Tichý Don I.

Třídílná výpravná adaptace stejnojmenné předlohy Michaila Šolochova zachycuje nejpohnutější období ruských dějin 20. století - přerod carského Ruska k Sovětskému svazu. Ten totiž kromě politické změny přinesl především radikální zvrat v osobním životě desítek milionů lidí, neboť tradiční křesťanské hodnoty víra – rodina – půda po staletí akcentované monarchií, byly v řádu měsíců převálcovány pro mnohé zcela abstraktními a krvavě protlačovanými revolučními ideály.
Šolochov svou epopej nestaví na zjednodušující opozici nenasytných buržoů a utlačovaného proletariátu. Jeho hrdiny jsou Donští kozáci, drobní zemědělci a chrabří válečníci, kteří doplatili na svou rodovou povinnost zachovávat věrnost monarchii a nakonec se ocitli v nesmyslné řeži občanské války, která zcela rozvrátila jejich odvěkou pospolitost. Dramatický zlom historických epoch je v Tichém Donu obdivuhodně naléhavě zpřítomněn v příběhu tragické lásky Grigorije Melechova a osudu jeho rodiny. Zatímco první díl nabízí pohled na tradiční život kozáctva povolaného z polí do první světové války a odehrává se v melodramatickém duchu, druhý „válečný" díl v sobě skrývá stupňovanou předzvěst pohromy, která se na kozáky snese po bolševické revoluci. Závěrečná část, v níž Grigorij ztrácí všechny opory svého dosavadního života, připomíná svou fatálností a gradací antickou tragédii. (progulkina)