Le Petit Poucet
Palček a obor
Tom Thumb
Obsahy(1)
V lese u krásného zámku žil dřevorubec se ženou a jejich sedmi chlapci. Žili chudě a dřevorubec nosil klestí na zámek, aby uživil svou rodinu. Král a královna mají starosti o svoji malou princeznu Rosamundu. Trpí samotou. Každý den jí nabízejí hračku, jednu krásnější než druhou. Jejich poslední dárek, modrý motýl, je unesen větrem. Přes veškerou snahu krále, není nalezen. V lese ho najde nejmladší dřevorubec Paleček. Vypraví se tajně v noci do pokojů malé princezny, aby jí motýla vrátil. Rosamunda je ráda, že našla konečně svého společníka a slíbí Palečkovi, že se znovu uvidí, ale hlad se blíží... Dřevorubec již nemůže uživit svoji rodinu a rozhodne se odvést své děti do lesa. Paleček slyší, co rodiče chystají a druhý den značí cestu oblázky. Děti se vrátí domů. Další den dřevorubec znovu odvede děti do lesa a Paleček značí cestu drobečky. Ty ale sezobají ptáci... (azazzelo)
(více)Recenze (11)
TO Předseda: Já jsem takový zážitek jako ty sice neměl, ale neříkám, že jsem se, když jsem to někdy před dlouhými lety jako malý kluk viděl poprvé, nebál.. Ano, je to ono s tím ošklivým hrůzostrašným zrzavým obrem, který snad žere i děti. Jak říkám, strašně moc dlouho jsem to už poté znovu a nikde jinde neviděl, ale i tak si něco málo pamatuji..Temná, hustá téměř až hororová atmosféra, alespoň náznakem a místy to mělo něco málo ze švédské Ronji z roku 84'..Jinak nikdy nezapomenu na ten temný a tajuplný les plný téměř až hororové atmosféry, která by se dala krájet, v němž malý Paleček zabloudil. Bohužel, to nejnovější zpracování slavné francouzské pohádky o Palečkovi z roku 2001 se mě už moc nelíbilo.. ()
Tak jednoduché, tak prosté, při tom tak úžasně vtahující... klasické zpracování pohádky které se mi záhy vrylo pod kůži. Kouzelných 73 minut fantazie, dětského dobrodružství ve víru pohádky, kouskem toho pocitového hororu i poezie. Je pravda, že ten drobný studiový hrad nepatří zrovna k nejpohlednějším a na tricích je jejich pokročilých věk už znát, přesto musím jedním dechem dodat, že i výtvarní stránka nepostrádá silné momenty a umí vykouzlit z naprostého minima jak pohádkovou, tak jindy strašidelnou atmosféru. Mezi nezapomenutelné tady patří i nádherná Laiova hudba včetně úvodní písničky a opravdu výtečné ztvárnění statného obra v podání Jeana-Pierra Mariella. ()
Bože, tohle je dokonalá pohádka i po letech! Nádherná výprava, prostor pro fantazii, úžasně absurdní komentář, dětská naivita hlavních postav, a v neposlední řadě dokonalá Laiova hudba... ()
Jean-Pierre Marielle jako obr je naprosto geniální!!! ()
Nechtěl bych se mýlit, ale tohle je jediný film, ze kterého jsem chtěl utéct z kina podělanej strachy. Do konce jsem to dokoukal jen díky uvaděči: "Kam jdeš mladej! Sedni si, obr za chvíli chcípne!" Pamatuji si to i po třiceti letech. Pokud je to ovšem ono s tim zrzavym obrem, co žere své děti. ()
Jéjda.... Jak já se bál! Možná bych se bál i dnes.... ()
Tak mám pocit, že nám (mě tedy alespoň určitě) v dětství při sledování téhle pohádky samou hrůzou úplně ušlo, jak věrně (až doslovně) ten film odpovídá klasické předloze Charlese Perraulta, což je tak trochu důkaz toho, že dnešní žehrání na násilí a cynismus dětských filmů je vlastně dost mimo mísu, uvážíme-li, že v tomto případě máme co do činění s dětskou literaturou dokonce ze 17. století a to už nemluvím o moralizujícím století devatenáctém, však stačí otevřít původní text pohádek bartří Grimmů... ()
Hnusný hrad, hnusní král s královnou, hnusné děti, hnusný obr, hnusná hudba. Hnusnej dojem. ()
V pražských kinech se promítal od 17.4.1975 (Sevastopol) ()
Tohle dílo jsem viděla v kině jako malá - a nejspíš nás bylo víc, kdo si zakrýval oči. Zkrátka první horror na plátně, ale nejlepší Paleček! ()
Také si film pamatuji z doby, kdy jsem byla malá. Krásná hudba a kdosi tam zpíval Palečkovi - Musíš hodně jísti...Vím, že jsem se strašně bála. Krásná francouzská pohádka. Na tu ústřední melodii jsem nikdy nezapomněla. ()