Synové a dcery Jakuba skláře

Jelikož jsem byl svědkem likvidace sklářského a bižuterního průmyslu, nemohu jinak než vysoko hodnotit tento seriál, který naopak ukazoval jeho počátky. Nechci hodnotit kvalitu hereckých výkonů, ani jako vždy vynikající scénář Jaroslava Dietla, ale především atmosféru této těžké, a přesto krásné práce. Myslím, že až na pár době poplatných scén se jedná o výborný seriál, který ukazuje obtížnou práci ve sklářské huti. Když si však vezmu současnou filmovou tvorbu, tak v každém nynějším českém filmu přece musíme poukázat na nějaké to "svinstvo" předcházejícího režimu. Tím nechci říci, že neexistovali, a navíc nelze přece "chcát" proti větru, že ??? Ale to by přece nebyl malý český člověk, aby se nedokázal zavděčit každému kdo zde mocensky nastoupí. (13.12.2010)

Mně se nejvíc vybaví, jak chtěli tehdy nejméně padesátiletého Munzara omladit, aby vypadal na dvacet let. To se nedalo. No obrovský "lochec" jsem hodil, co si budeme povídat. Ale to nebyla legrace, to byl vážně míněný seriál. A pak se tlačilo na to, co vydrží divák. Konverzovalo se, občas došlo k něčemu dramatickému. Pak se vyfukovalo sklo, ale bylo poznat, jak to za herce dělají skuteční profesionálové. Seriál na tu dobu nákladný a s kvalitním hereckým obsazením a měl výhodu v tom, že nebyl tak snadno zapamatovatelný. Když ho reprízovali, klidně se něj dalo dívat, jako když jede v premiéře, protože jsem si z něho pamatoval jen určité úseky nebo skoro nic. Patřil k tomu lepšímu, co bylo vytvořeno v české seriálové tvorbě. Jarda Dietl si s postavami uměl vyhrát jako nikdo. 60% (25.04.2012)

Z prvních dílů jsem byla velmi rozpačitá. Nebylo mi jasné, jak může být seriál o muži, který usouloží svou manželku k smrti, zároveň tak těžkou socialistickou agitkou. I z jiných důvodů to působilo strašně neohrabaně. Skoky v čase jsou příliš radikální, počet postav moc velký, dvaapadesátiletý Luděk Munzar hraje mladého vandrovníka. Jakmile však synové a dcery dospěli a rozjely se naplno jejich životní příběhy, seriál promluvil poctivou dietlovštinou, které je těžké odolat. Vyprávění se stalo plynulejším, a tím pádem i návykovým. Zároveň jsem si uvědomila, že zas tak těžká agitka to v rámci možností není (alespoň jsou tam hodní kapitalisté Krahulíkovi a sympatický živnostník Pepa). Potřeba obdařit každého sourozence rozdílným charakterem a osudem spojená s potřebou reflektovat historické události a období, nutně vede ke vzniku velmi náročného konstruktu. Scénárista, režisér i herci však konstruují tak šikovně, že si to ani nemusíte uvědomovat, když se o to nesnažíte. Takže po zhlédnutí všech epizod můžu říct, že jsem si u toho pěkně odpočinula a pitomé mi to přišlo jen chvílemi a jen trošku. (11.12.2010)

Nečekal jsem, že by mě tento seriál mohl bavit. Stalo se. Dietl umí psát, Dudek režírovat a osazenstvo hrát. Skvělá role Krampola. Čekal jsem nudu a blbost. Hle, v každém díle je nějaký zvrat, nuda se nedostavila. Jednotlivé postavy dobře vykreslené. Na české poměry velmi pěkně udělaný a záživný seriál. (07.08.2011)

Pokud si odmyslíte politicky podbarvený závan, tak vás čeká velmi dobře napsaný, napínavý a dobře zahraný příběh jedné sklářské rodiny. Taková světová proslulost českého skla jak je to ukázáno v seriálu je už dnes také minulostí. Dobře propracovaná rodinná sága je dobrým námětem na zfilmování. I zde byly šťastné i méně šťastnější osudy všech členů rodiny Cirklů dobře zpracované a s laskavostí Jaroslava Dietla naservírované. Herecké výkony také mimořádné, především Luďka Munzara, Jiří Krampola, Daniely Kolářové, Jaroslavy Obermaierové a Jany Preissové. Svým půvabem okouzlila i Hana Maciuchová a pronikavým hlasem Uršula Kluková. Za pozornost stojí i osudy a herecké výkony Petra Haničince a Petra Kostky. Velmi povedené dílo vznikající za dob rozpadajícího se režimu... (31.12.2007)