, aby zistila pricinu kliatby a mohla ju zrusit. A nakoniec tak ako v Kruhu, aj v zaverecnej cca 20minutovke One missed call prinasa tiez navrat na hororovu podu s dotukavacim twist effektom... . Na druhej strane, treba uznat, ze Miike sa miestami snazi do klise daneho zanru priniest zavan zmeny. Mimo samotnej pointy, ktora oproti Kruhu vyznieva podstatne nejednoznacnejsie, su tu aj dalsie drobne nuansy robiace One missed call filmom stojacim za zhliadnutie (napr. vyborna praca so zvukom, ktoreho presahy z druheho do prveho planu znacne napomahaju budovat pocity strachu a stiesnenosti).3,5* ()
Maličko Kruhu, maličko Nenávisti, strašení pro strašení. Když to začíná bejt zajímavý, vydrží to jen chvilku. Náměty Japonskejch hororů jsou v pohodě. To, že ,,temné síly“ dokážou vymačkat číslo na mobilu mi divný nepřipadá. Občas však mám problémy s tempem vyprávění. Ale zhlédnout se to dá. Aspoň si dáte bacha na lidi, kteří vás budou chtít odvést do nemocnice a cpát vám do pusy bonbóny. ()
Takaši Miike vykráda viacero (všetky?) japonských duchárskych klasík od roku 1998 (kedy mal premiéru Nakatov RINGU), ako sú UZUMAKI či Šimizuova séria JU-ON. Ak si odmyslíme výborný ústredný námet s "mobilnými odkazmi budúcnosti", zostane nám len priemerný scenár, ktorý vás (ak ste videli hore spomenuté japan shocky) vôbec neprekvapí. Je to zasa úplne to isté, len sa postavy inak volajú a videokazetu (noviny, internet, špirálu...) nahradil mobil. Ale japonský šoker Miike (ICHI THE KILLER) vytvoril miestami takú odpornú (to je pochvala) strašidelnú atmosféru, že je to (dlhá návšteva opustenej nočnej nemocnice) riadna záťaž na nervy. Takže dávam až 80% a ak to porovnám s americkým remakeom z roku 2008, je evidentné, že je to vydarený duchársky horor á ja Japonsko. ()
Slabší čtyři hvězdičky, protože inspirace Zmeškaný hovor nezapře (a ani se o to moc nesnaží). Ale filmařina je to velmi fajnová (jak je u Miikeho zvykem) - pěkná kamera, zajímavá práce se zvukem. Vůbec mi nevadilo, že jsem závěrečné dějové zvraty moc nepochopil. Bál jsem se i tak dost. ()
První čistý horror známého japonského úchyláka Takashi Miikeho, jenž vykrádá Ringu a Phone a ani se za to nestydí. Liší se od nich snad jen tím, že dlouhovlasá babice není při hrátkách s oběťmi dlouho vidět, což divákovi vynahradí při scéně v televizním studiu při natáčení duchařské reality show, kdy si nepěkně pohraje s nebohou dívkou postiženou smrtící kletbou. Ano, kletbou.. To dostanete hlasovou zprávu od vašeho vystrašeného já z doby, která nastane za dva dny a za ty dva dny ve stejný čas se nestačíte divit. Zajímavé, ale nic nového pod sluncem. Opět duch několikrát zaútočí, pak se rozjede pátrání po jeho původu a kořenů jeho počínání, aby film vyústil do matoucího finiše. Natočeno je to stylově čistě, ale bez jakékoliv větší dávky emocí. Kdo by tu čekal nějaké typické Miikeho nechutnosti, bude zajisté zklamán. Kdo však má rád duchařiny a překousne neoriginalitu filmu, bude s OMC spokojen. Pro někoho tuctová duchařina, pro mě nadprůměr balancující mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Za tu scénu v tv studiu dávám čtyři hvězdy. Ale je to jen o fous. ()
Je to dosť dobrý japonský horor. Má výborný príbeh o záhadných zmeškaných hovoroch, ktoré postupne dostávajú študenti z jednej školy, v ktorých počujú svoj vlastný hlas okamih pred smrťou, pričom sú z blízkej budúcnosti a vždy sa správa naplní. A tak študentka, ktorej sa to tiež týka sa pripojí k príbuznému jednej z obetí, aby našli pôvodcu zla a zastavili to. So spracovaním som spokojný, spočiatku ešte film pôsobí takým komornejším dojmom, čo ale vôbec neprekáža, ale časom sa to slušne rozbehne a zvyšok je už klasická detektívna fáza a kontakt s pôvodcom zla. Hororových scén je tu plno, sú rovnomerne rozmiestnené po celej dĺžke filmu a aj ich kvalita je na slušnej úrovni. Sú rozmanité, tie prvé sú ešte také jednoduchšie, ale svoju úlohu splnia a vrchol filmu je už bezpochyby celá časť v televíznom štúdiu a to nápadom aj prevedením a nesklame ani záverečná fáza s hmotným protivníkom v nemocnici. Páči sa mi aj atmosféra, ale napätie funguje len minimálne. Herecké obsadenie je na tom dobre, Kō Shibasaki v hlavnej úlohe a slušné vedľajšie postavy. Réžia je vydarená, Takashi Miike si aj s týmto pre seba nezvyklým žánrom poradil dobre a nič nemôžem vytknúť ani technickej stránke. Zmeškaný hovor využíva ten istý koncept, ako Ring, ale má neporovnateľne viac hororových scén, čo mi určite lepšie vyhovuje. Pre mňa je to jeden z najlepších japonských hororov. Objektívna kvalita filmu- 75%, film sa páči mne na 77%. ()
Bál jsem se, takže to funguje. Škoda některých zbytečných cirkusových scén (v televizním studiu), ale například scény u konce v opuštěné nemocnici, to bylo inferno. ()
Vůbec mi nesedl, ale jeho popularitu chápu, japonci se hrozně rádi nechají děsit a přesně toto je ten pravý styl. Zde se ovšem projevilo mé neasijské kulturní zázemí, touha po vnitřní logice a konsekvenčnosti. Jauvajs. Tak moc slabé dvě hvězdičky, že to tu přepínám na jednu a zpět. Druhý den už naprosto nevím (nikoli že si nepamatuji), jaké bylo vlastně rozuzlení, natolik byl závěr slabý a nevygradovaný. ()
Myslim, že pri horore je všeobecne tvorcom dosť zaťažko vymýšlať postavám inteligentné motivácie, aby sa dobrovolne vystavovali "strašidelným" situáciám a nevyzeralo to blbo. Miike to šikovne ofačil, tak že pri všetkom tom detektívnom balaste naokolo na to proste zabudnete. To je gut a v mojom prípade je gut aj to, že nemám veľmi napozerané ostanú hororovú tvorbu japončíkov posledných rokov. One Missed Call som si užival aj kriminálku (uplne nepochopenú) aj ako horor (skvelo vygradovaný). 80% ()
Niekolko japonskych Kruhov, niekolko americkych Kruhov, niekolko japonskych Nenavisti, niekolko americkych Nenavisti...poviem vam, bol som tohto zanru nadlho prejedeny a to uz ani z niektorych menovanych som nebol dva krat nadseny. Proste som sa od tohto zanru distancoval. Na navrat som si vsak nemohol zvolit nic lepsie. V zaklade je to sice len vykradacka menovanych, ale od takej tretiny (konkretne od sceny "LIVE") mi bol veskery pribeh prakticky ukradnuty. Miike niekolkymi nenapadnymi ale o to hrozostrasnejsimi scenami dvihol atmosferu a napatie filmu skutocne vysoko a to malo taky ucinok ze az do konca som musel nervozne prehladavat kazdy tmavy kut obrazovky. A poviem vam, po dopozerani som bol normalne (v dobrom slova zmysle) unaveny. Nemam co riesit. A ten zaver je proste uzasny. (9/10) ()
Milujem strašidelné zámky v lunaparkoch. Jarmorková invenčnosť potulných komediantov i výmyselníkov zo stálych zábavných parkov je v dokonalých prípadoch rozkošne pastelovo zvrátená a morbídne úchylná. V tých horších sa dá aspoň zasmiať, no a v tých najslabších sa dá aspoň na chvíľu pobudnúť za dňa v tme. Zmeškaný hovor mi pripomenul atmosférou blúdenia očami diváka v temnote plátna, v snahe niečo zachytiť, práve strašidelné domy. A z tohto pohľadu ide o priemer. Slabinou je práve absencia momentu prekvapenia a z neho plynúceho strachu (až na pár výnimiek ide o opozeraný štandard). Potešil záver, odkazujúci na teritórium akýchsi zvrátených hier, kombinujúcich v rovnoprávnej rovine sadizmus so samaritánstvom a poukázanie na to, že len zneužívaní v detstve môžu pochopiť násilnosti ostatných. No a z pohľadu strašidelného zámku zaujalo podanie sklenej nádoby z embryom naloženým v tekutine do rúk vystrašenej dievčiny. To by bola pri jazde vozíčkom labyrintom hrôz s dámou Vášho srdca iste trefa do čierneho! ()
No ja neviem. Neviem čo si mám o tomto snímku myslieť. Japoncov považujem za majstrov v oblasti shock horroru, ale zdá sa mi, že už som sa toho presýtil. Je to stále dokola to isté. Desivá posmrtná pomsta malého nezletilého dievčatka vykonaná za pomoci nejakej technickej vymoženosti. Tento krát to je mobilný telefón. Zdá sa, že šikmookí aziati sú na túto tému doslova vysadení. Keď som prvý krát videl "Kruh" tak som sa od strachu skoro posral. Pri "Ju-On" to na mňa už tak nezaberalo a teraz pri sledovaní "Zmeškaného hovoru" som sa miestami i dosť nudil. Ako horrorový film je to celkom dobré, ale pre mňa už opozerané a predvídateľné. *** ()
Predsa len som čakal väčšiu dávku brutality (keď je to od Miikeho), no na druhej strane tento snímok opäť o duchovi s čiernymi vlasmi plynul svižnejšie ako iný (podobný) ázijský kolegovia. A zrejme aj tá orientácia v postavách trošku zabránila vyššiemu hodnoteniu. ()
Chm, chm... vidět to o padesát asijských duchařin dřív, asi bych se v průběhu závěrečného zvrato-odhalování snažil být pozornější, takhle jsem si říkal: "Co to všichni melete?" Zásadní problém ovšem je, že Zmeškaný hovor není strašidelný ani moc tajuplný. Sledování party mladých lidí, točících se v tajfunu klišé a divných rozhodnutí, člověku dvakrát večer nezpestří. ()
Mno, jeden kousek z "mistrova slabšího soudku" , horror "na vážno" o škodlivosti mobilních telefonů :) u kterého se mi, a to sem se snaži (2 hodiny v noci, zhasnuto) nepodařilo bát .... 2 a půl * ()
Slušně natočená japonská duchařina s několika velmi odzbrojujícími scénami a hlavně s originálním námětem! 65% ()
Solidní duchařský horor. Zpočátku se tváří spíš jako detektivka, ale to je pro hodně japonských podobně laděných hororů celkem běžné. Ke konci si užijeme i trošku napětí. Bohužel One Missed Call zabíjejí dvě veci. Jednat je už X - tou variací na to samé téma. Jen já sám jsem viděl asi 5 Ringů + Kruhů, 3x Nenávist či Ju-On a 2x Oko. A za druhé je konec strašně překombinovaný. Takashi Miikemu , jinak mému velkému oblíbenci, mnohem více sluší když si z lidí dělá srandu než takový seriózní horor. ()