極道恐怖大劇場 牛頭 ＧＯＺＵ
Gozu
Obsahy(1)
Minami je vysoce postavený člen mafie, kterému jeho bratr Ozaki kdysi zachránil život. Po čase však Ozaki začíná šílet a propadat násilnickým a výbušným sklonům, tak třeba v malé čivavě vidí zlého útočného psa. Boss Azamawari už nehodlá jeho výbuchy dál snášet a objedná Minamiho, aby svého bratra zabil, čímž se roztáčí krvavý kolotoč. (TomikZlesa)
(více)Recenze (38)
Dekompozícia hororového žánru prvkami psychologickej drámy so surreálne temnou, lynchovskou atmosférou a drsným humorom, odvíjaná na príbehu dvoch bratov. Tak ako vie Miike zľahkosťou striedať spôsob nasnímania (od dlhých jázd kamerou až po ručné, roztrasené zábery), rovnako sa mu darí skvele nadväzovať sekvencie medzi reálnym a snovým stavom, pričom ich vyplňuje jemu vlastným, excentricky štylizovaním násilím a sexuálnymi prvkami. ()
V Japonsku je asi ve vzduchu stále hodně radioaktivity, když plodí filmy jako Gozu. Začíná to skvěle. Paranoidní gangster útočí na čivavy a auta a je to neuvěřitelně groteskní. Bohužel asi po deseti minutách zmizí a já zjistil, že hlavní hrdina bude jeho nesympatickej pucflek. Ten tam asi hodinu a půl bloumá japonským zapadákovem, potkává divné lidi a zažívá divné věci a je to extrémní nuda. Děje se tam naprostý hovno a já jsem se strašně vařil. Ano, kráva ve slipech je sice divná, ale nezabaví. Naštěstí se to zvedne někdy ve chvíli, když se paranoidní magor ze začátku převtělí ve sličnou japonku. Na scénu dorazí boss s naběračkou v prdeli a je to zase fakt sranda. Finální výlez z kundy má fakt grády a kdyby se celý film nesl v podobném duchu, tak tleskám. Bohužel takto geniálně ujeté momenty jsou spíše vzácností a převládá otravná nuda. Každopádně jsem rád, že se holka dala do pořádku, když jí dali do vany :) ()
Mladý jakuzák Minami dostane za úkol odvézt na vynucený odpočinek svého služebně staršího kolegu Ozakiho. Cesta však náhle končí v malém městečku, kde se Ozaki beze stopy ztratí a Minami při jeho hledání projde řadou surreálních setkání s tamějšími obskurními obyvateli. Jízda Lynch-landem je důmyslně vystavěnou metaforou pro coming out hlavního hrdiny vedoucí až k harmonii s jeho doposud potlačovanou podstatou. Psychoanalýza od profesora Miikeho se ale nepodobá neproniknutelné noční můře. Jeden z nejzábavnějších a zároveň interpretačně nejpodnětnějších snímků japonského režiséra útočí na podvědomí pomocí hravé absurdity a Miikeho typických provokativně konfrontačních ztřeštěností. ()
Jednomu z yakuzáckých pohlavárů začne pěkně hrabat. V roztomilém malém psíkovi vidí zabijáckého yakuza psa a v neškodné babce úkladného vraha. Šéfovi gangu dojde s paranoidním pobočníkem trpělivost a dá hlavnímu hrdinovi filmu úkol, dovézt "bratra" na yakuzáckou skládku. Tak začne rozvláčná a velmi podivná road movie, obsahující spoustu bizárních postaviček, černý humor, a pár pořádně nechutných scén. Vsadím se, že tak netradiční využití naběračky či způsob přípravy mléka pro kojence jste ještě neviděli. Vrcholem úchylností ve filmu je porod, při kterém z mladé ženy vyleze zakrvácený chlap. Miikeho režie je trochu strnulá, takže jsou všechny tyto "libovky" vidět v dlouhém a detailním záběru. Natěšené zvrhlíky musím trochu zklamat, ve filmu scén tohoto "kalibru" zase tolik není. Gozu je docela roztahané a chvílemi má tendenci i nudit. Ale díky zvláštní atmosféře, surrealisticky podaným, místy šokujícím vizím hlavního hrdiny a několika podařeným fórkům jistě stojí za zhlédnutí. Horrorové divadlo však od filmu nečekejte. 7/10 ()
Na scénu s yakuza psem do smrti nezapomenu, byla nejlepší z celého filmu. Bohužel zbytek je až přehrš mišmaše žánrů, který mi příliš nesedl. ()
Ozaki zastáva jednu z najvyšších pozícii v Yakuze. Jedného dňa nadobudne presvedčenie, že je na čase aby prišlo k zmene šéfa. Nakoľko potrebuje oporu, požiada o pomoc svojho brata Minamiho, ktorému v minulosti zachránil život. Keďže mu je Minami zaviazaný, prisľúbi Ozakimu, že bude stoj čo stoj stáť po jeho boku. Dodrží však napriek, neustále zhoršujúcemu sa bratovmu psychickému stavu svoj sľub? Ozaki sa totiž stáva hrozbou pre celé svoje okolie. Zvláštne spracovanie snímku obohatené o skutočne svojsky podaný humor. Napriek tomu že som sa pár krát uškrnul, bolo neskutočne náročné udržať sa pri zmysloch a sledovať ho až do konca. Nemôžem si pomôcť, no mňa si "Gozu" nijak nezískal. Nepomohla ani originalita príbehu, rozuzlenie, erotická žufanko praktika či niektoré "fantasy" prvky. Proste ma tento film absolútne nebavil, bol pre mňa totálnou stratou času, ba priam mučením. Označil by som ho jedným prostým slovíčkom, bežne užívateľmi užívaným - "kok****a" - 40%. ()
Pro takové slušné a nezkušené děvče, jako jsem já, které si až do posledních chvil před projekcí čte Výlety pana Broučka, je to ohromná legrace. Při finálních scénách jsem už těžko mohla uvěřit, že jsem se na začátku pohoršovala nad takovou blbostí, jako bylo rozšmelcování čivavky (navíc vlastně neviděné). ()
u Miikeho je hranice mezi dokonalým infernem a blbou slátaninou velmi ale velmi tenká. Tentokrát mistr afektivity točení vypotil bohužel to druhé ... ()
Poslední scéna, která se mi líbila, bylo jakuza auto. Zbylých cca 110 minut jsem strávila úvahami nad téma "jeden z nejnudnějších podvečerů mého života" a odoláváním chuti Gozu vypnout, že se to třeba zlepší...jak naivní občas bývám, ani nápad, nuda pokračuje stejně jistě jako kung-fu legenda. Dobrá, u pár věcí jsem znechuceně zamrkala, ale že by mě díky tomu začal film víc bavit, toho jsem si nevšimla. Tentokrát to šlo hodně moc mimo terč, milý Takaši. ()
Při sledování tohoto filmu jsem si mnohokrát vzpomněl na tvorbu režiséra Davida Lynche, konkrétně pak na filmy Lost Highway, Modrý samet a Mulholland Drive, ve kterých hlavní hrdina (hrdinka) postupně proniká stále hlouběji do světa, který se vzpírá běžnému chápání a ačkoliv se celý okolní svět a lidé v něm zdají být nepochopitelní a zvrácení, je to právě hlavní protagonista, kdo narušuje „poklidný“ řád a je třeba, aby byl zničen anebo transformován. Divák zde spolu s hlavním hrdinou podstupuje cestu, která ho postupně připravuje o veškeré jistoty, z čehož pak pramení pocity beznaděje a paranoie, aby vše nakonec bylo završeno v šokujícím a šíleném finále. ()
Abych byl upřímný čekal jsem víc. Ale to bylo asi tím že před spuštěním jsem si o filmu hodně četl. Hlavně to že je to brutální a že to má Lynchovskou atmosféru. No bohužel první bod se bohužel moc nesplnil nejbrutálnější scéna je hned na začátku se zabitím psa ale i to vypadalo srandovně. A druhý bod byl tak na půly cesty. Nicméně ale nemůžu říct že jsem se nějak moc nudil a těch 130 minut uteklo poměrně slušně ale prostě čekal jsem daleko více. A to navíc od režiséra Miikea. ()
Miike schválně škádlí divákův vkus a daří se mu to s pro mě až nepochpitelnou úspěšností, zajímavé je, že tak činí přes otázku "posvátného" mateřství, čímž vytváří dokonalý paradox, kdy láká pokrytce jak můry do plamene a adorované téma, od kterého by člověk čekal přirozené přijetí, se tak pro ně stává zdrojem podráždění a iritace. O velké filozofické dílo se ovšem nejdená, spíše o klasické horrorové postupy v mimořádně bizarní podobě, smíchané s opravdu freaky komedií (scéna s čivavou aspiruje mezi mé nejoblíbenější humorné scény vůbec). Sone v hlavní roli ujde, parádní je Renji Ishibashi jako jeho boss, nejlepší symbiózu s postavou (paranoidního Ozakiho) však předvádí jednoznačně Sho Aikawa. ()
Tohle prostě žeru! Takashi je bůh! Miluji tyhle jeho Lynchárny! Nemám slov! ()
Brať to ako šialenú a bizarnú paródiu na psychologický horor, tak by sa ešte dalo. Ale ak chcel Miike len samoúčelne šokovať ( čo sa mu možno u niekoho podarilo záverečnou scénou ), tak divácky veľmi neuspel. A už keď, tak to nemusel naťahovať na vražednú dĺžku vyše dvoch hodín ( pri takomto extravagantnom námete ). Bludný sen jedného kvalitného žánrového umelca. ()
Miike je zajímavý a plodný autor. Snad až moc plodný. Možná by stačilo točit jen tři čtyři filmy ročně a soustředit se na kvalitu... :-) "Gozu" sice není nějakým odpadem, ale přišel mi jen jako jakýsi slepenec nepoužitých nápadů z Miikeho "regulérních" filmů. Nutno dodat, že většinou nápadů dost ujetých, takže se to dá v pohodě dokoukat do konce. A některé scénky (za všechny například "hotelová výrobna mléka") se budou díky své úchylné grotesknosti jen těžko vyhánět z hlavy. ()
Miike kouknul na pár filmů od Lynche a řekl si: Jó to zmáknu taky-takový film teď natočím-divných nápadů mám na to dost. JENŽE tady se ukazuje, že točit Lynchoviny nemůže každý poloouchylák po kterém náhodou poskákal talent. Lynch točí filmy primárně za účelem nějákého sdělení(myšlenky, příběhu, pocitu)a dosahuje toho pomoci často divných a nečitelných obrazů. Tady to Miike udělal tak trochu naopak-naskládal vedle sebe divné scény a příběh(potažmo myšlenku)tam dohodil tak něják aby se neřeklo-a jde to na výsledku poznat. Ke svému klasickému zlozvyku(přepálená minutáž)tak Miike přidal ještě zbytečnou prvoplánovost.... Samotné obrazy a scény jsou fajn a hezky se na to kouká ale jako celek to moc nefunguje. ()
„Gokudô kyôfu dai-gekijô: Gozu“ se zaměřuje na muže, který pracuje pro mafii, ale začíná bláznit. Je potřeba ho odstranit, což není tak jednoduché. Film nesází na atmosféru děsu, ale na bizarnost a podivnost. Postavičky, které se zde promenádují, se vám dokážou dostat pod kůži, protože jsou zapamatovatelné, ať už je to dobré, nebo ne. Další z ukázek toho, že Miike prostě umí, i když to nesedne každému. ()
3/10 Takove to bylo nijake - hralo si to na spletenec "toho nejlepsiho" z mnoha zanru, ale vysledek je poslabsi. Tak mi to nejak prijde jako umele vyvolany kult... ()
What!!!!!????? ()
Nemůžu si pomoci ,ale bude to tu samý SPOILER, tak bacha.- Vidím to tak,že Miike kouknul na Mazací hlavu či Twin Peaks a řek si,že tohle by mohl zvládnout taky.Aneb, když realita není důležitá,ale to co si pamatujeme,-po svém. Když jeden ,,bratr" zešílí(splést si čivavu s agresívním třebabuldokem,to chce fakt pokřivenou fantazii),druhý ,,bratr" (ten slabší kus) k tomu má brzo nakročeno taky (nezlobte se ,ale člověk který si nechá donášet poštu dvounohou krávou ve slipech,zabije svého šéfa naběračkou,jenž páchá incest s ,,bratrem" a přesto jde o heterosexuální styk(!!) a poté asistuje u porodu dospělého chlapíka /to muselo bolet!!!,-ta jeho závěrečná replika - ,,a děvče jsme pak dali do horké koupele,tam se ji udělalo lépe" mě natáhla skoro k blinknutí/ ,který víceméně furt kňučí,ale tomu nebrání v páchání ještě jiných skopičin,-nemůže být normální,-anebo se něco stalo s japonskem...).--Rámec ,,Yakuza film" zřejmě jen pro zvýraznění konfliktu mezi povinností(loajalitou) a láskou. Takže film o síle loajality,lásky,zmatenosti,pomatenosti a vlastně i potlačovaného chtíče.- Jen si pořád nejsem jistý,že to takhle viděl i pan autor,jestli něco vůbec viděl a jen tak si ze mě třeba nedělal prdel. (pomalé tempo mi vůbec nevadilo,-být to víc našláplé ztratil bych se tam už po deseti minutách a ne až na konci) ()