Recenze (4)
Film semknutý do kruhu přesně jako stejnojmenná hudební forma. V jednom dialogu tu zazní, že umělec by měl být něčím svázán, aby jeho dílo rostlo do výšky. A je to tak. Jeden byt, jedny šachy, jedna blondýna a stylově natočené a nekonvenčně vyprávěné vztahové drama je na světě. ()
Lepší partie. ()
Zřejmě jeden z mála filmů, v němž je obraz kompatibilní (téměř ve shodě) s hudbou. Třetím prvkem je zde hra/sport - šachy. Mozartovo "Rondo a moll" sleduje poměrně přehledný vzorec A-B-A-C-A; Berkovičovo "Rondo" je strukturovanější, tedy nepřesnější, i když by se na tento vzorec mohlo také redukovat. Nejvíc se mi líbila část pasáže "C", ve které Neda ve svém citovém zmatku nutkavě pobízí svého manžela k přímému (žádné tahy zpět) vítězství ve hře o ní samou. Přitom se výrazně odhalují i postoje a cíle obou mužů, které jsou podobně složité. Pozn. 1: K psaní této recenze jsem si jednu z četných písní s názvem "Everybody Loves A Winner" (od Middle of the Road - kapely, kterou jsem v mládí neměl rád, ale teď už je to jinak, no jo mladá Sally Carr v nich nestárne). ()
Dva muži - soudce a umělec se setkávají jednou týdně a hrají partii šachu. Klasický černobílý film s pomalu plynoucí atmosférou která vrcholí jízlivou pointou (Doktore vi ste svinja...svinja koja dobro igra šah...). ()