Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Britský filmový přepis slavné divadelní hry o názorovém střetu dvou velkých osobností francouzské historie. Píše se 13. červenec 1808 a v charentonském ústavu pro choromyslné se schází početné, vzácné obecenstvo, aby zhlédlo mimořádně zajímavou produkci. Markýz de Sade, jeden z chovanců, napsal a režijně se zdejšími pacienty připravil hru o události, k níž došlo právě před patnácti lety. Hru o zavraždění Jeana-Paula Marata, velké postavy francouzské revoluce, jehož 14. července 1793 ubodala ve vaně mladá fanatička Charlotta Cordayová. Pacienti-herci jsou na místě, ředitel ústavu vítá diváky, prolog je uvádí do děje... Divadlo na divadle může začít... Hru Petera Weisse s nezvykle dlouhým titulem „Pronásledování a zavraždění Jeana-Paula Marata, předvedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade“ inscenoval v londýnském divadle Aldwych v roce 1964 s Královskou shakespearovskou společností režisér Peter Brook. „Skandální“ představení pak – při zachování téměř úplného původního obsazení – o tři roky později mistrovským způsobem převedl na filmové plátno. Nevytvořil ovšem pouhý pietní záznam jevištního provedení, ale svébytný umělecký tvar, v němž nebyl oslaben původní záměr hry: rozvinutí velkého politicko-filozofického dialogu dvou významných postav francouzské historie. Jeana-Paula Marata, který usiluje o štěstí společnosti na úkor jednotlivce, a markýze de Sade, hlásajícího právo jedince na štěstí na úkor společnosti. Weiss vycházel při psaní své hry z historické skutečnosti, že markýz de Sade, internovaný (od r. 1803 až do své smrti v r. 1814) Napoleonem v blázinci v Charentonu, zde skládal divadelní hry, které pak byly z terapeutických důvodů provozovány chovanci ústavu. Použil autentických textů de Sadových i Maratových a vytvořil tak jakousi formu divadelní koláže, ilustrující filozofickou diskusi obou protagonistů. (Česká televize)

(více)

Recenze (37)

Stegman 

všechny recenze uživatele

Špatný dabing stanice AMC mi dal paradoxně víc, než bych čekal. Díky němu mě totiž to herectví anglických herců ani trochu nestrhlo a já se mohl plně soustředit na samotný obsah pronášených slov. A jaký tedy byl, tento obsah? Nic moc. Prázdné floskule o přitažlivosti moci, slabostech člověka, apod. Možná to není fér, takhle chladně hodnotit film, který je postaven na zjitřených emocích (v blázinci) a vyprávění o nich (na revolučních ulicích). Jenže já jsem pak zkusmo přepnul na originální znění, a to znělo stejně (plytce) jako v tom dabingu... :/ ______________ Pročež mě napadá, když tady vidím ty nekriticky nadšené komentáře, že tu asi leckoho oslnila aura velkých osobností historie, potažmo kinematografie... Nechat se strhnout charismatem tribunů je přece tááák pohodlné. Koneckonců to známe všichni z voleb; podle nedávného průzkumu si až 80 % Čechů vybírá kandidáty podle toho, jak jim kdo připadá sympatický... (namísto obsahu slov, volebního programu, apod.). ()

plechulka 

všechny recenze uživatele

Kdo má rád zfilmované divadlo určitě ocení tuhle mimořádnou inscenaci, která léty vůbec nestárne. Úvahy o francouzské revoluci lze stáhnout na všechny revoluce vůbec a rozčarování "lidu" nad tím, že pár let po převratu je zas všechno stejné - vládnou jim zas lidé, kteří na ně vpodstatě zvysoka kašlou a jejich bídné (či obyčejné) životy jsou zase jen bídnými (či obyčejnými) životy - následuje zákonitě po každé revoluci, ať je krvavá či sametová... ()

pursulus 

všechny recenze uživatele

Já a my.¬         Tak tohle je intelektuální dílo, nad nímž je možno přemýšlet, o němž se může diskutovat, příti se, aniž by to bylo pouhé plané plácání takyznalců všeho druhu. Velká dějinná pře, zda revoluce nebo evoluce, co je to svoboda, možnosti a smysluplnost lidského konání — k tomu všemu snímek poukazuje způsobem divadelně vytříběným na nádherné půdě ústavu pro duševně choré. Představitelé obou hlavních postav jsou vybráni velice vhodně, a také své postavy mistrně předvádějí. Dav je davem jak má být. Ovzduší celého snímku je třaskavé bezmála stejně jako události, o nichž děj pojednává. Pouze zbytečná opakování způsobující zbytečné natažení časové jsou poněkud rušivým prvkem v jinak skvěle podané hře. ()

Han22 

všechny recenze uživatele

No byl jsem přesvědčen před shlédnutím o odpadu - film o divadelní hře pořádané blázny v roce 1808 o postavě revolucionáře Marata, o kterém jsem v životě neslyšel? Zkrátka něco, co mě mělo dokonale otrávit. ale kupodivu ne. Film je sice šílené divadlo, myšlenky jsou složité a opakující se, občas koukáte kdy to skončí a ke konci to šílenství přeroste snesitelné meze.  Na druhou stranu blázni jsou úchvatní a natolik se vžívají do hry, že odléhají svým psychózám, De Sade se cynicky vysmívá nesmyslné revoluci občas kritika zasáhne "současnost" a zasahuje cenzor a finální provolávání slávy Napoleonovi je parádní ironie. Zkrátka art, který bych asi nedoporučil a dávám neutrální 3*, ale mělo to něco do sebe. ()

Mouzon 

všechny recenze uživatele

Geniální! Blázinec jako divadlo, divadlo jako blázinec. Úžasně semknutá atmosféra, myšlenkově hutné a herecky vyšperkované. Snímek, který na diváka klade psychickou zátěž pouhým poselstvím, syrovostí myšlenek a herectvím, které je i ve své stylizovanosti až nechutně přesvědčivé (co se různých psychických deformací týče). Peter Brook je režisérským mistrem nejen na divadle. ()

Geller 

všechny recenze uživatele

MIstrovské dílo, u kterého budete hltat dialogy a užívat si muzikálový doprovod. Možná až přiliš dlouhé a některé pasáže místy hluché, ale přesto nezapomenutelné! ()

Allan 

všechny recenze uživatele

Moje maminka se mi posmívala, když jsem se začal dívat na tento film a od prvních minut bylo jasné, že se bude jednat o velmi strohou filmovou adaptaci divadelní hry. A ona dobře ví, jak velký problém mám s divadelními hrami obecně, natož pak převedenými na filmové plátno. Místo slova "převedený" bych měl použít "překopírovaný" nebo "zaznamenaný", protože tenhle film je jen dalším příkladem toho, jak režisér zcela rezignuje na filmovou řeč, vezme partu divadelních herců, postaví do každého rohu jednu kameru a za týden má hotový film. Zdali je takovéto dílo životaschopné, už ho příliš nezajímá. A Marat - Sade toho očividně schopen není. Není to muzikál. Není to drama. Už vůbec to není to, co je napsáno zde v záhlaví na ČSFD, tedy "Drama / Horor / Mysteriózní / Thriller". To jsem se opravdu nasmál, když jsem to zpětně četl. Jakmile má nějaký film více než dvě charakteristiky, je to známka toho, že nikdo pořádně neví, kam jej zařadit a že je to takový kočkopes. Důvod, proč jsem statečně vydržel u obrazovky, byla dvě hudební vystoupení - "Poor Old Marat" a "Fifteen Glorious Years", které byly jak po vizuální, tak především po hudební stránce výborné a osvěžující. Opět však na dvouhodinový film katastrofálně málo. ()

LudkovaLevaRuka 

všechny recenze uživatele

Esence smýšlení libertina markýze de Sada převedena na filmové plátno. Skvost plný hlubokých myšlenek, chorých mozků a chytlavých melodií v podání Shakespearovy divadelní společnosti. Značka:jen pro náročné. ()

Tormentor665 

všechny recenze uživatele

Nemám nejmenším námitek. Hltal jsem každé slovo. Herci jsou správně oškliví, což vnímám skoro jako největší pozitivum. Nejlepší byl John Steiner, sexuální deviant par excellance:-) ()

ilclassico 

všechny recenze uživatele

Nečekal jsem, že půjde o Broadwayskou muzikálovou verzi. Vzájemný střet Marat / Sade se tak oslabuje a někdy dostává až na druhou kolej. Rozhodně bych dal přednost divadelnímu představení. Takhle "nafilmovanou" verzi nechápu, k čemu je dobrá (i když má výbornou kameru). V rámci žánru ta 3. ()

mac000 

všechny recenze uživatele

Mistrovské Brookovo dílo a evergreen repertoáru filmových klubu 60. a 70. let. Režisér v sobě nezapře, že byl především režisérem divadelním. ()

MrKrahujec 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu jistě velmi důležitý a inspirující snímek, ale bohužel jen na svou dobu. V roce 1967 už jen pouhé objevení se takovéto tématiky zaručovalo mimořádný zájem publika, ale padesát let je přece jenom padesát let, zvlášť když se právě tato tématika během nich zpracovávala stále častěji a hlavně stále podnětněji. Chca-nechca: dnes už je to jen nesourodá sbírka slibných náznaků a příslibů, které už ale dávno byly naplněny jinde a přece jen o hodně lépe. ()

gizi 

všechny recenze uživatele

Výborné zpracování, líbila se mi i hudba. Jen ten obsah (i když tam byly myšlenky a místy zajímavý) mě nebere. 80%. ()

Reklama

Reklama