poster

Sbohem Dragon Inn (festivalový název)

  • Tchaj-wan

    Bu san

  • anglický

    Good Bye, Dragon Inn

  • anglický

    Goodbye, Dragon Inn

Drama / Komedie

Tchaj-wan, 2003, 82 min

Režie:

Ming-liang Tsai

Scénář:

Ming-liang Tsai

Kamera:

Pen-jung Liao
(další profese)
  • Jhershaw
    *

    Mnoho let po Umíněných mracích jsem se vrátil k Tsai Ming-liangovi, abych zjistil - při porovnání mého dojmu a převažujícího hodnocení ostatních - že to není pro mě. Skoro bych řekl - že jediná větší nuda než na tenhle film koukat, muselo být ho natáčet. Na filmech oceňuji umění zkratky - a tohle by jako atmosférická 20minutovka fungovalo, ale hodina navíc mě naprosto ubila. Sledovat několik minut, jak jde postava chodbou, jí nebo uklízí kinosál - zas je to ideální film např. do dopravního prostředku, můžete se chvíli dívat po okolí nebo si i zdřímnout, ale ve filmu vám nic neuteče (a to i doslova).(23.11.2016)

  • HareS
    *****

    Melancholicko nostalgická clivota za nenávratnou etapou existencie jednosálových kín. Vitajte v Taipeii. V obrovskom kine. Tsai Ming-liang nám urobí ochotného sprievodcu cez záverečnú fázu života tohto starého kina. Posledných deväťdesiat minút pred jeho uzavretím, posledná noc pred pohltením a nasiaknutím Východu zničujúcou západnou kultúrou, prinášajúcou so sebou éru multiplexov. Nenápadné herectvo všetkých zúčastnených tvorí spoločne s takmer nehybnou kamerou kontemplatívne rozjímanie a smútok za zlatými časmi. Okresané dialógy až na samú dreň prezrádzajúce len to najpodstatnejšie, majú spoločne s minimom strihu a prázdnymi zábermi tendenciu pomalého vpíjania sa do hlavy publika, ktorého podiel na spoluutváraní príbehu je nemalý. Na rozdiel napríklad od "Chuti melónov" sa Tsai v "Good Bye, Dragon Inn" drží bližšie pri pevnej zemi a žánrovú hranicu má vopred jasne stanovenú a vymedzenú. "Dragon Inn", prelomový Kingov film, premietaný ako posledný v programe pred nezvratným rozkladom starého kina a zároveň symbolizujúci zármutok za koncom dávnej pred-digitálnej nemultiplexovej éry. Chun Shih a Tien Miao (obaja hrali aj v pôvodnom "Dragon Inn") predstavujúci samých seba, ktorých dialóg hovorí za viac než tisíc slov: "Nikto už na filmy nechodí a nikto si na vás nespomenie" (vraví Chun Tienovi). "Good Bye, Dragon Inn" vnímam ako reprezentatívnu vzorku ázijského minimalizmu na strane jednej, i ako finálne štádium konca jednosálovej kinokapitoly, po ktorej zostali len vyprázdnené priestory určené k nekonečnému blúdeniu a nachádzaniu dávno strateného. Dvere sa zavrú a sála sa zaplní tichom, ktoré už nebude ničím a nikým prehlušené. Nikdy. 95%(26.6.2012)

  • Ceres
    *****

    Goodbye Dragon Inn je specifický film, který sice postrádá nějaký "klasický" děj, ale o to více se zaměřuje na jednotlivé scény a atmosféru starého kina. Tohle je nádherná pocta starým filmům a kinům, které bychom v dnešní době těžko hledali, ale o to víc si u tohoto filmu vzpomeneme, jaké to dříve bylo. Není tu nouze o poměrně dost úsměvných scén, které jsou spojeny s neustálým "cestováním" jednotlivých protagonistů po sále, ale i v zákulisí kina, kdy scéna z pánských záchodků je k popukání. Závěr filmu se závěrečným songem je jen už pověstná třešnička. Vyjímečný film a také vyjímečné hodnocení.(19.12.2010)

  • ScarPoul
    *****

    Ďalšia filmová lahodnosť. Všetky prvky Tsaiovho rukopisu dodržané, zároveň to ale funguje ako veľmi citlivý romantický príbeh, schovaný pod nánosmi všednosti. Krásna lyrickosť obrazov, hľadania, zúfania a odhodlania v najpomalších akciách dramatického deja. Najhoršie na tom je, že čím viacej Tsaiových filmov pozriem, tým mi dochádzajú slová ako ich opísať, alebo povzniesť. Kritizovať, zase raz nemám čo.(8.8.2014)

  • Artran
    *****

    Svébytná lyrika tohoto tichého díla se ve vás bude nezřetelně zpřítomňovat, jako byste četli jakousi nostalgickou báseň. Báseň, která vás přenese na hodinu a půl do zapadlého taipeiského kina, téměř opuštěného, kde se potemnělými chodbami šourá zchromlá uklízečka a kde neznámý mladík marně touží po mužském dotyku. Venku prší a tak snad i vy dáte zavděk tímto ošuntělým přístřeším. Zrovna dávají slavný čínský film, hlasy postav se nesou sálem, ale jejich ozvěna jakoby už byla z jiného času. Možná i lidé, které tu potkáte, jsou jen mlčenliví duchové. Ještě při odchodu věnujete dlouhý pohled vyprázdnivšímu se sálu, aby se vám navždy vtiskl do paměti, a pak už se jen zatáhne roleta a vše se nechá opuštěno noci, jejím neonům a vzpomínkám...(17.8.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace