Crvena zemlja
Massacre at Noon
Režie:
Branimir Tori JankovicScénář:
Branimir Tori JankovicKamera:
Aleksandar PetkovičHudba:
Zoran HrističObsahy(2)
V roce 1941 na podzim obsadily partyzánské jednotky v Srbsku území kolem Užice, Čačaku a bojovaly o Kraljevo. To vše ještě za podpory srbských četníků Dragoljuba Mihajloviče, kteří se později přidali k okupantům, protože se rozešly názorově s komunistickým vedením partyzánů. Vítězné boje vedly k ustanovení Užické republiky, která ovládala část jihozápadního Srbska. Na tomto území fungovaly orgány státní moci, základní školy a vycházely vlastní noviny Borba. Byla také vyhlášena mobilizace pro občany od 18 do 40 let a do armády se podařilo získat 25 000 mužů. Němečtí okupanti stanovili tvrdé represálie proti partyzánům. Za jednoho zabitého německého vojáka odplata v počtu zastřelení sta rukojmí. Tento masakr se odehrál ve městě Kraljevo a bylo popraveno kolem 6 000 nevinných občanů města. (curil)
(více)Recenze (2)
Po vypuknutí 2. svetovej vojny bola Juhoslávia neutrálnym štátom, až do marca 1941 kedy regent Pavel Karadordevič (1. námestník mladého kráľa Petra II.) vyjednal pristúpenie Juhoslávie k OSI. Proti tomu vypukli v Srbsku búrlivé protesty. Udalosti v Grécku (porážka Mussoliniho vojsk) ale aj udalosti v Juhoslávii prinútili Hitlera prechodne stiahnuť elitné vojska z plánovanej akcie Barbarossa do pobaltskej oblasti. Táto udalosť znamenalo nástup zimy pred Moskvou a na túto udalosť Wehrmacht nebol vôbec pripravený. Keby sme boli dôsledný, tak prevrat organizovaný Srbskými dôstojníkmi predznamenal porážku Nemecka vo vojne. Nemecko so svojimi spojencami 6. apríla vtrhlo do Juhoslávie, kráľovské vojska boli porazené a na území Juhoslávie vznikol fašistický Nezávislý štát Chorvátsko a zostatok územia bol okupovaní talianskymi, maďarskými a bulharskými vojakmi. Vo fašistickom štáte začala genocída srbského obyvateľstva, čo malo za následok vznik obrovskej vlny odporu. Zorganizovalo sa partizánske hnutie pod velením Josipa Tita a zostatky kráľovskej armády(Žandári) pod velením Draža Mahailoviča, ktorá prešla taktiež na partizánsky spôsob boja. A práve tento neorganizovaný boj bol príčinou neskutočných masakrov v mestách Kraljevo a Kragujevac. Film je o masakru v Kraljeve, kde podľa rozhodnutia veliteľa Srbska generálporučíka Franza Böhme, ktorý nariadil rozsiahle popravy, ako odplatu za zabitie príslušníkov Wehrmachtu v pomere 100 Srbov a za jedného zraneného vojaka 50 Srbov. V noci z 10. na 11. októbra 1941 povstalecké sily (Žandári) zaútočili na opevnené nemecké posádky v Kraljeve. Nakoniec povstalecké sily sa museli stiahnuť. Nemci zatkli tisíce obyvateľov mesta a držali ich v zajatí. Ako súčasť opatrení proti obliehaniu mesta povstalcami popravčia čata Wehrmachtu pod velením majora Zimmermmana 14. októbra zastrelili 1738 mužov a 19 žien, obyvateľov Kraljeva. Výborný film, historický úplne presný. ()
Příběh podle skutečné události ze Srbského Kraljeva. Druhá světová válka, byla na území bývalé Jugoslávie, opravdu krutá. ()