Reklama

Reklama

Jiříkovo vidění

  • Slovensko Jiříkovo vidění (festivalový název) (více)
Trailer

Obsahy(1)

Dokument Jiříkovo vidění zachycuje společný sen materiálového vědce a jeho dcery umělkyně o efektivním řešení na záchranu planety. S humorem společně nahlíží do různých světů, kde s nimi nikdo nepočítá. Snaží se porozumět nejen politice, ale i jeden druhému. (GNOMON Film)

Videa (4)

Trailer

Recenze (13)

Matty 

všechny recenze uživatele

Film/podnět k diskuzi, který byl zjevně dělaný na koleně (což ovšem nijak nezastírá), zato s ohromným zápalem a přesvědčením, že do některých projektů, jakkoli navenek pošetilých, je potřeba se pouštět. Jednoduše proto, že mohou přinést něco dobrého. Třeba klima, které nás nezabije. Svízelná cesta za zviditelněním Svobodova nápadu na globální zdanění uhlíku se prolíná s buddy movie příběhem otce a dcery (pro kterou je film mj. způsobem, jak „taťouchovi“ porozumět). Díky tomu není závěr filmu, dávající namísto neúspěchu vyniknout tomu, jak se  během společné mise proměnil vztah protagonistů, úplně deprimující. A deprimující není i díky přirozenému humoru, dynamice mezi postavami charakterizovanými mj. opakujícími se situacemi (úsporné plnění myčky) a mile praštěným písničkám, jež vyprávění oživí vždy ve chvíli, kdy už mu trochu padá řetěz. Jeden z mála filmů o environmentálním žalu, po kterém nemáte chuť si to hodit. 75% ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Shlédl jsem na veřejném promítání v pražském karlínském Přístavu. K vidění též na dafilms.cz Klimatická změna mě zasáhla o minulém víkendu na největším slovenském festivalu Pohoda v Trenčíně, kde extrémní bouřka spláchla naše stanové městečko a zřítily se dva festivalové stany, kde bylo 12 zraněných lidí. Festival byl zrušen a ztráty jsou šílené fyzické i duševní. Změna klimatu už přinesla větší škody než obě světové války dohromady. Přesto si myslím, že než osobní uhlíkový limit či zákaz uhlí, jak navrhuje hlavní hrdina dokumentu, byl bylo lepší řešení uvědomit si , kde je hlavní problém současné ekocidy druhů. Exponenciální růst obyvatel planety a překročení její únosné kapacity. ()

Reklama

iz67 

všechny recenze uživatele

Musím predeslat, že nadrzuju tvurkyni, protože je frontholkou jedny hodně důležitý kapely. Alespoň pro mě. A teď : je to mimonskej dokument o mimonskym parecku otce a dcery s jejich mimonskou predstavou, že svět je dychtivy realizovat něco, co by ve fyzice fungovalo. (Nebo o mimonsky potřebě dcery podpořit svého mimonskeho otce). Jejich cíle jsou fajn, jejich drajv je úžasnej. Ale jsou mimo. Úplně. A teď, pro koho je to špatný. Pro ně nebo pro nás? ()

Kaleidoskop 

všechny recenze uživatele

Když jsem procházel letošní programovou nabídku festivalu Jeden svět, zaujal mě v něm film Jiříkovo vidění. Již jsem totiž na něj slyšel chválu z Jihlavy a tak mě zaujala možnost projekce s následnou diskuzí. Kdybych to měl shrnout jednou větou: doufal jsem že to bude lepší. Myslím, že je to ten typ filmů, u kterých nevíte jestli jsou dokonalé a nebo tragické. Z mého pohledu a z toho co jsem se dozvěděl na následné diskuzi mám pocit, že zde došlo ke střetu dvou (nebo více) zájmů. Jeden byl záměr režisérky natočit film o snaze svého otce změnit svět a byl by to takový malý dokumentík na YouTube a možná by to večer pustila ČT. Jenže sama na to neměla dostatek filmařských zkušeností a nechala si poradit od producenta a dramaturga. Tito dva lidé správně poznali, že mnohem zajímavější než záchrana planety, je v tomto případě vztah dcery a otce a jejich nekonečného boje s větrnými mlýny. Tento nápad se pak ještě snažila podpořit střihačka, jenže tuto koncepci se snažila vnutit materiálu, který na to nebyl absolutně připravený. Z materiálu, který nese znaky punkového a homemade filmu, najednou byla snaha vytvořit film pro široké evropské publikum, pro laiky i pro odborníky, pro filmaře i pro průměrné diváky (tento nápad nejspíš přišel během doc.incubatoru). A toto je podle mě důvod, proč to skončilo někde na půl cesty. Ten materiál a námět, nebyl od začátku uchopen nějakou koncepcí, ale až v průběhu natáčení se mu snažilo vnutit svůj nápad velké množství lidí od režisérky až po střihače. Navíc, tato snaha, povznést domácí video na světovou úrověn nejspíš přišla ještě během natáčení, což zapříčinilo to, že  producenti režisérce začali dávat profi štáb a ta z nějakého záhadného důvodu začala některé scény uměle inscenovat. Ve střihu a při sledování se tak ještě najednou záčnou bít ty zajímavé scény z původního punkového konceptu a profi natočené scény, jako vystřižené z dokumentu ČT. Vzniká tak takový nemastný neslaný mišmaš, který mohl být hezkým filmem, kdyby to celé kočíroval jeden šéf (a ideálně někdo jiný než původní režisérka). Prostě ani jedna ze stran, která se snažila film tvořit, nedokázala rázně prosadit svou a udělat ten film podle sebe. Ani režisérka, ani producent, ani dramaturg, ani nikdo jiný. Toto celé je pak ve výsledku podle mě důvod, proč tento film nelze hodnotit jako výjmečné dílo, ale jen jako jakési režisérčino cvičení, na kterém si testovala své autorské možnosti a částečně si vynahrazovala své (ne)studium na FAMU. Třeba se tak v budoucnu dočkáme nějaké její další práce, která už bude trochu lepší. Film tak nemohu hodnotit jinak než průměr. Zajímavý nápad tam byl, ale během vzniku se jaksi vytratil... ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Starý pán objevil písničku Měla babka, čtyři jabka, na jejímž základě zpracoval vědeckou teorii o tom, že - teď pozor - kdyby každá těžební společnost na světě odváděla nějakou velkou daň do nějakého celosvětového fondu a z toho by následně odcházel stejný podíl peněz každému člověku na planetě, je to zásadní krok k řešení klimatické krize. A teď nechápe proč se tak neděje, takže se to rozhodne propagovat kde jen může. Takovýhle donkichotský souboj od reality odtrženého pána je vlastně skvělým námětem na existenciální herzogovský dokument o ztraceném idealistickém jedinci v kolech velké hry. Ale bohužel to celé má v rukou protagonistova afektovaná, stejně od reality odtržená dcera, která polovinu scén inscenuje k nějakému vlastnímu příběhovému oblouku, u kterého ví už od začátku, že musí končit rozhovorem v slzách, do kterých se očividně nutí víc než Šíleně smutná princezna při královské audienci. Díky ní to bohužel není tragikomický portrét skřítků, kteří o ničem nevědí nic, akorát mají spousty nadšení a s tím jdou tak daleko, dokud z nich úplně nevyteče, nýbrž spíš blbý potvrzení pro spoustu lidí o tom, jak vykolejený z reality jsou ekologičtí aktivisté. Nejvtipnější moment dokumentu je beze sporu ten, kdy se ústřední dvojice zamýšlí, proč nemají na svoji teorii žádnou odezvu a mladý dojde, že to může být kvůli tomu, že ještě o ní nesložili žádnou písničku. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (8)

  • Film byl vyvíjen v rámci mezinárodního střihačského workshopu dok.incubator. (Zdroj: ČSFD)
  • K příležitosti uvedení filmu do kin vyšla i společná kniha hlavních představitelů „Jak přimět slepici, aby začala snášet kachní vejce“ a také soundtrack, který vytvořila kapela Budoár staré dámy. (Zdroj: ČSFD)
  • Režisérka o filmu: „Cítila jsem jako svoje poslání natočit film, který by mohl rozproudit širší diskusi nejen o otcově konceptu, ale i o tom, co naše putování vlastně odkrývá o vztahu moci (lidí) a nemoci (planety). Kde jsou díry a kde limity?! Proč je to tak zaseklé? Nechť film inspiruje diváky k odvaze pro velké činy, přestože se třeba nyní zdají být neuskutečnitelné.“ (Zdroj: ČSFD)

Reklama

Reklama