Accident
Režie:
Joseph LoseyScénář:
Harold PinterKamera:
Gerry FisherHudba:
John DankworthHrají:
Dirk Bogarde, Stanley Baker, Jacqueline Sassard, Michael York, Vivien Merchant, Delphine Seyrig, Alexander Knox, Freddie Jones, Harold Pinter, Terence Rigby (více)Obsahy(1)
Ďalší anglický film amerického režiséra, kedysi vyhosteného z Hollywoodu pre svoje pokrokové názory. Psychologická dráma. Mladý študent ide na náštevu k svojmu profesorovi, ale nešťastnou náhodou zahynie pri autonehode. Prostredníctvom prepracovaných retrospektív sa diváci postupne dozvedajú osudy jednotlivých postáv. Profesor mal komplikovaný milostný pomer s jednou študentkou, ktorý nečakane končí práve kvôli tejto tragickej príhode. Napätím nabitý život vyšších anglických kruhov v starobylom Oxforde už nieje pre zúčastnených tým, čo pred onou nešťastnou udalosťou, napriek tomu sa profesor rozhodne vrátiť k zdanlivo domáckej idylke svojej rodiny. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
Zlatá Palma - výběr ()
(3,5*) ()
Poněkud nevyrovnaná studie krize čtyřicátníků. Jako sociální kritika určitého společenského problému či klasická „vztahovka“ to funguje dobře, ale postavy nejsou příliš zvládnuté, min. ne na to, aby diváka nějak více zaujaly, nebo v něm dokonce vyvolaly sympatie (motivace některých postav mi zůstaly docela záhadou). Otevřený konec celkovému dojmu už více nepřidal, vidím to na lepší průměr. ()
Svet univerzitných intelektuálov, študentov a spoločenskej smotánky v psychologickom príbehu, kde pod úctyhodnou fasádou spoločenského postavenia sa skrýva neúprimnosť, klamstvo a potlačované pudy. Úprimnejšie posolstvo a mravnú nádej v sebe nemá ani učiteľ, ani jeho žiaci. Veci, prostredie a nálada príbehu vychádzajú zo zvláštne stiesňujúco- smutnej atmosféry celého filmu, odohrávajúcej sa akoby v opare neradostnej spomienky. Autohavárii dvoch mladých študentov na počiatku filmu dejovo totiž predchádza väčšina nasledujúceho deja. Spočiatku pomaly sa rozbiehajúca a mierne uspávajúca zápletka dostáva postupne pevné kontúry v chovaní sa jednotlivých aktérov - vysokoškolského profesora, jeho študentky - rakúskej šľachtičnej a jej dvoch nápadníkov. Losey ozvláštňuje dej dialógom prebiehajúcim mimo zobrazovaný dej, zvukmi z okolia, ktoré sú protikladom zobrazovanému statickému pokoju, pokojným a navonok uhladeným správaním sa hrdinov, v ktorých vrú nepokojné vášne, zameraním obrazu na jeden objekt. Zdržanlivosť a predpísaná noblesa sa ventiluje na stretnutí smotánky vo vile jedného zo šľachticov, kde úctyhodní muži odhodia saká a púšťajú sa do agresívneho súboja na hromade pripomínajúceho akúsi interiérovú obdobu rugby. Zobrazenie spoločenských masiek , pretvárky a každodenných klamstiev voči najbližšiemu okoliu na vysokej úrovni, kde rovnocenné miesto dostali dej, herci (zaujme Dirk Bogarde aj Michael York) aj obraz. ()
Na mě to působilo, jako kdyby sám Joseph Losey byl po nehodě, když natáčel. Zpomalený film bez přísad, které by tomu daly větší chuť. Ano, je tu spousta času na poznávání charakterů, jenomže kruh se nakonec uzavře a všechno tak může začít nanovo... ()
Velmi zajímavý, téměř komorní snímek o milostném několikaúhelníku. Děj zdánlivě sám volně plyne, loudá se od jednoho uzlíku ke druhému, ale přitom si zachovává neustálé a všudypřítomné napětí. ()
Snímek, na němž mě nejvíc zaujal herecký zjev Jacqueline Sassard. Je to sofistikovaná podívaná, jejíž rafinovaná kompozice a neotřelé režijní postupy rezonují s mým diváckým vyladěním. K naprosté dokonalosti tomu ale přesto něco chybělo. Soudím, že je to film, na který sedne označení "ušlechtilá nuda". ()
Ožratý York je skvost! A nielen on, ale i celá tá partička, čo sa tam nadrbali na chalupe u Bogardeho. ()
Veľmi dôveryhodne psychologicky vystavaný film. To znamená, že vyčítať mu pomalosť a málo deja je trochu bezpredmetné. Lenže príbeh sa odohráva vo svete, kde krásne študentky zvádzajú renomovaných profesorov, kde títo profesori pozývajú svojich mladých študentov na obedy, kde ich opíjajú a filozofujú o tom, ako sú inteligentní. V rámci filmu to funguje, lenže ja som z vysokej školy nikdy takýto pocit nemal a aj ak by som sa opýtal všetkých spolužiačok, čo som kedy mal, či zažili niečo podobné, tak odpoveď je jasná. Ale načo porovnávať s realitou a kaziť si kvalitnú, i keď občas skutočne trochu nudnú filmárčinu. To, že vám bude zo všetkých postáv viac alebo menej zle, bolo určite zámerom, takže chyba tvorcov to nie je. ()
Nezaujalo ma to, ani nie tak pre pomalé plynutie deja, ale skôr pre to, že som sa v ňom trochu strácal. Prostredie Oxfordu, elitárskej spoločnosti a staromódnych zvykov, ktoré iba zakrývajú to, čo je pod nimi skryté, ma nemohlo zaujať. Samozrejme, že bolo možné nájsť niekoľko zaujímavých epizód i vierohodne stvárnených postáv. Pozitív je však príliš málo na to, aby som zvýšil pôvodné hodnotenie. ()
Můj první Bogarde nadabovaný. Munzar jako Dirk Bogarde je zvláštní, ale po pár filmech by se na něj dalo zvyknout. Divácky velice, převelice náročný film. Rozhodně to není žádná zábava nebo něco, u čeho byste napětím okusovali ovládač od přehrávače. Komplikované a částečně zastřené milostně dobrodružství oxfordského profesora, "který už si ve svém věku nemůže dovolit, aby se mu nelíbily studentky". Narozdíl od spygirl si nemyslím, že by Jacqueline Sassard nebyla pěkná. Příznivci dobové britské kinematografie si díky přítomnosti Bogarda a Bakera přijdou na své (i York hraje malou roli, ale důležitou). Info pro dabingforum: V hlavních rolích v českém znění: Luděk Munzar, Pavel Rímský, Martina Hudečková, Zdeněk Mahdal, Miluše Šplechtová, Vendulka Křížová, Pavel Pípal, Luděk Čtvrtlík, Jana Altmanová, Jiří Pohanka, Radek Škvor, Kristýna Štundlová a další. České znění připravili: překlad a dialogy Ivan Žáček, dramaturgie Jarmila Hampacherová, zvuk Jiří Meixner, střihová spolupráce Ivana Kratochvílová, hudební spolupráce Jiří Svoboda, asistentka režie Eva Veverková, výroba Zuzana Drymlová, režie Ivan Žáček. Vyrobila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského. ČT 199X (konec chybí). ()
Mistrovsky natočená psychologická studie kombinovaná se sociální kritikou. Hlavními devizami jsou perfektně vykreslené charaktery, které pod civilizovanou slupkou skrývají mravní zkaženost a primitivní, násilné sklony a všudypřítomná dusná atmosféra, která by se dala krájet. Výslednému efektu bezpochyby napomáhá herecké obsazení. Nemá to chybu. ()
Film pro pravé intelektuály, Ti ho ocení, i když se jim nebude líbit. Herci jsou zde bez jakýkoliv emocí, studení a odtažití a chvílemi se chovali jako kreténi. Překombinová nedovyprávěná podívaná. ()
Není všechno zlato, co se třpytí aneb Oxford, jak ho neznáte. 1) Film jsem sledoval kvůli 25letému Michaelu Yorkovi (šlechtic William), který mě nezklamal. Bohužel však moc prostoru nedostal. Jistě si při natáčení vzpomenul na vlastní studium v půvabném Oxfordu s krásnými trávníky, přírodou za humny, projížďkami po kanálech a typickou anglickou architekturou všude kolem. 2) Vedle zmíněného film oplývá chmurnou téměř skandinávskou, chtělo by se říci, atmosférou, což vzhledem k potlačovaným emocím a smrtelně vážně pojímaným vztahům proměnlivým jako v telenovele ovšem není divu. ()
Přeintelektualizované? Ano, ale ještě víc přebritštělé a přearistokratizované, byť kromě pricenzny to všechno byli univerzitní floutkové, kteří sice mají šťávu, ale neví, jak ji pustit. Joseph Losey svůj letkvar zavařoval příliš krátce nebo na příliš nízkou teplotu. ()
ocenenia : MFF Cannes 1967 - Špeciálna cena poroty ()
staromódní, suchý, anglický, poněkud odtažitý a chladný - tak bych film charakterizoval já. Chvilkami však režisér použil zajímavý styl vyprávění a pohledu kamery, ale přesto občasný nešikovný střih to kazil. Příběh mě zvlášť nezaujal a nechal mě ve výsledku chladným a proto mé hodnocení balancuje na hraně mezi 2 a 3hvězdičkami. Ale protože si myslím, že své příznivce si může najít, tak dávám výslednou slabší trojku. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Reziser Joseph Losey Modesty Blaise 1966, Vlak s mlekem zde jiz nestoji, Tajny Obrad/ natocil uchvatnu spolocensku konzervacku nielen o zivote vyssich anglickych kruhov, ale aj o autonehodach, milostnych pomeroch atd atd. kazdopadne vyborne to odsypa, tempo je masakrozne dobre, nuda mi prakticky ani nehrozila. Kulisy na urovni, dialogy tiez. A hlavne herecky je film perfektny, neznasam sice Bogarteho /Victim, Sluha, Smrt v Benatkach/, ale slavne proflakle drzky su tam. A to nie ledajake slavne proflakle drzky, ale samotny Stanley Pekar /jeden z prvych kandidatov na Bonda, hral v Robbery 1967, Italian Job 1969/, dalej vybornu Delphine Seyrig /Sakal 1973, nenapadny Puvab Burzoazie/, a videl som tu aj Alexandra Knoxa /bondovka You Only Live Twice, Chartum 1966/. Spravanie sa na urovni, postavy behom filmu nevypustaju bioplyny, negrgaju a nesturaju sa v nose : to vidim ako velke plus . 75 % ()
25. Zlatý Glóbus za rok 1967 - nominace (1) - Nejlepší zahraniční (anglicky mluvící) film - Velká Británie ()
Nekonečná nuda.... Kdyby ta slečna byla aspoň hezká..... ()