Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vyprávění barona Hieromuse von Münchhausena, který tvrdí, že je baron Prášil. Jeho příběh začíná v rodném městě Bodenwerder. Tam je baron požádán čarodějem Cagliostrovem, aby se k němu přidal při převzetí trůnu v Polsku. Baron odmítá, chce jen dobrodsružství. V Petrohradě se přidává k soudu Kateřiny Veliké. Stává se z něj její pobočník. Na turecké frontě už sedí obkročmo na kouli z Potěmkinova děla. Zde také uzavírá sázku o princeznu a stává se majitelem prstenu, který ho činí neviditelným. (Terva)

(více)

Recenze (18)

Flego 

všechny recenze uživatele

Rozprávka pre dospelých o neuveriteľných dobrodružstvách barona Prášila pozná azda každý. Sfilmovaných verzií nie je veľa a táto patrí do zlatého fondu klasiky. Film vznikol ako jubilejný v spoločnosti UFA a produkcia sa poriadne tresla po kapse. Vyrobila veľkolepý trikový farebný snímok s jemným vtipom, bohatými kostýmami a slušným obsadením. Stavba príbehu ma síce prekvapila ( retrospektívne rozprávanie ) a taktiež som čakal rozšafnejší a bláznivejší príbeh, ale pobavil som sa aj tak. ()

Havenohome 

všechny recenze uživatele

Človek, ktorý oplýva fantáziou, robí svet bohatším, ako by povedal hlavný hrdina tohto filmu baron Hieronymus. Takto vyzeral dobový trikový "blockbuster". Maľované kulisy, zmenšené makety stavieb, hromada kostýmov a "zemanovské" kamerové triky. Baron je muž v najlepší rokoch, z ktorého sú roztopené ženy napriek storočiami a každá by najradšej hneď skočila do jeho postele, šarmantný dobrodruh, ktorý jedným dychom zmení smer plavby plachetnice, a ktorý hrdo konštatuje ako rozosial semeno po celom svete. S istou miernou nadsázky to možno označiť ako parochňové meštiacké sexploatation. Podobne genderovo nekorektný film by bolo napríklad dnes nemožné natočiť. Let na guli je čisté guilty pleasure a niektoré gagy ako napríklad besné kabáty posúvajú film do kategórie surealistickej grotesky. Na tomto diele sa dá dobre ilustrovať vývoj naratívnych foriem. Ešte v štyridsiatych rokoch minimálne v Európe nebol klasický archplot vôbec normou. Toto je epizodické pitoreskné rozprávanie s prímesou spomínanej surealistickej hravosti slúžiace na exploatáciu zrejme špičky vtedajších eskamotérskych kinematografických kusov (zrýchlené zábery, dvojexpozície, stoptriky, maskovanie). ()

Reklama

Terva 

všechny recenze uživatele

Tento film se ve své době vyhýbal politickým problémům. Joseph Goebbels jej vlastně nakázal natočit nejen jako oslavu výročí UFA ( Německá filmová společnost ), ale byl také vysílán aby povzbudil německý lid, který si začal uvědomovat, že válka nemusí zkončit jejich vítězstvím. Dal jsem sice čtyři hvězdy, ale velká škoda je, za jakých podmínek a kdy, byl film natočen. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

K 25. výroří UFA v barvách natočená pohádka (a také nejdražší film Třetí říše) byl pro mne nečekaně kouzelným a poetickým překvapením. Místo předpokládané nacistické propagandy se dostavil šarm hlavních představitelů s Hansem Albersem v čele a ostrovtip propracovaného scénáře. Nemluvě o na svou dobu vynikajících filmových tricích (např. při letu Barona Prášila na dělové kouli). Prostě lahůdka! ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Osud nám štěstí nedaruje, jen půjčuje. Úrok je někdy příliš vysoký.“ Tak úplně jízlivý být nechci a nebudu tady hlásat, že i Münchhausen měl ekonomickou spoluvinu na prohře Říše, nicméně financování přesně takových de facto zbytečných filmů v době války příliš nechápu. I když nutno hned dodat, že tenhle snímek ani zdaleka není tupou propagandou, ačkoliv pár vcelku „nevinných“ narážek si neodpustí (zdravení, Polsko, parodování Ruska atd.). Co je na filmu nejvíc výrazné (a ještě aby nebylo, když se do toho narvalo tolik peněz) je výpravnost, která na diváka křičí z každého záběru. Ta je doprovázena docela kvalitní technickou stránkou filmu, přičemž pár triků mě mile překvapilo (třeba šaty se vzteklinou). Čímž zároveň narážím na slušnou nápaditost tvůrců, ať už šlo o kukaččí souboj, „hodiny“ či prostředí měsíce, fantazii se meze nekladly. Tím ale s výčtem kladů končím. Pravda, ještě se našlo pár úsměvných míst, ale jinak byl tento film téměř zcela bez humoru. A co hůř, byl opravdu hodně nudný, čemuž přispěly i mdlé postavy, nehledě na to, že hlavnímu děvk…pardon, hrdinovi jsem necítil nejmenší potřebu fandit (spíš mi tím svým rádoby nadhledem docela dost lezl na nervy). Pokud píšu na začátku o „zbytečných filmech“, nemyslím tím, že by bylo Dobrodružství barona Prášila vyloženě špatným snímkem, jde o průměrnou záležitost, na kterou se ovšem kvůli těm pár zajímavějším nápadům ani není potřeba koukat, snad jen pro dokreslení představy o filmově tvorbě válečného Německa. „Co se dá dělat, láska přichází, láska odchází.“ – „Vůbec nic se proti tomu nedá dělat, chlapče můj.“ – „Ovšem otče, je příliš mnoho krásných žen.“ – „V tom to vězí, je to jejich vina!“ – „Ano!“ ()

Galerie (23)

Zajímavosti (4)

  • Film byl natočen na popud tehdejšího německého ministra propagandy Josepha Goebbelse k 25. výročí naložení německé filmové společnosti UFA. (Terva)
  • Snímek existoval a existuje v několika různých délkách. V roce 1943, kdy byl natočen, měl délku 143 minut. V roce 1954 se objevila 101minutová verze a nadace Murnau v současnosti vlastní verzi o délce 114 minut. (Terva)

Reklama

Reklama