Dick Whittington

Poněkud bizarní pohádková báchorka. 1) Dickensoidní trochu rozvláčná pohádka není špatné hlavně vzhledem k hercům - ti starší jsou skvělí, ti mladí kapku nevýrazní._____ 2) Pěkný byl 23letý Martin Sobotka s chlupatou hrudí (Dick) a v maličké roli 15letý Pavel Mang (Sam) a 16letý Jan Müller (Jack)._____ 3) Zaujalo mě, jak si scenáristka představuje odměnu pro doma chovaného ptáka: Zítra ti postavím klec doprostřed palouku. (27.11.2020)

Pohádka pro kočkomily, starší děti nebo děti se čtenářskou zkušeností! Mně se to líbí. Nevím, jestli to děti bude bavit, možná, že se tu spíš zastaví dospělí... Řemeslně bravurně udělané, výborné herecké výkony. Dobrý výběr lokací a kulis, které skutečně evokují starý Londýn a nikoli českou Lhotu - taktéž i Hlaváčová a Merunková tu nebyly za žádné krasavice v chudých, ale čistých šatech, ale pěkně špinavé, neupravené dračice (skvělé!). Možná to chtělo trochu víc vtipu, ale v Anglii Charlense Dickense a Marka Twaina asi moc legrace pro děti nebylo. Pohádku budu pouštět našim kočkám, jelikož se miciny vždycky aspoň na chvíli vyděsí, že je chceme poslat pryč, a jsou hodné. Jen škoda, že tenhle příběh nefunguje v lidském životě pokaždé... (07.03.2015)

Pracovitému a prostému sirotkovi Dickovi sedl na ruku pták při šmírování a to bylo spolu se znovuobjevením toulavé kočky, kterou původně nechtěl, počátkem jeho štěstí. I přes ústrky kuchařek nepohádkových čarodějnic, nakonec získal za ženu poctivou bohatou nevěstu, která sice nečte, zato ráda chodí po zahradě. (13.04.2017)

Téhle pohádce jsem se dlouho vyhýbal a bylo to chyba. Ačkoli to nemá vůbec žádné tempo, vystupuje tam šíleně slizký kočičkový děda Lubor Tokoš s otřesným oslovením hlavního hrdiny "miláčku" a vlastně to nemá pořádně zápornou postavu, je to nesmírně mile pohádkové, herecké projevy jsou na úrovni a celé to má neskutečně pozitivní vyznění. Sice tak dlouhé stmívačky jsem v pohádce už hodně dlouho neviděl, ale krásný Hradec nad Moravicí jako Londýn mi to vynahradil. A stejně tak i fešná Hana Ševčíková. Jedna z těch nejlepších porevolučních televizních pohádek. (04.03.2015)

Vnějšková "obyčejnost" této pohádky je víc než vyvažována neobyčejností anglické předlohy, místy nabývající až dickensonovského mravně naléhavého rázu, kvalitním scénářem a řadou skvělých hereckých výkonů. Příběh o triumfu lidské slušnosti, lásce, která hory přenáší, i úspěchu, který se díky tomu všemu prostě nemohl nedostavit, je barvotiskový jen zdánlivě. Právě proto, že je pohádkou. Klíčem, brankou, cestou, která vede k srdci. K srdci každého z nás, k srdci těch, kteří nikdy ze svých ideálů nevymýtili možná naivní, ale zato o to víc poetickou touhu po štěstí a lásce. A zůstali tak - v tomto smyslu - dětmi. (26.04.2009)