• allegria
    *****

    Povedený, působivý film, navzdory nepříjemnému (a mnohokrát opakovanému) tématu, i když já osobně jsem se dozvěděla i hodně nového, o čem nás ve škole neučili. Nejvíc mě tu ale dostal do kolen herecký výkon Verici Nedeské. Tento film získal i na Dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana Cenu diváka - a to ji odhlasovaly děti v pubertálním věku, což mi přišlo dojemné, protože uznání bych čekala spíš od dospělých.(9.5.2017)

  • Lynn
    *****

    Snímek "Velká voda" mě svojí atmosférou pohltil od samého počátku a už nepustil. Krutý příběh sirotka Lema střídají lyrické obrazy andělsky krásné ženy náčelníka dětského pracovního tábora na převýchovu dětí padlých nepřátel v duchu komunismu Titovy Jugoslávie. Příběh je vyprávěn Lemem coby starým mužem zastávajícím významnou politickou funkci po pádu komunismu. Vynikající jsou zejména herecké výkony všech zúčastněných, ať už Sasi Kekenovského (malý Lem), Maji Stankovske (ta ztělesňuje chlapce Isaka, který přichází do tábora doslova jako zjevení) či Verici Nedeske (Olivera). Celý tábor je zalidněn typizovanými postavičkami, velice dobře hudebně podbarven, vizuálně navozuje depresivní atmosféru dětského lágru (déšť, tmavá zákoutí, málo slunce...). Nejdůležitější ale je, že nutí diváka přemýšlet. Zkrátka vynikající film se silnou katarzí.(30.4.2005)

  • kriplozoik
    *****

    Čarokrásně podmanivé a velmi povedené hlavně vylíčením tehdejšího poválečného klimatu, způsobu, jak je příběh Lema vyprávěn a jak k Isakovi inklinuje; film má hutnou, pohlcující atmosféru; cit pro detail, kdy dává pěkně do kontrastu 'veledůležité' komunistické priority a klukovské prkotiny obou dětských protagonistů, pěkně využívá filmové řeči, obratně balancuje mezi komickými a tragickými momenty. Pokud to někde uvidíte, jděte po tom.(11.6.2011)

  • Jellini
    **

    V některých scénách má dynamika svůj smysl, ale dal bych já nevím co za alespoň jeden staťák v tomhle filmu!(19.2.2011)

  • Volodimir2
    *****

    Predovšetkým absolútne dokonalá tímová práca Macedóncov, Čechov a Slovákov pri tvorbe tohto filmu. Toto je jeden z mála filmov, ktorý vznikol v Macedónsku (štát bývalej Juhoslávie, od roku 1991 samostatný štát, pozor nie Macedónia) a odôvodnená je pýcha jeho obyvateľov na toto dielo. Tento veľký film má veľa fiktívnych a intímnych scén, ktoré nám postkomunistickým krajinám a jeho obyvateľom veľa hovorí. Nikoho z nás neprekvapí zbožňovanie Stalina, ako osloboditeľa Juhoslávie a Tita, partizánskeho veliteľa po dobu celej okupácie Juhoslávie nacistickým Nemeckom. Film sa odohráva tesne po ukončení 2. svetovej vojny, kedy sa do sirotincov dostávali deti padlých nepriateľov štátu, tu v týchto pracovných táboroch, boli tieto deti tvrdo prevychovávané v duchu komunistickej ideológie. Ide o silný a emocionálny príbeh o priateľstve a zrade medzi dvoma chlapcami, kde je znázorňovaný konflikt medzi spiritualitou náboženskej viery a zaslepenosti komunistickej ideológie, ale hlavne o oba protipóly v obecnej rovine.(27.5.2017)