Moebius

Přiznám se, že Moebius je moje první setkání s argentinským filmem (pokud tedy o tom vím), a je to pro mě zároveň dost divné a svým způsobem originální setkání. Filmu se nedá upřít specifická stísněná a samotářská atmosféra ... velmi odlišná od filmů z kontinentální či severoamerické produkce v žánru sci-fi. Ale Moebius vlastně asi ani nepatří do této skupiny filmů. Děj stojí na originální myšlence, avšak její jakoby vědecké vysvětlení je příliš přeexponované a víceméně zmatené. Já nejsem příliš v matematice znalá, ale základní princip moebiových kroužků mi něco říkal i před shlédnutím filmu, a mám pocit, že kdo této problematice rozumí víc, se asi musel bavit. Nakonec však ono vysvětlení vlastně zůstává v mezích katolicky lidského vnímání světa (Které se dost často sváří v argentinské kultuře, pokud tedy usuzuji z románů argentinských slovotepců, kterých jsem narozdíl od filmů přečetla docela dost). (17.02.2006)

Poviedka Podzemná dráha Mobius má cca 15 strán, takže nakrútiť na jej motívy celovečerný film nie je jednoduché. No a argentínski tvorcovia sa snažia čo to ide, ale nezakryjú fakt, že tento príbeh by sa viac vynímal v sérii typu Twilight Zone, kde sa príbehy rozprávajú do hodinky, ale aj menej. Napatie by sa dalo zvýšiť zábermi zo samotného vlaku, avšak my sa sústredime hlavne na vyšetrovanie. Záverečná dvadsaťminútovka je už ale skutočne príťažlivé sci-fi "se vším všudy". Nedostatok financií mi tu nechýbal, neviem si predstaviť, že by takto dokázali nakrútiť túto látku študenti VŠMU. (15.05.2020)

Ne.e to je střela vedle pánové. Po dlouhé době jsem si přečetl komentář Eodena(tím Tě zdravím :)) a tak mam aspoň možnost porovnávat moje a jeho názory. Neřešit matematickou rovinu příběhu, která se tváří jako to hlavní a stěžejní je podle mě chyba. Snaha pochopit smyčku asi nebude nic platná a to je bohužel nejvíce chyba tvůrců, kteří se chtěli vyvarovat Lynchovskému způsobu "vysvětlení" a vrhli se na vědeckou dráhu dlouhých a krkolomných skoků od vzorce k vzorci. Celkově nádech větší mystiky by opravdu nevadil. Jak ukázali Maďarové v Revizorech, lze film z metra vyztužit dokonalým nádechem mystiky a tajemná(to, že film nezvládli v jiných věcech je už minulost...). FIlm nutí přemýšlet to ano, ale o čem? Většinou o matematickém vysvětlování a jinak je ve filmu jen velká záhada světel a neviditelného vlaku. Závěrečné rozhovor hlavní postavy topologa a jím dlouho hledaného vědce je vše říkající a celý film k ní jednoznačně směřuje. Na druhou stranu jsem rád, že se občas někdo i v koutě jakým je Argentina pokusí o trochu scifi prvku. Když si vzpomenu jak v Československu se dal natočit film jakým je "český Star trek" Ikarie XB1 lituji, že češi nad vědecko-fantastický žánr zavřeli oči. (26.07.2006)

Útrpné poznání, že studentský argentinský film vypadá jako řadový produkt německé produkce. Celou hodinku a půl mě z rutinní nudy nevytrhne jediná scéna a když se začne řešit podstata záhady v metru, stačí jen na chvíli dávat pozor, ozřejmit si pointu a znovu začít dřímat. Slaboulinká druhá hvězda jen za to, že rozuzlení film kompletně nezabíjí. Zbytečné vedlejší linie a nuloví herci ale ano. (05.02.2006)

Pochopil -li sem to dobře, tento film natočili studenti. Natočili-li ho studenti, nezbývá mi, než smeknout. Moebius je po filmařské stránce velmi vyzrálým počinem. Práce s Atmosférou, světlem, hudbou... Způsob, jakým se jim podařilo natočit "zblázněný" semafor je úchvatný. Ačkoliv je Moebisu v podstatě sci-fi, nenajde se zde jediný trik, jedna jediná "akční" scéna, když se na hl. hrdinu vyřítí metro, tvůrci spoléhali na atmosféru (tunely metra plní svoji úlohu na výbornou - viz maďarští Revizoři) a na herecké výkony (velmi civilní a přesvědčivé). Taktéž dabing se povedl. Zůstává nám tu tedy akorát konec filmu, jehož smysl mi opět nějak uniká. Což ovšem nic nemění na faktu, že Moebius je naprostá špička v žánru "malých sci-fi" (20.07.2006)