Režie:
Lew LandersScénář:
David BoehmKamera:
Charles J. StumarHrají:
Boris Karloff, Bela Lugosi, Lester Matthews, Irene Ware, Samuel S. Hinds, Spencer Charters, Inez Courtney, Ian Wolfe, Maidel Turner, Jonathan Hale (více)Obsahy(1)
Mladá dívka je zraněna při autonehodě a k její záchraně je nutná operace mozku. Její otec, vlivný soudce, požádá o pomoc zkušeného neurochirurga doktora Vollina. Netuší však, že Vollin je posedlý povídkami Edgara Allana Poea a v soudcově dceři vidí nejen pacientku, ale především svou vysněnou Lenore. Soudce několikrát požádá Vollina , aby jeho dceru nechal na pokoji. Vollin se ale své Lenore nehodlá vzdát a vymyslí plán, jak se zbavit jejího otce i jejího snoubence. Ke svému plánu využije důvěry hledaného kriminálníka, který jej přichází požádat o změnu vzhledu. (Elinor)
(více)Recenze (22)
Opět jsem si zase o něco vylepšil filmové vzdělání v rámci mé poslední mánie pouštět si horory 30.let. A dnes jsem vůbec nelitoval. Narazil jsem totiž na klenot mezi horory - Havran. S Poeovou básní to má společné snad jen její oblíbenost u Lugosiho jakožto doktora v důchodu. Ani tam však nezahálí a rozhodne se trochu si pohrát se svými návštěvníky. Karloffovi, jako jeho sluhovi, to "sekne" skoro stejně jako ve Frankensteinovi a zdatně Lugosimu sekunduje. Žádnou větší myšlenku v tom, proboha, nehledat! ()
Šílený Bela a znetvořený Boris, už jen to stačí, abych si u filmu chrochtal blahem. A k tomu troška poeovského mučení a divák-sadista musí být spokojený. Škoda jen, že téma exploitation zůstalo v třicátých letech ani ne na půl cesty, ale vysloveně na svém začátku. Navíc po delším čase jsem zase v černobílém snímku zahlédl opravdu hezkou tvář (Jane Wareová byla opravdu kočička). Takže kromě tradičního želení nad koncem (zajímalo by mě, jestli fandění padouchům v takovém měřítku už není nějaká nemoc) bych jen lehounce upravil scénář, přece jen, finální prostoje doktora Vollina - místo toho, aby konal - krapet zdržují i v tak kratičkém ději. Přesto jde o skvělou Lugosiho one-man-show, v níž zbytek ansámblu jen sekunduje. A tak se mi to líbí. ()
Klasický jednoduchý horor podľa známej poviedky E.A.Poea – Raven, so šialeným B. Lugosim v hlavnej úlohe. Podľa mňa, film už toho za to dlhé obdobie stratil veľa, stal sa z neho až moc zábavný mix grimás, ktorý sa miestami trocha vlečie. Vtedy sa však takýmto smerom postupovalo, ale dnes to vyznenie filmu je také rozpačité (holt iná doba). Raven je však klasické hororové dielo tej doby, ktoré si aj dnes nájde fanúšikov. To svoje si tu dokážu nájsť filmoví historici alebo skalní priaznivci podobných filmov, ktorí sa v uslintávaní na podobných čiernobielych klasikách vyžívajú. Mne to moc nedalo, najviac zaujímavý bol pre mňa hlavne ten zážitok a možnosti dávneho prístupu k filmu. ()
Klasický americký horor se inspiroval povídkou E.A.Poa Jáma a kyvadlo, současně zazní úryvky z básně Krkavec, do češtiny nesprávně přeložené jako Havran. K tomu se ještě přidá něco z básně o Lenoře inspirované předčasně zemřelou ženou E.A.Poa Virginií. Lugosi disponuje především svým draculovským uhrančivým pohledem, zatímco Karloff si střihnul další zrůdu vedle monstra Frankensteina a mumie. Škoda, že kyvadlo nedokončilo svou práci, že stěny jámy nedrtily v přímém přenosu. Celkově milý starý horor s hereckými veličinami žánru, tajemným prostředím rozlehlého domu a bouří, která rve stromy i s kořeny ze země. Fajnové. ()
Po dlouhé době jsem se pustil opět do snímku ze starých dobrých třicátých let minulého století a nezklamal mě. Tento Havran je možná úplně první horor, který zpracovává náměty z básně Edgara Allana Poea, a to velmi zajímavým způsobem. Bela Lugosi a Boris Karloff v hlavních rolích opět válí. Zejména Lugosi je zde ďábelštější než jindy, což snímku zvedá kvalitu. Ve finále se mi to líbilo ještě víc než předchozí film tohoto slavného dua. Myslím, že The Raven má i v dnešní době stále ještě co nabídnout a uspokojí nejen nadšence starých dobrých černobílých hororů s legendami Karloffova a Lugosiho formátu. ()
Reklama