Gottwald

SÓDRUZI! VŠECHNO, CO BYLO POTŘEBA, UŽ TADY ŘEKLI SÓDRUZI! A co u? Ne, teď vážně, proč asi chybí "dějiny" po únoru 1948, to už by nebyla ta správná prdel. Z "úprav" mě nejvíce dostala ta, která se týkala Gottwaldova opileckého parlamentního projevu v roce 1929 o tom, jak bolševici umí zakroutit krkem. No nic, jdu zvracet. (25.08.2011)

Komunistický prasata se nerozpakovali natočit agitku ve prospěch zločince Klementa Gottwalda . Pokud se natočí něco jako Chalupáři, kde se ukazuje krása socialistické vesnice, nejsem v zásadě proti a budu hodnit filmové nebo TV dílo, ale pokud je nějaké dílo děláno jako oslava zločinů nebo zločince a vraha, pak nemohu jinak než odsoudit takovéto nechutnosti. Odpad, ten patří tomu dílu. Odpad patří tehdejší KSČ . Opad patří Klementu Gottwaldovi . Opad patří i dnešní KSČM. (17.10.2006)

Uz jsem se takhle dlouho nenasmal, i kdyz je to cele spise k placi........ (13.04.2012)

Ještě štěstí, že maminka (Jiřina Štěpničková) se této „úžasné“ hlavní role svého syna Jiřího nedožila!!!!! I tak, se musela obracet v hrobě!!!! (23.06.2005)

Zelený chrchel vyplutý ve smrtelné křeči husákovské rohlíkové normalizace a memento jedné velké bezpáteřní zrůdy ... (12.03.2010)

90% stopáže z celkových více než 8 hodin se skládá z toho, že pánové v oblecích sedí u stolů a povídají si, přičemž následující slova se v hovorech vyskytují častěji než je běžný průměr: "komunista", "reakcionář", "národní", "fronta" a "Kléma". Měl jsem to puštěné jako rozhlasovou kulisu k práci, skutečně není nutné sledovat i obraz. Ke slyšení na YouTube. P.S.: Gottwald v podání Štěpničky je zde vykreslován jako švarný štramák (dnes by se řeklo sexsymbol). Jedna hvězdička je za občasný nechtěný humor. (01.03.2024)

To je zajímavý, jak si ti komáři dali záležet. Seriál se tváří, jako kdyby to bylo o Leonardu da Vincim nebo jiným mozkovi, přitom nám cpali fámu o obyčejný lopatě, která má nasvědomí dost zrůdností, aby se smažila v tom nejhorším osobním pekle. (24.04.2011)

Nejpozoruhodnější je na tomto paskvilu neprozřetelnost, s jakou se režim pustil do jeho realizace. Schopný praktický politik se všehoschopnou povahou nebyl vzdor zločinům, jichž se dopustil, a krvi, která lpí na jeho rukou, i faktu, že ze zbabělosti vydával na smrt nejbližší spolupracovníky, ještě tím nejhorším ve vedení - všeobecně obávaný byl goebbels KSČ Václav Kopecký, bylo tu neblahé Švábovo oddělení. V tomto seznamu by bylo možné pokračovat. Moskevský poskok a Stalinův držtaška svou neblahou proslulost i uvnitř soudnější části komunistů získal již nástupem do čela KSČ. Věcná fakta tehdy ještě nebylo možné uvádět, propagandistické lži naopak páchly přes veškerou cenzuru mimořádně. To všechno se v seriálu plně projevilo a defraudovalo i poslední zbytky řemesla, které snad do něj také bylo vloženo. Zhlédnout tento paskvil je nejen ztráta času. Bohužel. (26.08.2007)

5/5 Sám Jiří Štěpnička o tom vyprávěl, že měl roli povinně přišitou a na "casting" šel přímo z matčina pohřbu. Snad právě proto to dopadlo, jak v dané situaci nejlépe mohlo. Syn "odpykal" posmrtně matčiny smyšlené hříchy a všem ostatním dopřál, viděno optikovou černého humoru, solidní nechtěnou srandu. Moje nejoblíbenější scéna je situovaná ještě do prvních let Klémovy kariéry, kde náš budoucí velký státník (ehm) dá kvinde šlapce s doporučením, že by měla jít do práce. A o tom to celé je, dát televizní zábavě 80. let skutečné kvinde. (26.02.2009)

Klement Gottwald sa narodil ako nemanželský synek chudobnej dedinčanke Márii Gottwaldovej. V dospelosti sa z neho stal oduševnelý, zarputilý komunista. V roku 1948, keď KSČ samozvane prebrala moc v povojnovom Československu, bol menovaný do funkcie prezidenta. Jeho pôsobenie v úlohe najvyššieho predstaviteľa totalitného štátu je poznačené krvou mnohých politických oponentov. Vykonštruované súdne procesy, stovky rozsudkov smrti, tisíce doživotných alebo dlhoročných trestov, pracovné tábory s neľudskými podmienkami. Tvrdá normalizácia celej spoločnosti. Atmosféra strachu a temna. Nepriečilo ma mu urobiť ani radikálnu čistku v radoch svojich najbližších spolupracovníkov. Bol to bezcitný, despotický pajác, ktorý precízne a s radosťou plnil veškeré príkazy všemocných súdruhov z Moskvy. Verný, poslušný Stalinov pes. Navyše to bol alkoholik nakazený syfilsom. Taký bol náš prvý robotnícky prezident. Tento televízny seriál, čo o ňom natočili v roku 1986, je len úbohá fraška, ktorá ho doslova glorifikuje. Hnus, propaganda, klamstvo, odpad! (29.07.2012)

Nebuďme tak kritičtí, pánové kolegové, je to hlína čes.kinema, ale stačí to napsat decentně a nemusí se zuřit..! (04.08.2008)

Asi budu za svůj názor vlačen, ale ono je to dobře natočené. Herecké výkony na dobré urovni. Scénaristé vhodně zvolili období, hlavně to utli v roce 1948, takže Klema mohl být čístější než byl. Ale spousta věci v seriálu je podle pravdy. Ono kdyby Klement Gottwald umřel v roce 1939, byla by jeho historická stopa mnohem pozitivnější než je teď. Třeba by jsme si ho pamatovali třeba jako zastánce obrany republiky. A hlavně si myslím, že plno lidí hodnotí osobu a ne kvality seriálu. (10.08.2012)

Ano, tohle je skutečný suterén kvality, odpadové stoky filmu a televize. Bolševický zločinný režim ve své poslední etapce ještě měl snahu o motivování letargického národa, který dávno přestal věřit pohádkám o osudu a víc než hrdé ideje ho zajímala cena bůčku a kolik zase pukla Slávka. Totální apatii a bezbarvost se ještě snažili súdruhovia rozehnat stokorunou s oblíbeným televizním hrdinou, ale to vedlo jen k ještě většímu rozkladu, protože tím jasně dali najevo, že stovka nejsou žádný prachy, ale jen barevný los. Mimo jiné, nepřípomíná vám to dnešek? Jen desetitisícovka s Vaškem chybí, ale tam se asi čeká, až zakucká naposledy, pravdoláska naše jedna, ehm, že áno? (01.08.2011)

Nenávidím komunismus (04.12.2008)

Křečovitá snaha skomírajících komunistů přivolat k životu něco, co už prakticky zemřelo. Že se k tomu zneužily umělecké prostředky bylo ke škodě umění i komunistů. (14.05.2011)

Jak může hrát Štěpnička, totální antikomunista, komunistického prezidenta Gottwalda, to tedy nechápu. Pak se raději k tomu nikdo z herců nehlásí. Pokud odhlédnu od všech pro a proti, je seriál poměrně pojatý velmi zkresleně, ale Sokolovský byl celkem řemeslně schopný režisér. Kdyby se víc pracovalo s fakty a méně se drželo ikonického pohledu na kontroverzního státníka, byl by seriál přijatelnější z diváckého hlediska. Takhle až tak mnoho nenabídl, co by nebylo známo, a stala se z toho oslavná exhibice muže bez chyb a slabin, která se u současných diváků nesetká s pochopením. 40% (26.04.2012)

Nejpřesnější film o tom, jak to tenkát NEbylo. Navíc Štěpnička je podobný Gottwaldovi asi tak, jako Ptakopysk Perry Freddymu Kruegerovi. 1.DÍL: Jsme v roce 1929, Kléma začíná řádit. Trochu my to připomínalo film Hitler: vzestup zla, jenže zde je Kléma hrdina, který chce napravit komunistickou stranu, které vládne soudruh Jílek, kterej není schopnej jediného smysluplného projevu. Zato Gottwald je řečník 1. třídy. Dále pak tu máme tu nechvalně proslulou Stb, ehm pardon, Českou policii, která řádí jak ďas. Kam se na ní hrabe Gestapo. Zatykání, výprask, nebo žalář bez udání důvodu jsou na denním pořádku. Opravdová perlička jsou pak naši levicoví spisovatelé, kteří zradí Klému, ale co je úplně nejlepší, je závěrečná scéna s Vančurou. "Podepsal jsem to, ale nechtěl jsem." -řekne Vančura asi minutu po dobrovolném podepsání. 2. DÍL: Komunisti se v parlamentu chovaj jako divá zvěř. Pískot, výkřiky, urážky ministrů i poslanců atd. Kam se na ně hrabe Paroubek a Rath. V zemi už začínají řádit Henleinovci, kterým policie dovolí ničit výlohy, ale když projde ulicí hlouček komunistů, jsou policií obklíčení a surově zbiti a pobodáni!!! Ke konci už se konečně dostáváme k Mnichovu. Postava, která mě celý seriál dokonale uspávala je Beneš. Ten herec fakt hraje hrozně a jeho dlouhé monology jsou fakt útokem na naši bdělost. Pak už nastupuje to, co jsme viděli ve Dnech zrady. Skoro mi to přišlo, jako by ze Dnů zrady vybrali jen to lživé/hodící se a mrskli to sem. Prakticky furt se zde řeší SSSR. 3.DÍL: Úmorný díl, který navíc obsahuje tu nejnepovedeněji natočenou přestřelku všech dob. Beneš má víc prostoru než je zdrávo, v okupované Praze se v hospodách uráží nacismus a opěvuje Stalin (!!!), div se nezpívá Internacionála. Komunisté už dávno nejsou divokou politickou zvěří. Tuto úlohu přebrala londýnská vláda, kde se řeší akorát to, jak se dostat po válce ke korytům. Vrcholem je návrat Gottwalda do Prahy a výrok Martina Růžka. 4.DÍL: Nuda! 5.DÍL: "Naše činy nikdy nebudou zapomenuty." (12.05.2010)

Oslava jednoho z našich nejznámějších vrahů.... (21.03.2005)

"Pane prezidente, já jsem jenom prostý dělník, ale tolik vím, že jestliže je něco přáním většiny lidu, tak se tomu musíte podřídit i vy jako prezident!" Jedna z mnoha absurdních vět, která v této pětidílné hře na pravdu a lež zazní, jakoby plně vystihovala obsah celého díla. Můžeme se tu přít o to, zda bylo vůbec rozumné přistoupit k výrobě tohoto seriálu v době hroutícího se komunistického režimu, můžeme se tu přít o to, co si od celého projektu slibovaly vládní špičky a můžeme se tu přít o to, proč v současnosti platí přísné embargo na opětovné veřejné znovuuvedení na televizní obrazovky. To všechno jsou jistě klíčové otázky, které mají i vliv na divákovo vnímání, ale na Gottwalda lze pohlížet i jinak. Někdo jej přijímá coby nechtěnou parodii, jiný v něm nachází zajímavou historickou konfrontaci a tak dále. Domnívám se, že kategorické odmítnutí, jak vyplývá ze zdejších unisono odsudků dalších spolukomentátorů, je ke škodě celé věci. Především existují mnohem hůře natočená díla, Gottwald navíc nepostrádá dramaturgickou koncepci a poměrně nosné dialogy (sic!). Samozřejmě rozestavění figur na pomyslné politické šachovnici zcela odpovídá oficiálnímu výkladu dějin čili ti správní a mírumilovní jsou tu Gottwald se svými věrnými, ale na druhé straně mám pocit, že postava prezidenta Beneše je načrtnuta v celkem realistických obrysech a jeho prostor v seriálu dosahuje maximálních možností. Chybou Gottwalda je samotná prezentace jednotlivých kapitol nebo epizod, kdy se klíčové události našich dějin od konce dvacátých do konce čtyřicátých let zúžují na ty nejvíce exponované, a tedy problematické. Směšná je sama o sobě frakce ve 29. roce s dnes již legendární scénou, v níž spisovatel Vladislav Vančura lituje svého rozhodnutí pouhých pár sekund po podpisu rezoluce proti straně, mnichovské události, únorový převrat a podobně dehonestující je jednotlivé zobrazení předních demokratických hodnostářů jako stádo reakcionářských a buržoazních dravců (Zenkl, Ripka, Drtina, Hampl, Feierabend, Majer, Soukup, msgre. Šrámek, Jan Masaryk). Demagogická překroucenost a prachsprostá glorifikace titulního hrdiny zabraňují chápat Gottwalda jako něco víc než vykalkulovaný tah nomenklaturních televizních tvůrců, ale minimálně herecké výkony dávají alespoň tušit obrysy kvalitního uměleckého řemesla, kterého se v současnosti příliš nedostává. Neprávem pošpiněný Jiří Štěpnička vložil do své ultimatem přisouzené role možná víc, než sám chtěl, nicméně díky němu je Gottwald alespoň jednající člověk a nikoli bronzová mohyla; vynikající je uchopení dalších významných postav celou plejádou na obrazovce dnes takřka nevídaných jmen (Ladislav Lakomý jako Beneš, Brousek, Langmiler, Prachař, Moučka, Švorcová, Buchvaldek, Karlík, Růžek a další). Možnost sebereflexe a širšího zhodnocení, to je to hlavní, co dnes chybí divákovi a potažmo i celému seriálu. Gottwald v trezoru je bohužel výsledkem polistopadové demokracie, která je stejně chatrná jako ta prvorepubliková. (04.02.2012)

Vynikající herecké obsazení, a možnost slyšet naše bardy. ...Jedinečný doklad o seriálové tvorbě 80. let, 20. století... Na CSFD ocení určitě budoucí generace diváků. Věřím, že ten čas přijde...Jen se obávám, že na rozdíl od seriálů třeba z lékařského prostředí, tak zde je zapotřebítrochu znát i v souvislostech dějiny Československa v 20. století, jinak si seriál těžko divák vychutná... (16.08.2017)