Reklama

Reklama

Muž na radnici

(seriál)
Československo, 1976, 11 h 30 min (Minutáž: 54–72 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Hrají:

Zdeněk Buchvaldek, Jan Hartl, Jiřina Bohdalová, Milena Steinmasslová, Martin Růžek, Míla Myslíková, Josef Bláha, Jaroslav Moučka, Jiří Štěpnička (více)
(další profese)

Epizody(11)

František Bavor je aktivním poslancem a funkcionářem Městského národního výboru ve Starém Kunštátu. Je to obětavý člověk, který prožívá s městem jeho radosti i starosti. Jeho rodinu postihne tragédie – při dopravní nehodě ztratí manželku a matku svých dětí. Tím víc se pak věnuje své práci. Má v plánu zmodernizovat a přestavět město. V jednotlivých příbězích sledujeme i jeho soukromý život, problémy se synem Přemyslem a dcerou Bohunkou. Poznáváme i práci členů občanských výborů, poslanců a funkcionářů národních výborů, kteří se starají o rozvoj města. (TV JOJ)

(více)

Recenze (136)

Tsunami_X odpad!

všechny recenze uživatele

Na tomto seriálu se v celé své odporně nahé kráse ukazuje, že Jaroslav Dietl s Evženem Sokolovským si v životě před touhle epikou moc nezasouložili a na rande jim kvanta roztoužených žen rovněž nepřiběhla. Jak jinak si totiž vysvětlit tu obrovsky neumětelskou práci s lidskou sexualitou či emocemi spojenými s milostnými pletkami. Pokud se dobře zaměříte na vztah otce a dcery (Buchvaldek/Steinmasslová), musíte po pár dílech dojít k jasnému zjištění, že je něco incestního v obci Kunšát. Ještě štěstí, že je tu spousta jiných fascinujících motivů. Na začátku sedmdesátých let totiž ve straně ještě sedělo velké množství bezvěrců spoléhajících na osidla byrokracie a nekonečné schůzování. K tomu, aby se česká společnost panelizovala bylo zapotřebí rázných jedinců bez starých vazeb, kteří neustále něčemu nerozuměli, ale všechny ty uměle vytvořené překážky dokázali překonávat s lidskostí sobě vlastní. Buchvaldek tak splňuje ideál předsedy MNV, za kterým můžete přijít s požadavkem na dekret na bydlení, ale také si s ním poté dáte v hospodě jedno pivo, protože je to člověk, kterého máte díky jeho prostoduché dobrosrdečnosti chuť neustále hladit po rozkroku. Co na tom, že je celý Muž na radnici technicky odfláknut stejně, jako poslední pětiletka. Tvrdé svícení a snímání přes objekty, jehož vrcholem je konsternovaný záběr přes pokojovou rostlinu, dodává schůzím takový ten upoceně tesilový odér místností bez oken, cigaretového kouře a skupinové onanie. Monolit doby, který je třeba ukazovat ze dvou důvodů. Pro prohlédnutí filmových fanoušků, kteří si myslí, že Jaroslav Dietl byl dobrý scénárista a pro ty ostatní, aby si uvědomili, v jakých sračkách, i v té neuvěřitelně pokroucené umělé realitě, v republice Kunštát žili. (index zábavnosti seriálu 4/5) ()

Tosim odpad!

všechny recenze uživatele

Nejsem zastáncem nějaké glorioly pro Jaroslava Dietla (i když podle mě má na svědomí nejlepší český seriál) a i kdybychom si odmysleli tu ideologii (což samozřejmě nejde a ani to tak být nemá, v základu už proto, jak s ní kalkulovali sami tvůrci), i po tom všem mi z toho vycházejí jen tři slova - trapné, směšné a zbytečné. Jako kdybych se díval na Ordinaci v růžové zahradě. ()

LIVINGDEAD 

všechny recenze uživatele

Perfektní seriál a hlavně s perfektními herci. Dneska ty seriály stojí za prt. Špatně zahrané a ke všemu to vše vypadá jako na jevišti v divadle. Rád se podívám na seriály z 80-tých let jako : "Třetí patro, My všichni školou povinní, ....a další ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Tento seriál je obludnou adorací pozdně stalinistické normalizace. Postavy i charaktery jsou agitační virtuální zrůdy, legenda o krásné mravní tváři zločince, který chtěl nezištně prospívat svému okolí i za cenu jeho naprosté záhuby. Beroun je dodneška příkladem města bez vlastní tváře podobně jako Kladno. Hlavní postavu seriálu si lze představit jako dorostlého Pavlíka Morozova, neblaze proslulé dítě-udavače raného stalinismu třicátých let. Bohužel nezávisle na všech těchto skutečnostech je rovněž nepříjemnu pravdou, že seriál je natočen na slušné řemeslné úrovni a v tomto ohledu převyšuje většinu současné původní tvorby. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

11/11 Nemůžu si pomoct, ale linii o domácích poměrech v rodině Bavorů vnímám jako naprosto současné reálné drama. Je tam všechno, dcera je svedená svobodná matka, otec - vdovec právě váhá mezi navrátivší se první láskou a novým mladým objektem touhy. Navíc se mu v kanceláři dvoří sekretářka a do samotné práce mu zasahuje nejenom vlastní přesvědčení o správné výchově (které ústí až ke ztrátě syna), ale také spolupracovník, který má sice jiné metody, ale jinak bojuje za stejnou věc. A teď to horší - hlavní téma přestavby historického jádra - to už samozřejmě má své jasné mouchy. Ovšem ty nikdy nebyly hlavním diváckým tahounem. Podobně jako o rok mladší Žena za pultem i Muž na radnici je tedy opět jen televizní román o současných lidech, kteří v práci dělají přesně to, co by režim rád, ale ve zbytku svého času mají své běžné starosti. No a dnes? Je tu přece Šípková Růženka s Veronikou Žilkovou. Ta jde také na ruku aktuálním poměrům a ve svém volnu se podobá nám všem ;) ()

sud odpad!

všechny recenze uživatele

Scéna, kdy naši hrdinové po silvestrovských oslavách a novoročním přípitku v tamější restauraci vyndají z kapes kabátů kladiva, majzlíky, palice a jiné nářadí a začnou hospodu bourat, mluví za vše. 5%. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Jestliže se Ženě za pultem dnes vyčítají plné, nazdobené regály, Muže na radnici bychom asi za tu špínu a šeď měli pochválit. Tím však s chválou končím. Jinak jsem se nemohla rozhodnout, jestli budu radši umírat nudou nad tím schůzováním, trapností nad privátními problémy soudruhů nebo jestli mě z těch blábolů rovnou trefí jako pana učitele. Poslední díl to rozštíp. U toho jsem se nalomila smíchy. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Za tónů hudby českého hudebního mága Zdeňka Lišky se rozehrává příběh Františka Bavora, poslance, který se stane předsedou MNV. Náplň jednotlivých dílu je především o jeho snaze vybudovat ve Starém Kunštátu nové centrum odpovídající moderní socialistické společnosti, ovšem nejprve je potřeba přesvědčit občany o nutnosti této výstavby a přes všechna úskalí asanovat staré domky, jejichž obyvatelé se těžko loučí se svými domovy. V každém díle je také malý prostor pro nahlédnutí do Bavorova soukromého života, což Dietl uměl a oživil tím jinak jednotvárné, byť ne nezajímavé, jednání na schůzích od MNV, přes ONV, KNV až po stranický výbor. Seriál je plný dobové ideologie, což je tu většině uživatelům trnem v oku, ovšem já to jako veliký problém nevidím. "Soudruhování" a "čest práci" mě nepohoršuje, že je tu realita přikrášlená mi také nevadí, neboť nejde o dokument, ale o fikci. Dnešní seriály nám také ukazují příběhy, které mají v 90% s reálným životem obyčejných lidí pramálo společného. Ostatně postava Bavora je vylíčena tak kladně, že si člověk může pouze postesknout, že není ve vedoucích pozicích více tak čestných, citlivých a rozumných lidí. Zdeněk Buchvaldek se své role zhostil skvěle, potěšil i Josef Bláha nebo Jaroslav Moučka, který zaryté komunisty uměl hrát na jedničku. :) Jiřina Bohdalová zahrát špatně neumí, takže je také plusem tohoto seriálu a klasicky potěší i František Němec v typické roli dobráka od kosti. Martin Růžek se svoji ne příliš charakterní postavou dokáže okořenit mnohé epizody, podobně jako Jiří Štěpnička. Co mi na Muži na radnici vadilo, bylo zanedbávání osobních příběhů hlavních postav a jejich vylíčení bylo také ploché proti ostatním Dietlovým počinům. Přesto mě však seriál oslovil na 3*, neboť podle mého názoru i přes všechnu ideologii a zrcadlení tehdejší doby převyšuje valnou většinu dnešních nekonečných seriálů, kde se to hemží bídnými herci a ještě bídnějšími příběhy. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Další ze seriálů socialistického režiséra, Evžena Sokolovského. A další z perel, která se směle může stavět po boku Okresu na severu, Inženýrské odysee ad.. socialistickým seriálům. Zdeněk Buchvaldek je poslancem národního výboru v Kunštátu a členem KSČ. Snaží se být ve své funkci co platný, ale naráží na zkostnatělost a neochotu soudruhů cokoliv dělat nebo měnit v procesu socialistického hnití. Pár věcí se mu ale podaří, mimo jiné prosadí zbourání části historického kousku města a výstavbu moderních domů - moderních z pohledu roku 1970... Ano zde jsou ty okamžiky, kdy dnes člověk stojí v třeba 800 let starém městečku a uprostřed náměstí hned vedle gotického kostela stojí hnusná socialistická budova typu dům služeb, či smíšené zboží s kulturákem v jednom... Snímek se snaží být i humorný,ale celé je to křeč. Buchvaldkovi sekunduje kolega Bláha s paní Jiřinou. Samozřejmě se snímkem proplétá jak zlatá niť soudruh Moučka ikona socialistických seriálů... Při shlédnutí celého dílka jsem si uvědomil, že některé mechanismy se vlastně nezměnily. Každopádně stojí za shlédnutí. Už jen z čistě vzdělávacího hlediska a pro připomenutí té děsné šedi po roce 1968, která se jak mlha táhla sedmdesátými léty. Zajímavé je, že Sokolovský sám prý jednou prohlásil na dotaz jednoho známého herce - jak se má - že ,,Zase točí nějakou sračku". Zřejmě i on sám tušil, že o filmařském umění jeho dílo moc nebude, každopádně ideoví soudruzi jistě byli spokojeni. Ta hvězda je za tu možnost kouknout na zakonzervovanou dobu normalizace. ()

petaspur 

všechny recenze uživatele

Výstavní klenot socialismu, díky jehož existenci se budu ještě mnoho let bavit na účet zvláštní doby, ve které jsem vyrůstal. ()

Aky odpad!

všechny recenze uživatele

Jestliže je v zadání agitka a ve výsledku se očekává umění, skončí to vždycky jako blamáž. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Zvláštní, že většina komentářů hodnotí dobu, ve které seriál vznikl, nikoliv scénář, herecké výkony, režii... Je mi úplně fuk, v jaké době film, či seriál vznikl, zajímá mě jeho obsah a výkony umělců, kteří se na něm podíleli. Muž na radnici je zručná filmařina s plejádou dobrých herců. A navíc se domnívám, že dost věrně popisuje dobu, o níž hovoří. Zajímalo by mě, kolik z té zhruba tisícovky hodnotících seriál skutečně vidělo. A z těch, kteří ho opravdu viděli, protože jedině pak je možné něco hodnotit, kolik se vyjadřuje k faktické umělecké hodnotě, nebo k vládnoucí úloze KSČ. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Nejarogantnější komoušské svinstvo, co jsem od Dietla viděl (a viděl jsem i Okres na severu). Celou dobu se jedná o zbourání značné části starého města a její nahrazení panelákovým sídlištěm. Komoušským šmejdům vděčíme za devastaci historického centra nejdenoho města (nejen kvůli bytům: srov. jihlavský Prior), v případě Mostu za úplné vymazání města celého. Co na to Dietl? Jako obvykle. Domy k demolici určené zástavby jsou prezentovány jako zanedbané, zdraví škodlivé barabizny  a občané stavějící se proti celému projektu (jako by jim to mohlo být co platné) vykreslováni jako malí intrikáni a ještě menší ukřičení prospěcháři starající se jedině o to, aby na tom vydělali nebo aspoň neprodělali. Že by jim mohlo záležet na zachování jejich domovů i domovského prostoru společného, kusu srdce města, v němž vyrostli a s nímž jsou spjati stejně jako generace jejich předků? Ne, nic takového ani nezazní (leda snad ve vztahu k místní hospodě). Památkáři, kteří ke konci k předsedovi nakráčejí, ze sebe udělají úplné trotly. Kromě těchto invektiv propagandistických je zde též nehorázná invektiva jiného druhu, čistě poetická, vůči určité postavě, a po podobném zážitku z Ženy za pultem mohu už říci typicky dietlovská, tady ale ještě hnusnější a trapnější. Jde o to, že pan Dietl nedovolí svému dokonale kladnému hrdinovi, aby se evidentně nevhodného partnera prostě slušně zbavil (u Ženy je to bývalý manžel a otec jejích dětí, u Muže staronová láska, která se k němu přilepila poté, co ovdověl). Nová družka má své lepší i horší stránky, které se postupně projevují, a divák už dávno ví, že by se předseda měl od ní odstřihnout, protože tohle nemůže fungovat, a jít za lepším (jež se dávno rýsuje). Dokonce i k nějakému poněkud rozchodu skutečně dojde, ale hrdina je ochoten vše urovnat, takže antihrdinka se musí ve finále projevit jako odporná svině, z ničeho nic a neorganicky vzhledem k jejímu dosavadnímu charakteru, takže hrdina může odplout na mravním oblaku a konečně má právo na takový osobní život, jaký by chtěl, a na partnera (-ku), kterého (kterou) skutečně miluje. Venkoncem je seriál, o jehož úplné vylhanosti netřeba se šířit, schématický a spíš neživotný, ale pořád koukatelnější než nemožný kuchař Sváťa Kuřátko, kterého také spáchal pan Dietl. Body plus: Bláhovy záchvaty a hlášky ("Jenže ono to není totöööžž" je moment, který stál za sledování celého seriálu), osoba finální předsedovy lásky a oblíbená písnička jeho fotra Když jsem já ty koně pásal (v instrumentálním provedení znáte z Na samotě u lesa, za kterýžto postřeh děkuji PollyJean). Čtěte: Marthos, sportovec, sud, argenson, Ony. ()

Payushka odpad!

všechny recenze uživatele

Nedokazu najit nic, co by na tomhle serialu bylo udelany dobre. A nejhorsi je, ze kdyz si date dvoudenni maraton, vsimnete si, jak se vsechno to spatne porad dokola omila. Napriklad: Zdenek Buchvaldek - jeho prace s intonaci me malem donutila hledat spagat, prepaleny duraz na obcas i nahodny slova, primhourene oci naznacujici "zasadni" sdeleni, priserny dramaticky pauzy i uprostred vety... Odporna prace s kamerou - trapne zoomy pri vypjatych situacich (jednou jsem za 40 sekund napocitala dokonce tri, to snad uz nemohli myslet vazne), casto neschopnost zaostrit, kdyz nejaka postava nedejboze poposla trochu dozadu... Nemoznost pochopit, ze kdyz se vam nepovede nejaky zvuk, tak nemusite jeste nutne pouzit ten "z placu". Nervydrasajici hudba, nevhodne umistovana k ruznym scenam, s asi tremi motivy (a asi tremi hudebnimi nastroji). To vse korunuje nudna rezie bez napadu - telefonicke rozhovory jsou sterilne nastrihane, prace s herci katastrofalni (nejvic me snad pobavil "ten stary pan z Marecka" neboli Frantisek Kovarik, kterak v poslednim dile absolutne netusi, jak odejit ze sceny), no a ta podbizivost... Muz na radnici je v podstate jedna velka reklama na stavbu panelaku. Obsahuje i ctvrthodinove "diskuse", ktere divakum ukazuji, ze pro dobro ostatnich prece musi opustit sve domovy a ze strana ma vzdy pravdu - a finalni prochazeni "krasnych bytecku, ktere vsechny vypadaji stejne"... V podstate takove normalizacni PR. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Chlap jakých je na každé radnici třeba. Nezkorumpovatelný, mravný až hanba, příkladně bojující za dobro a trestající zlo. Usměrvovač darebáků, co se pak chytají za nos a odcházejí ponížení jeho mravní autoritou. Umí ke každému promluvit. Vyřeší všechny problémy do té míry, jakou mu jeho pravomoc dává. A nedává si malé cíle. Chce, aby občané bydleli lépe, a něco po nich, vedoucích pracovnících bylo vidět. Třetina staré výstavby musí být stržena, aby byla nahrazena moderní výstavbou. Tento těžký úkol přes řadu problémů se jim podaří zrealizovat. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Musíte mít strpení, já jsem ještě v mlíce nikdy nepracoval, odpovídá hned v úvodu na jednu z mnoha stížností poslanec František Bavor, téměř mýtický prototyp socialistického funkcionáře. Než se pustím do širší analýzy Dietlova seriálu, je nutné připomenout, že Muž na radnici vznikal jako příspěvek Československé televize k volbám do zastupitelských sborů v roce 1976. Jasně definovaný ideový rámec je zdůrazněn navíc i tím, že děj seriálu je záměrně situován do období prvních normalizačních let (1971 – 1976), kdy se znovu mobilizovaly stranické orgány ve městech a obcích. Starý Kunštát (ve skutečnosti devastovaný Beroun) je dle očekávání charakterizován jako zanedbané, rozpadající se město, jehož urbanistická vize je, zdá se, v nedohlednu. Vina padá na hlavy stávajících funkcionářů, vesměs zkompromitovaných představitelů tzv. krizového období (1967 – 69), kteří jsou posléze odejiti. Nic nového. Jenže Dietlova konstrukce je trochu jiná. Bavor (Buchvaldek) střídá předsedu Chovance (Růžek), který se vbrzku stává vedoucím odboru na okresním národním výboru – a dál hází klacky pod nohy Bavorovi a jeho bezohledným plánům. Teprve v závěru Chovanec pochopí, že škodit se nevyplácí a jako poslušná korouhvička na střeše se otáčí podle aktuálního větru společenského mínění. Dietl tím zdůrazňuje, že teprve s příchodem nových (myšlením, přístupem) kádrů se dají věci do pohybu. Bavor začne prosazovat zásadní koncepci přestavby zanedbaného města a využívá k tomu tehdy běžně dostupné prostředky, včetně demagogického přesvědčování o nutnosti veřejného zájmu. Samozřejmě, Dietl si byl vědom toho, že bez potřebných osobních problémů hlavních protagonistů se ze seriálu nikdy nestane masově vyhledávaný artikl. Proto Bavorovi připsal na vrub peripetie s druhou manželkou (Bohdalová), nezdárným synem (Hartl) a nezodpovědnou dcerou (Steinmasslová), která se stává svobodnou matkou. To, že Dietl dokázal vytvořit kompaktní celek, v němž lze i přes jistou dobovou poplatnost shledat vynikající dramatický potenciál, je nezpochybnitelné (sic!). Pořád by nám ale neměly unikat dobové souvislosti, např. to, že seriál byl poprvé odvysílán v době, kdy probíhaly volby do všech zastupitelských sborů. V tomto ohledu vykonal Dietlův seriál své poslání – prostřednictvím Františka Bavora, férového, upřímného a zásadového funkcionáře vidíte, že vaši poslanci jsou lidé, kterým jde o blaho všech občanů. Neusilují o prosazování vlastních zájmů. Jsou to lidé jako vy. Žijí skromně. Mají jako vy problémy v osobním životě. Musí v práci bojovat o prosazení prospěšných myšlenek. Pracují pro vás. A ještě jednu věc jsem při práci na seriálu pochopil hlouběji než předtím a budu na ni myslet, až vhodím při volbách do urny svoje volební lístky, protože tady akt souhlasu s politikou naší strany a státu přece nemůže končit – mám na mysli to, že si nemohu myslet, že jsem si volbou svých poslanců zvolil nějaké svoje pečovatele, dobré skřítky, kteří mi splní každé přání. Budu si vědom toho, že jim musím také tím, co umím, pomáhat, aby ve své funkci mohli obstát. A obstát znamená urazit další kus cesty za našimi cíly. Jsou naše, společné, musíme o ně proto společně usilovat, vzkázal tehdy lidem představitel hlavní role, herec Zdeněk Buchvaldek. Že to společné úsilí nakonec vyústilo v trvalou a nevratnou devastaci českých měst, je tragická tečka za celou tou svévolnou asanací. Mysleme na to, až se na obrazovkách zase objeví zachmuřené čelo soudruha Bavora. () (méně) (více)

Marze 

všechny recenze uživatele

Třicet případů Majora Zemana se dnes považuje za první českou moderní detektivku. Diváky to ve své době bavilo a ukázalo se, že to baví i diváky současné. Oproti tomu například seriál Okres na severu je čistá propaganda o životě tajemníků a kdyby se vysílal dnes, nikoho by to nezajímalo. Oproti Okresu na severu Muž na radnici dobové diváky zajímal, ale koukám na současné hodnocení a je mi jasné, proč ho dnes žádná televize znovu nevysílá. ()

Související novinky

Zemřel herec Jaroslav Moučka

Zemřel herec Jaroslav Moučka

27.12.2009

Krátce po úmrtí herečky Mileny Dvorské, odešel do pomyslného hereckého nebe také její kolega Jaroslav Moučka. Došlo k tomu v sobotu 26. prosince. Dnes to oznámilo Vinohradské divadlo, jehož členem… (více)

Reklama

Reklama