Třaslavec

Zábavně naivní snímeček, který by bez přidané hodnoty interaktivní projekce a cíleně budovaného kultu prostě zapadl. Castle byl v prvé řadě promotér a impresário, takže Třaslavce obestřel mýty nejen před uvedením, ale i po projekci. Dodnes se traduje, jak diváci během filmu zažívali hrůzu nebo že některé sedačky byly pod proudem, ale stejně jako víme, že se žádný proud nekonal (na vybrané sedačky byly instalovány bzučáky z armádních zásob, které sedačky rozvibrovaly), tak ani strach se nekonal (stejně jako při legendárním promítání Příjezdu vlaku od Lumiérů lidé neutíkali před vlakem). Ale nic z řečeného nesnižuje genialitu Castlea a jeho přístupu. Mistr PR totiž odhalil podstatu kina, která spočívá v hromadném zážitku a ochotě diváků na něj přistoupit díky anonymitě ztemnělého sálu. Ani na konci 50. let nebyli diváci natolik hloupoučcí a nezkažení, aby uvěřili Castleho gimmickům, ale stejně jako soudobí diváci se nechali do kina zlákat něčím neobvyklým a nekriticky se toho rádi stali zúčastnili. Uvidíme, jestli se Hollywoodští hlavouni po odumírání módy 3D neuchýlí k zážitkovému kinu. Tedy je celkem jisté, že to neudělají, protože na rozdíl od 3D nemůže být tento druh projekce unifikován a standardizován. A právě v tom je jeho síla. (19.02.2012)

Kouzlo na svou dobu originálního interaktivního prvku v rámci kino projekce sice nemůže zafungovat stejným dílem, pokud si pustíte film doma sami na televizní obrazovce, ale jako velmi pěkné spestření formální stránky brakového horroru ho beru určite i z dnešního pohledu. O ději jsem si předem nic nečetl, byl jsem překvapen, jakým poměrně brakovým směrem se původní slibná zápletka se sci-fi prvkem postupně ubrala, a ještě více tím, že jsem se navzdory roku vzniku u něčeho podobného prakticky vůbec nesmál. Tak silně na mě zapůsobil výkon charismatického Vincenta Price s pečlivě vyjádřenými emocemi obličejem a tak pohltivá tajemná atmosféra zde vládne, že i ten brak se zde dočkal seriózní umělecké úrovně a dokázal mi nabídnout nečekaně hutný zážitek. A když se zmíněná forma s průvodním slovem konferenciéra náhle protne s obsahem, když se děj chvíli přemístí přímo do kina během promítání, s cílem ojedinělého experimentu dává Třaslavec i pro dnešního diváka znát, že ho není potřeba brát smrtelně vážně. Je to prostě dobová filmová zábava, dobře promyšlena, kvalitně natočena, a já se skutečně dobře bavil. Strašidelných i zábavných překvapení je zde víc a nerad bych je všechny vyzradil. Pokud se rozhodnete podívat na pár starších černobílých horrorů, Třaslavec může být pro vás pěkný tip na jeden formálně neotřelý kousek. [80%] (24.08.2021)

Propagace strachu podle Williama Castlea aneb křičte, aby jste přežli! Ukázkové béčko se skvělým Vincentem Pricem, který udiví svými velmi potrhlími teoriemi a "k smrti vystraší" jejich důkazem - Tinglerem, trochu nemotornou housenkou, která má ráda váš strach, ale nenávidí váš jekot. Nejsilnější scéna filmu je ale ta barevná, kde z vany plné krve je vystrčena ruka. Byl by jistě velký zážitek vidět tohle v kině. S bzučákem pod sedadlem by se člověk i bát mohl. PS. Tři měsíce po zhlédnutí jsem měl sen o tomhle filmu. Zajímavé jak dokáže zapůsobit. (04.05.2011)

Šialená bizarnosť, ktorá aj po desaťročiach baví. Respektíve kedysi možno strašila, ale dnes už len baví. Teda moment, jedna solídna ľakačka tu je. Film sa rozbieha pomaly, ale od 45 minúty už ide na plné pecky až do konca a posledné minúty sú už tak meta, že z toho nestíhal asi ani Tarantino, keď film pozeral kedysi dávno na videu. Castle ale okrem žánrovej zábavy ponúka aj cynické zamyslenie sa nad tým, kam zrejme každé manželstvo po rokoch smeruje. Možno sa inšpiroval vlastným, neviem. No a šialeného doktora si Castle vypožičal z dobových paranoidných scifíčok. (24.03.2020)

Vincent Price jako v každém svém filmu neskutečně a kouzelně přehrává. Bylo tam pár opravdu dobrých momentů, pokus o vyděšení k smrti, smích Ollieho. Červík byl poněkud gumový, ale to by až tak nevadilo. Po traileru jsem čekal, že by se konečně mohl objevit druhý film z padesátek, po Invazi lupičů těl, u kterého bych měl strach. Tu roztomilou dobovou atmosféru to mělo, ale nebál bych se u toho snad ani kdybych na tom byl v kině v té době. Nutno vyzvednout, řekl bych, první částečně obarvenou filmovou scénu. 60% (13.10.2011)