• mortak
    **

    Baron Prášil jako Casanova dobývající svět spíše svým pyjem než kyjem. První polovina filmu je salónní divadelní konverzačka, v níž je Rusko líčeno jako nějaké pohádkové El Dorádo (kaviár je konzumován chudinou na ulicích, v palácích dostávají k obědu smaragdy). Dámy, královny i děvečky padají baronovi k nohám, jen se na ně vteřinu podívá. Jedinou zajímavou podívanou skýtá občasné setkání barona s mágem Caligostrou. Dvě silné osobnosti, jedna toužící po ženách a dobrodružství, druhá po ovládnutí světa, to by byl film. Jenže všechny slibné zápletky jsou přehlušeny postelovými dobrodružstvími, ať už na carském dvoře, v tureckém zajetí, či v katolických Benátkách.A to vše je ještě rámováno kýčovitou "Věcí Makropulos". Ale pravda je, že toto není film pro naší dobu. Je to film pro válečná léta, pro totalitní kina, barevná pohádka plná opulentních kostýmů a jalových dialogů, které nemají hlavně evokovat nic z reality.(12.11.2017)

  • Terva
    ****

    Tento film se ve své době vyhýbal politickým problémům. Joseph Goebbels jej vlastně nakázal natočit nejen jako oslavu výročí UFA ( Německá filmová společnost ), ale byl také vysílán aby povzbudil německý lid, který si začal uvědomovat, že válka nemusí zkončit jejich vítězstvím. Dal jsem sice čtyři hvězdy, ale velká škoda je, za jakých podmínek a kdy, byl film natočen.(8.9.2011)

  • fragre
    ****

    Jistě pokus o dostižení Hollywoodu, a ne nepodařený. Výprava nádherná, doslova pohádková, čemuž napomáhá barevnost. Některé scény okouzlující, zvláště ty z Benátek. Triky na svou dobu hodně dobré. Samy příhody barona Prášila mají jistý švih, který jim hodně dodává Hans Albers. Je zde nádherně tajemně spiklenecký Cagliostro, překvapující erotické pasáže. Snad jen ten posmutnělý konec by u barona Prášila jeden nečekal. Slabší je ten soudobý (soudobý v r. 1943) rámec, který jednotlivé příhody spojuje. Stejně je překvapující, že v té době vznikl v Německu film snad vůbec nezasažený nacistickou ideologií.(31.10.2015)

  • Exkvizitor
    *****

    K 25. výroří UFA v barvách natočená pohádka (a také nejdražší film Třetí říše) byl pro mne nečekaně kouzelným a poetickým překvapením. Místo předpokládané nacistické propagandy se dostavil šarm hlavních představitelů s Hansem Albersem v čele a ostrovtip propracovaného scénáře. Nemluvě o na svou dobu vynikajících filmových tricích (např. při letu Barona Prášila na dělové kouli). Prostě lahůdka!(14.3.2007)

  • corpsy
    **

    Pozrime sa na to zo začiatku z retrospektívy. Mélièsov prednes je prípad sám o sebe, je to proste nemý kraťas využívajúci vtedajšie trikové nápady, verzia od Zemana je vizuálne superštýlovou ´´verneovkou´´ s neopakovateľným feelingom, no a Gilliamov Prášil je megalomanský, veľkorozpočtový behemoth, ktorý sa stal legendou už počas samotného natáčania. Tento ( pardon za výraz, ale je to historický fakt ) ´´Nazi´´ Barón sa najviac prikláňa k posledne menovanému prepisu, ale len svojou výpravnosťou a neudržateľným rozpočtom. Tento pohľad ríšskeho ministra propagandy na filmové umenie, akosi zabudol na to, že pohyblivé obrázky by mali hlavne baviť a nie nudiť. Po remeselnej stránke superlatívne, po tej pocitovej...nič moc.(30.10.2018)

  • - Snímek existoval a existuje v několika různých délkách. V roce 1943, kdy byl natočen, měl délku 143 minut. V roce 1954 se objevila 101minutová verze a nadace Murnau v současnosti vlastní verzi o délce 114 minut. (Terva)

  • - Film byl natočen na popud tehdejšího německého ministra propagandy Josepha Goebbelse k 25. výročí naložení německé filmové společnosti UFA. (Terva)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace