Režie:
Svatava SimonováScénář:
Jarmila TurnovskáKamera:
Vladimír DousekHrají:
Vladimír Dlouhý, Vladimír Brabec, Libuše Geprtová, Tereza Brodská, Jiří Pomeje, Iva Janžurová, Miroslav Donutil, Mahulena Bočanová, Pavel Trávníček, Svatopluk Skopal, Rudolf Hrušínský ml. (více)Obsahy(1)
Pohádka vypráví o podivném nepořádku v jednom království, o nepohodlném následníku trůnu a jeho úspěšné vzpouře proti omezenosti, hlouposti a strachu, který tu panuje. Ono „kolečko navíc“, které princi Ludvíkovi přisoudili všichni, jimž jeho bystrý rozum nepříjemně překážel, se ukázalo jako jedinečný způsob, jak udělat pořádek v zemi i v královské rodině. Titulní role prince Ludvíka byla svěřena Vladimíru Dlouhému, krále si zahrál Vladimír Brabec. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Ještěže nemám děti, protože by se musely dívat se mnou. Princ Ludvík se má stát králem, ale nikdo to nechce uznat. Tak se nasere a...a vlastně nedělá nic, nechá se zavřít do vězení a čeká. A světe div se, hlavní záporák se ožere, usne a klíče mu ukradne Janžurka (asi nějaká služka nebo co). Konec zápletky. Z prince je král, starej král je poslanej na venkov a ostatní kujpiklíni ještě dál. No a nakonec osud princovi přihraje ještě mladou krásnou ženskou. Protože přesně takhle to v pohádkách má byt. Brzo mi bude 30 tak čekám kdy to přijde i na mě. Prosil bych flek nějakýho ředitele firmy co vydělává sama a do postele...co já vím, ať nežeru tak Terez Voříškovou, předem díky. Btw - životní role Jirky Pomeje! ()
Souhlasím z CheGuevarou, že spíš než o pohádku jde o televizní inscenaci; pochybuju, že děti děti docení všechny peripetie. V kontextu s ostatními pohádkami z televizní produkce posledních let je tato beze sporu převyšuje. Pravda, Mahulena mi přišla skoro tak otravná jako hudební doprovod. A propos, nechápu lokaci královských zámků do letních, byť půvabných sídel, i když jde téměř o všeobecně rozšířený nešvar. ()
Tady měl o kolečko navíc asi scénárista a hlavně autor hudby. Pohádka je šíleně dlouhá, nudná, dialogy tragické. A hudba - to je kapitola sama pro sebe. Hrůza, žádná melodie, jen skřeky trubky a dalších hlasitých nástrojů. Bohužel nic nezachrání ani solidní výkon V. Dlouhého a krátké extempore admirála Trávníčka. Špatná pohádka. Hudba: Ladislav Simon ()
Tahle televizní pohádka je na velmi pěkné tři hvězdičky, jenže to by nesměl hrát prince Ludvíka Vladimír Dlouhý, ta čtvrtá ode mne je právě jemu, posílám do hereckého nebe.. Pravdou je, že princ to tady neměl vůbec jednoduché, nevlastní otec je holt nevlastní a ta vypečená cháska v čele s Miroslavem Donutilem zábavná, u mě spokojenost.. ()
Hamletovsky působící princ Ludvík, moudrý a rozvážný, genetika tu předvedla zvláštní skok, ale řekněme, že byl laskavý po mamince (královna bezesporu laskavá byla) a chytrý po tatínkovi, kterého jsme neměli příležitost kritizovat, protože už byl živý jen ve vzpomínkách. Třicet případů krále Ruprechta zahrnovalo to, že z prvního manželství měl děti mladší, než to právě narozené z druhého (rozumějte, oženil se jako vdovec a pak se mu zjevně narodily děti z prvního manželství), jeho rádci kuli pikle, jak tak rádci obvykle kují, Svatopluk Skopal předvedl, že umí i záporáky, i když já ho mám raději jako klaďase. Oproti tomu třeba takový admirál Trávníček nezklamal, od jeho nablblé figury už jsem jen čekala, že zapěje do-re-mi. Celá ta poslední třetina pohádky byla tak nějak samoúčelně a ne příliš podařeně naroubovaná na tu mnohem lepší první část, ale za princovatého prince, princeznovitou princeznu (není myšlena Nelinka Terezy Brodské) a příjemnou atmosféru dávám čtyři a o mých kolečkách, či jiném zahradním náčiní, navíc, si myslete, co chcete. ()
Reklama