Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rémy Placet (Michel Robin) je malý úředník, který jednoho dne po matce zdědí malý domek se zahrádkou, který je ale blízko centra města v atraktivní lokalitě. Domek prodá a získá spoustu peněz, odjede na dlouhou dovolenou a po návratu uspořádá v novém domě, který si koupil, zahradní párty pro své kolegy z kanceláře. Jenže jeho nový luxus vzbudí nejen obdiv, ale i závist, takže večírek, který začal v naprosté pohodě, se za přispění dostatku alkoholu začne měnit, atmosféra houstne, vyplouvají hlubší a temnější stránky lidských povah, malost a frustrace. (Peabody)

(více)

Recenze (4)

d-fens

všechny recenze uživatele

ocenenia : Oscar 1974 - Nominácia na najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1973 - Cena poroty ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Komedie? Čistá frustrující nuda bez vtipu to byla. Proč mě ale lákalo se na tohle Pozvání podívat? 1. Zatím jsem neměl možnost vidět mnoho švýcarských filmů; 2. dobová nominace na Oscara; 3. nebývale nadšený a nebývale rozsáhlejší rivahův komentář; 4. u podobných filmů je zde uvedeno Que les gros salaires levent le doigt! (1982), což sice nepovažuji za bůhvíjak špičkový film, ale dost mě upoutal mj. nevšedním námětem a doufal jsem, že jeho oceněný předchůdce by mi mohl přinést podobný, snad i ještě větší zážitek. Jenomže zatímco ta pozdější francouzská variace se mi pozitivně vryla do paměti díky více vtipným scénám, herectví Jeana Poireta, chytlavé titulní melodii a určitě i závěrečné pointě, tady jsem nějak nenašel nic, co bych mimo té zápletky vyzdvihl. Žádná atmosféra, žádný humor... Postavit osobitý umělecký styl na zesilňování zvuků bzukotu včel, švitoření ptáků a stříkání vody, které zní během zahradních scén stejnou (občas i větší) intenzitou jako dialogy, je sice nevšední, ale přišlo mi to strašně samoúčelné. Víc, než dobrou hodinu film tvoří povídání hostů o všem a zároveň o ničem doplněné o nesmyslné šantění, které nikam nevede. Nebo nakonec i ano? Potíž je v tom, že když se po hodně dlouhé době tady NĚCO KONEČNĚ stalo, film se už pro mě dávno dostal do fázy, kdy jsem jenom netrpělivě vyčkával konce a ten jeden zvrat (který ani nelze považovat za nečekaný, když se tu jen zopakovalo s malou obměnou to, co se již přihodilo v samotném začátku) zase neotřásl se mnou natolik, abych navýšil hodnocení... zvláště když to ani s pořádně uzemňujícím závěrem nebo nějakou myšlenkou nepřišlo. [35%] ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Malý velký film, jehož půvab čas neodnesl, stále hýří a okouzluje kompozicí obrazů a zvuků dotvářejících děj... Směle jej lze zařadit hned vedle KRAJKÁŘKY! ...Synopse: Stárnoucí účetní malé firmy po smrti stařičké matky, která se o něho starala, vymění domek se zahradou (v lukrativní části u sídliště) za panské sídlo s velikou zahradou. Mírný, pasivní muž se zálibou v botanice pozve na párty své kolegy z práce, obsluhuje je noblesní číšník. Všichni jsou ohromeni nádherou a pohostinností, někteří závidí, jiní se baví, někdo pomáhá, jiný škodí. Během slavnosti prohlížejí dům, baví se, hrají si, přitom se odhalí charaktery, ukáže se třeba, že šéfové jsou pokrytci a závistivci. Dojde k úrazu a vše rázem končí...Komentář: https://films.oeil-ecran.com/2016/04/07/invitation-goretta/ ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama