Podvig razvedčika
Secrets of Counter-Espionage
Secret Agent
Obsahy(1)
Major Alexei Fedotov je sovětský tajný agent pověřený úkolem pokusit se získat cenné dokumenty z německého velitelství. Po výsadku na okupované území se vydává za německého podnikatele Ekherta a pod touto identitou navazuje fiktivní spolupráci s bohatým německým investorem Pommerem, jehož syn je vysoce postaveným nacistou. S jejich nevědomou pomocí se dostává až na fašisty kontrolovanou Ukrajinu, kde však následně musí čelit ukrajinským kolaborantům infiltrovaným mezi sovětské partyzány. Ocitá se tak v hrozivé situaci, kdy musí za každou cenu dál informovat Moskvu, aniž by přitom tušil, který z jeho místních kontaktů je Němci placený špicl. (dopitak)
(více)Recenze (4)
Děj se odehrává za 2. svět. války v r. 1942 v jednom ukrajinském městě, kam je odeslán rozvědčík Alexej Fedotov jako německý důstojník pod jménem Eckert s úkolem získat materiály z Hitlerova hlavního stanu, které má místní generál ve svém sejfu. Režie Boris Barnet. Snímek by natočen podle předlohy Michaila Makljarského (pseudonym Michailov) "Podvig ostaetsja neizvestnym", což by snad volně přeloženo odpovídalo tomu českému názvu filmu "Tajemství vyzvědače", ale nevím zda je to oficiální český název, protože tento film jsem v češtině neviděl. Předlohou pro hlavní postavu byl skutečný rozvědčík Nikolaj Kuzněvov, hrdina SSSR. Film přinesl Pavlu Kadočnikovovi, který ztvárnil hlavní postavu, v SSSR velkou slávu a uznání, což lze pochopit v rozjitřeném období po skončení války. Film je však velmi jednoduchý, postavy schematické, neobsahuje žádný překvapivý moment. Jiné sovětské filmy s obdobnou tématikou, ať už k nim máme různé výhrady, jsou o třídu lepší. ()
Bez zvratu a kupodivu i skoro úplně bez šťávy, protože přes vyhrocenou situaci, do které se "Féďa" dostane, režisér možnosti gradovat napětí nepochopitelně nevyužil. Zajímavá je až situace v samotném závěru u sejfu, víc ale napovídat nehodlám. Konec je bez nápadu, scénáristicky odfláklý a odbytý. Přes zmíněné výtky se jedná o zajímavé setkání s poválečnou sovětskou polopropagandistickou kinematografií. ()
Tajomstvo vyzvedača, 1947 ide o prvé stelesnenie špionážneho žánru, ale taktiež o jednu z najpopulárnejších oblasti v histórii sovietskej kinematografie, ktorej vrcholom bolo Sedemnásť zastavení jari z roku 1973. Film je spracovaný podľa scenára Michaila Isidora Borisovič (Makľarskij), ktorý v 2. svetovej vojne slúžil ako veliteľ pohraničného oddielu a bol členom sovietskej tajnej služby NKVD. Jedná sa o autobiografické dielo spracované na základe skutočnej udalosti len s čiastočnou zámenou mien. Film bol natáčaný na autentických miestach vo Vinnycia (ukrajinské mesto). Pred jeho uverejnením ho posudzovali funkcionári NKVD a vyjadrili nespokojnosť s vykresľovaním činnosti NKVD v tomto filme. Režisérovi Barnetovi sa podarilo prepašovať kópiu filmu k Stalinovi, ktorý bol filmom nadšený a schválil jeho premietanie. Film je typickým filmom stalinskej éry so silnými prvkami komunistickej a stalinskej propagandy. ()
Špionážna dráma Made in ZSSR vyzerá z istého pohľadu atraktívne - infiltrácia do Nacistického Nemecka, úskoky, intrigy - to všetko je fajn. Aj pri spracovaní by sa dali prižmúriť oči, predsalen bolo tesne po vojne a peňazí nebolo nazvyš. Len keby to nebolo presýtene trápnou propagandou, kde agent odkrývajúci svoju pravú tvár pred nepriateľom vysolí množstvo idelogických kecov o hladujúcich sovietskych deťoch a pod. ()