Mr. Sardonicus

„Kdo se směje naposled, idiot je na pohled.“ O zlomyslném osudu, šklebícím se nám do tváře. Příběh poučný, hřbitovním kvítím provoněný a vychechtaný, jak pacient s depresemi po placebo pilulce nebo nebožtík v rakvi, kterému den po pohřbu vylosovali jeho čísla Sportky. SARDONICKÉ OKÉNKO: [][] Omnibusovy alternativní scény: ☻ Mučírna. Krull má příkaz krásnou Maude zohavit. „Taková škoda,“ zamumlá a vrazí kudlu... baronovi do zad! A voilà, svázanou krásku má sám pro sebe. ☻ Laboratoř. Doktor Cargrave neuspěl, Sardonicus pořád vypadá jako evoluční biolog Flegr. Baron tedy splnil hrozbu a zohavil Maude. Cargrave mu přesto nasadí parohy! „Za mlada jsi bývala krásná, miláčku, pořád tě takovou vidím.“ ☻ Sál. Sardonicus nemůže jíst ani pít a trpí. Běží tedy bafnout na mrtvého otce, aby svůj škleb získal zpátky. Následuje happyend, od ucha k uchu se šklebící baron radostně hoduje, vybírá si vesnická děvčata na noc a rozverně podráží potrestanému Krullovi slepeckou hůl. [][] Shrnuto, láska sice prochází žaludkem, ale krásy se nenajíš. My ghůlové razíme heslo: „Lepší šťavnatá a chutná ošklivka, než nepoživatelná kráska,“ navíc chladná jak čumák pokusného psa. Čtyři velké pijavice, bezbranné dívce přiložené... (31.10.2023)

Vysmáté jablko nepadá daleko od stromu. Tento lehce strašidelný lékařský příběh může divákovi způsobit zaseknutí sanice v pozici spokojený úsměv, jako se to stalo mně. Při závěrečném dotazu režiséra, jestli ukázat palec nahoru nebo dolů a tedy barona potrestat, jsem měla naprosto jasno. Kdo film viděl, lehce uhodne co jsem si vybrala. (31.10.2023)

Pětihvězdičkové hodnocení filmu Williama Castlea? To je neobvyklé. Extatický komentář od poměrně důvěryhodného uživatele a řeči o "staré filmařské škole"? Pořád ještě mluvíme o Williamu Castleovi? 8-) Na jeho filmy jsem narážel zprvu náhodně, ale zvolna už se z toho stává cosi jako sběratelský zájem, protože tak skvělé nápady a dobré úmysly, postupně bořené scenáristickou a režijní neobratností, se jen tak nevidí. Je mi líto, ale Mr. Sardonicus nepatří k těm nemnoha výjimkám. Jako vždy, Castle zprvu zkouší diváky zmást velkolepými sliby. Tento Barnum filmového průmyslu už nechal nad hledištěm poletovat kostlivce, pouštěl divákům do sedadel malé elektrické výboje a sliboval přestávku hrůzy, během které se příliš vyděšení jedinci mohou odebrat do foyer před koncem a žádat vrácení vstupného. Jeho další opičárna se jmenuje "Punishment poll!" - divákům byly rozdány hlasovací cedulky s obrázkem zdviženého nebo sklopeného palce a příslibem, že před koncem rozhodnou o osudu titulního hrdiny. Diváci znovu naletěli a přestože to samozřejmě není žádný interaktivní film a existuje pouze jediný konec, Castleovi to zase prošlo. :-) Ale ani když nechám stranou režisérovy proslulé "gimmicky" i jeho sebeobdivná vystoupení přímo v obraze, film nebude o nic lepší. Stejně jako tyto reklamní triky předem slibuje něco, co pak nemůže a nedokáže splnit. Slibný začátek příběhu, poslepovaný z motivů Draculy, Frankensteina, Fantoma Opery a Vykradače hrobů, s každou další scénou dostává na frak trapně polopatickými dialogy, v nichž si postavy bezelstně odvyprávějí vše, co Castle potřebuje publiku sdělit a nedokáže zdramatizovat. Brzy je jasné, že film nebude o "ghulech", jak se zprvu naznačuje. Strašlivé tajemství, které Sardonicus skrývá pod škraboškou, je odhaleno v trapně doslovném flashbacku a definitivně pohřbeno jednou hodně špatnou maskou. Některé další boty jsou velmi trefně pojmenovány (a ani zdaleka nevyčerpány) v Šakalíkově komentáři. Z viděných Castleových filmů zatím nejslabší kus, zábavný tentokrát výhradně nechtěným způsobem. Snad dopitak znovu promine. 40% (28.11.2010)

Doslova úsměvný gotický horor z dílny hračičky Williama Castlea, který nejenže si připravil pro své tehdejší diváky další interaktivní překvapení v podobě hlasování o osudu své hlavní postavy, ale myslel i na diváky v budoucnosti, anžto do role sira Cargravea angažoval Davida Hasselhoffa pod pseudonymem Ronald Lewis.  Celou dobu jsem čekal, kdy promluví k hodinkám nebo se pro záchranu baronky oblékne do plavek, ale na(ne)štěstí se  tak nestalo.   Jinak ale rozkošná studiovka plná hřbitovní mlhy, pijavic a sardonických úšklebků.  Strašidelnou je pak jen scéna na hřbitově,při otvírání rakve jsem ani nedutal, nicméně  zbytek je zábavný, zajímavý a  de facto přitahuje pozornost jako pouťová atrakce ve stanu. Co jen z toho vyleze? Po Třaslavci, který osobně díky angažmá Vincenta Price řadím  ještě o stupínek výš, další  výborná Castleova filmová šou.  Tak a teď, jak mám Sardonica ohodnotit?  Napište mi prosím do pošty své návrhy.  .... Podtrženo a sečteno, napsalo mi 126 uživatelů (zvláštní, tedy víc než film zatím vidělo), a byť mi někteří psali kvůli něčemu jinému nebo zmiňovali zcela jiný film, tak jednoznačně převažoval ten názor, že... (01.11.2023)

Zúbožený barón "Marek Toleslawski" Sardonicus, [po]býval v hradnom sídle v akejsi ["fiktívnej"] krajine s názvom: Gorslava, nachádzajúcej sa kdesi v strednej Európe, a podľa miestnych nadpisov [väčšinou iba v interiéri železničnej stanice], by som sa teda najskôr asi priklonil zrovna k tomu skonštatovaniu danej situácie, že to bude pravdepodobne niekde len v Čechách, i keď "antagonistovo", pôvodné meno, vyznieva poľsky; pričom jeho hlavný náprotivok sa najprv nachádza[l] v Londýne, kedy hovorím o doktorovi a Sirovi v jednej osobe: Robertovi Cargraveovi, ktorý sa čochvíľa vydáva na naprosto veľké dobrodružstvo, spadajúce do roku 1880, keď sa v obci Košariská, narodil náš azda vari úplne NAJVÄČŠÍ POLITIK: MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK [informácia iba čisto pre zaujímavosť, aby si divák vedel trochu lepšie zaradiť dobu príbehu] v období viktoriánskeho Anglicka ... • Jednalo sa o vskutku pomerne dosť strašidelný príbeh pod taktovkou amerického režiséra: Williama "Billa" Castlea, ktorý síce vytvoril v konkurenčnom štúdiu Columbia Pictures, no i napriek tomu sa mi častejšie javilo, že sa svojou čiernobielou, ponurou štylizáciou, podobal na horrorové tituly [Dracula, Neviditeľný muž a Frankenstein], aké produkovala filmová dielňa UNIVERSAL v 30. rokoch minulého storočia; a práve preto by som chcel rovnako pochváliť predovšetkým snáď i výtvarnú stránku tohto titulu pod vedením významného am. kameramana: Burnetta Guffeyho zo združenia A.S.C. [americkej spoločnosti kameramanov], ktorá je zrejme tým najpozitívnejším článkom, aký sa v tomto prípade mimochodom ponúka[l]. • Čo sa následne ešte týka i samotnej línii udalostí, tak k tej by som sa príliš asi extra nevyjadroval, aby som tým pádom ani nevyzradil hlavnú pointu, i keď by som ju zase predsa trošku prirovnal ku »KLIATBE« okolo veľkňaza Imhotepa [po vizuálnej stránke v rámci tváre ...]. Totižto i titulná postava väčšinou nosila masku, pod ktorou sa skrývala «ohyzdná tvár», akú teda ani nebolo možné vystavovať na väčší obdiv. • OBSADENIE. Ani predstaviteľ Sardonicusa, ba ani predstaviteľ lekára, nie je tým najzaujímavejším atribútom, čo sa týkalo kostry diania, že tentoraz nespomenúť predstaviteľa postavy Krulla v podaní rakúskeho herca: Oskara Homolku, by bolo strašnou chybou, keďže by si normálne za svoje stvárnenie tejto rozporuplnej postavy, jednoznačne zaslúžil „zlatého plešivca”, Oscara ®• Titul obsahoval i akýsi: EPILÓG, čo bolo z mojej strany vnímané, ako povestná čerešnička na torte! • Fanúšikovia žánru si kľudne môžu pripočítať i ďalšie, plusové body, naviac.  PS: Poďme ešte na chvíľu i hlasovať: PALEC👍alebo👎️, čo si nakoniec zvolíte, čo sa bezprostredne dotýkalo nášho [ANTI]hrdinu ... (28.10.2023)