Na lavici obžalovaných justícia
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří KřižanKamera:
Vladimír HolomekHudba:
Emil ViklickýHrají:
Jakub Špalek, Jakub Wehrenberg, Luděk Munzar, Petr Štěpánek, Taťjana Medvecká, Daniela Kolářová, Milan Riehs, Martin Štěpánek, Jaroslav Weigel, Naďa Konvalinková, Jiří Holý, Ilja Racek, Jana Šulcová (více)Epizody(13)
-
Omyl krále Šalamouna (E01)
-
In dubio pro reo (E02)
-
Dobré mravy (E03)
-
Překvapení (E04)
-
Dům svědomí (E05)
-
Bílá síla (E06)
-
Dávka jedu (E07)
-
Dobří soudci dobře spí (E08)
-
Radost mladé soudkyně (E09)
-
Pohlednice z Baham (E10)
-
Padni komu padni (E11)
-
Sbohem, pane profesore (E12)
-
Může být soudce šťastný? (E13)
Obsahy(2)
Autor využil svých zkušeností z oblasti justice a nechal se částečně inspirovat případy, které vzrušily veřejnost na konci devadesátých let, kdy seriál vznikal. V soudních příbězích reflektuje i další vážné společenské problémy našich dnů. Tvůrci seriálu přinesli pohled na základní instituci soudního systému, kterým je okresní soud. Je zobrazen ve své každodenní činnosti i patrně typickém personálním vybavení, jak rozhoduje v občansko právních sporech i v trestních řízeních. Soudci a soudní čekatelé, státní zástupci a obhájci, vyšetřovatelé a policisté, viníci i nevinní a další lidé okolo, ti všichni jsou hlavními postavami třinácti příběhů z prostředí, kde vládne, či by měla vládnout spravedlnost. Pojďme se tedy podívat, jak se jí daří v Bójanech, kam právě přijíždějí dva čerství absolventi právnické fakulty. (Česká televize)
(více)Recenze uživatele sportovec k tomuto seriálu (1)
Nedoceněný příspěvek České televize k temnějším stránkám polistopadové skutečnosti je právě tak rozporuplný jako ona sama. Snaha - místy i velmi úspěšná - postihnout jak odborná, tak zejména mravní dubióza této části našeho veřejného života sice v některých případech jde k podstatě věci, ale právě tak často sklouzává k neorganickým mystickým vsuvkám, agitačním zkratům, černobílému vidění a planému prvoplánovému ideologizování. Poslední sklon jakoby byl přes kopírák opisován z předlistopadových dotazníků. I tak se ovšem jedná o alespoň náznak snahy oprostit se od překvapivě rychle naduřelých nových frází. Asi nejpravdivější je anatomie justičního mládí: poučeno nakaženou předlistopadovou rutinou starších, vyznačuje se i ono mravním a hodnotovým nihilismem cynismem. Druhým projevem agitačního sklonu jsou některé možná dobře míněné, ale v kontextu veřejného povědomí až neskutečně pohádkově působící judikáty. Existence takových soudců (Monika Křikavová) i judikátů je nezpochybnitelná; co však zůstává nejasným, je jejich skutečná váha v mase desítek a stovek tisíců ročně vynášených pravomocných i nepravomocných judikátů. A tak nabídnuté odpovědi na jeden druh dotazů automaticky indikují další, ještě hůře zodpověditelné otázky. ()