Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(seriál)
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (117)

Chip89 

všechny recenze uživatele

Nádherná sága, jedna rodina a tolik příběhu v průřezu dějin. Spousta vynikajících herců, kteří jsou tady jako mladíci.... Nádherná příroda a prostředí sklářské hutě, která je mi z dětských let tak blízká. Ukázka toho, že největší nácek je pak největší komunista - prostě parchant zůstává parchantem. Dále přemýšlím, co tenkrát ty lidi zaslepeně vedlo k tomu, že budeme všichni soudruzi a budeme se mít dobře..... Určitě jeden z plnohodnotných seriálů, které by měl každý Čech povinně znát..... Chápu, že nízké hodnocení je díky tomu, že seriál oslavující pány soudruhy, odradí spoustu lidí. Mne to původně taky odrazovalo, ale nakonec jsem odsunula oslavu komunistů do pozadí a musela jsem uznat, že se jedná o skvost a opravdu dobré herecké výkony. ()

Danulinda 

všechny recenze uživatele

Nádherný seriál s velmi silným scénářem a špičkovými herci. Výborně a lidsky zpracovaný pohled na období a život v první a druhé světové válce a také na komunistická 50. léta. Doporučil bych jej vřele všem, kdo se zajímají o historii, stejně jako studentům na středních školách. Bez váhání dávám plný počet bodíků. P. S. Všichni "chytrolíni" by si měli uvědomit, že v současné době, kdy seriál hodnotíme, už nejsou podobná díla agitkami, ale naopak jsou pro každého mladého člověka velmi poučnými záležitostmi o tom, jak nesprávné bylo vládnutí soudružské. ()

Reklama

velkyvezir 

všechny recenze uživatele

Nejlepší Dietlův seriál plný člověčiny. Výborný seriál mapující několik generací sklářského rodu, který výtečně zobrazuje klady a zápory našeho národa. Někdo může seriálu vytýkat, že je tam obhajoba komunismu v podobě stranicky aktivního Toníka, ovšem opak je pravdou. Seriál zachycuje právě ony paradoxy dějin, kdy i v jedné rodině byly zcela odlišné typy, zde v podobě spravedlivě smýšlejícího až naifního Toníka, jeho bratra Pepu, jenž ideologii naopak od počátku chápe jako hrozbu pro svoboné podníkání, či nejstaršího bratra Jakuba, prototypa člověka, který v podstatě se štěstím dobyl vysoké funkce, aby následoval hluboký pád, ovšem v závěru zůstává oním hodným synem, který ctí svého otce. Úcta k člověku, to je hlavní poselství tohoto seriálu a kdo kriticky vypichuje jen politiku, dělá zásadní chybu. Životní role Jiřího Krampola a Petra Haničince, kterí tak trochu i převyšují jinak vyníkajícího Luďka Munzara. Nezapomenutelný je rovněž Boris Rörsner v roli Schlapkeho. ()

Pulper 

všechny recenze uživatele

Nejsem kdovíjaký znalec Dietlových seriálů. Kdybych měl z té poloviny, co znám, vybrat nejlepší, původně Dietlovské (ne adaptace), tak chronologicky vzato: Nemocnice na kraji města, Malý pitaval z velkého města a právě Synové a dcery Jakuba skláře. Dietl napsal několik šíleností poplatných režimu a nevím, nakolik chtěl a musel. Pravděpodobně to bylo stylem něco za něco. I v těchhle seriálech se řeší režim, strana, soudruzi. Ale Synové a dcery Jakuba skláře ukazují zmíněné věci v trochu jiném světle. U Pitavala byly ironické náznaky, v Nemocnici se jen mluví o straně, V Jakubovi je to otevřená kritika zmetků, kterým se nový režim hodil, a slabochů, co získali funkci, ale neuměli s ní pořádně naložit; ale i pochopení pro lidi, kteří si prostě mysleli, že dělají dobrou věc. Označení jako propaganda úplně nesedí. Už proto, že mezi nejsympatičtější postavy patří kapitalisté hostinský a majitel hutě. Tenhle seriál je hlavně o obyčejném chlapovi, který chce jen poctivě dělat dobrou práci, a jeho rodině. Zajímavým ho za mě dělá výborný scénář, krása sklářského umění a naprosto boží herecké výkony. Několik herců tu předvádí své životní role. Úplně nejvíc jsem si užíval Krampolova hostinského Pepu, hajzla Boška v podání Petra Haničince, Danielu Kolářovou v netypické roli selky, buzerované svým manželem, Frejova vejtahu a zbabělce Hammerschmieda, Lukavského jako podnikatele Krahulíka, roztomilou Hanu Maciuchovou v roli Němky Lídy, Rösnerova brusiče skla a pozdějšího gestapáka Schlapkeho a Munzarova Jakuba. K věku bych měl výhrady jen v prvním dílu. Štěpánková vypadá na čerstvou matku moc staře a Munzarovi těch 20 let taky nikdo nevěří. Ani mi nesedělo to jeho vychloubání. Od druhého dílu už to byl jiný člověk. Jako by předtím pořádně nevěděl, jak toho cucáka zahrát a pak se cítil silný v kramflecích. Ale jeho vývoj postavy od nějakých 40 do 80 let je škola herectví. Strašně se mi líbí, že když se Jakub spravedlivě naštve, je z něj démon. Ale jinak mírný, pokorný, mírumilovný chlapík. Problém jsem měl i s postavou Schlapkeho, kde je to spíš scénářem. Vím, že spousta lidí měnila povahu, životní názory atd., ale u něj to byl moc velký skok. Chlap, který se učí česky, chce být součástí české komunity, bojuje za práva dělníků, a pak najednou cvak a je z něj nácek jak poleno, kterému na Češích nezáleží a cynicky pronásleduje a vraždí. To už na mě působil věrohodněji nafoukaný posera Hammerschmied. Nejlepší scény seriálu jsou dělání poháru na ukázku, intimčo za kuchyní a když Jakub řve na Hammerschmieda, aby něco dělal. P.S. V příštím životě chci být sklářem :-) ()

Hermi14 

všechny recenze uživatele

Výborně obsazená a skvěle zahraná rodinná sága, která si ale ukousla poněkud velké sousto. Vměstnat osudy tolika postav a v tak velkém časovém rozpětí do pouhých třinácti dílů, je samozřejmě zcela nemožné, a tak jsme svědky velkých časových skoků a spousty, ne vždy zcela dopracovaných zápletek. Po technické stránce mě zpracování seriálu, také celkem neoslovilo a všudypřítomná rudá propaganda, kterou je sága "obohacena" v množství daleko větším než obrovském, na celkovém dojmu také zrovna nepřidá. Nebýt herců a scénáře, seriál by se asi rychle ocitl v propadlišti dějin. Takhle to vydá alespoň na ty tři hvězdy. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (46)

  • Postavu Fanynky Herálcovéj si zahrala pre televízneho diváka nie príliš známa Slávka Hozová. Po rokoch na seriál spomínala: „Neďaleko sklárskej huty v Tasiciach (seriálových Albrechticiach) – cez les – mali moji rodičia chatu a na tasický rybník som sa chodievala kúpať, do sklárne som sa chodila pozerať, lebo tam bola presklená stena, dala som si kávu a pozerala som, ako sklári pracujú... Malo to tam zvláštnu atmosféru a keď sa potom natáčalo v tasickej sklárni a postava Fanynky sa tam vyskytla v pár scénkach, páčilo sa mi to, pretože to bolo v lete a ja som chodila do práce a z práce cez les. Inak sa točilo na rôznych miestach, vrátane ateliérov. Rada si teraz všetko znova pripomeniem pri sledovaní seriálu v TV. Skúsenosť s kamerou som mala minimálnu a priznávam, že sa pred ňou celý život skôr hanbím. Radšej mám prácu na javisku. No a toho ostychu najskôr pán režisér Dudek, vynikajúci "čmuchař" - neviem, ako by som tento dar lepšie označila - využil, dobre sa mu hodila do figúry Fanynky, a tak som sa od neho nechala viesť a je zrejmé, že hercov viedol výborne!“ (Raccoon.city)
  • Záběry z Albrechtic – myšleno městečko, nikoli huť – byly natáčeny v Mnichovicích u Prahy. Byly tu například vytvořeny scény bouřlivých schůzí, ať šlo o členy KSČ nebo Henleinovce, nebo příjezd rudoarmějce na náměstí, který zlikviduje poslední německé vojáky a poté mu Josef Cirkl (Jiří Krampol) přináší lahev se skleničkami na přípitek. Několikrát se v záběru objeví i místní kostel Narození Panny Marie. Pikantní bezesporu je, že skutečný hostinec na mnichovickém náměstí v těch místech nebyl, nacházel se v jeho levém dolním okraji – původně to byl zájezdní hostinec, dnes už ve své původní podobě neexistuje a na jeho místě stojí obchodní dům Mnichovka. (Robbi)
  • Předlohou rodiny skláře Jakuba Cirkla byl Jaroslavu Dietlovi slavný sklářský rod Rücklů. Se scénářem pomáhal Dietlovi Antonín Rückl, který byl sklářem a vlastnil sklárny. Jméno Rückl ale nesmělo být v seriálu uvedeno, protože členové rodiny byli na černém listu tehdejšího komunistického režimu. Dietl se tedy rozhodl vytvořit přesmyčku a z Rückla, udělal Cirkla. Rückl - Rikl - Cirkl. (Leeenilka)

Související novinky

Zemřel herec Luděk Munzar

Zemřel herec Luděk Munzar

26.01.2019

Ve věku 85 let zemřel legendární český herec Luděk Munzar. Toho dlouhodobě trápily zdravotní problémy, v minulosti například prodělal rakovinu ledvin a prostaty. Diváci si herce mohou pamatovat… (více)

Reklama

Reklama