Les Fêtes galantes
Galantné slávnosti
Režie:
René ClairScénář:
René ClairKamera:
Christian MatrasHudba:
Georges Van ParysHrají:
Jean-Pierre Cassel, Philippe Avron, Marie Dubois, Matei Alexandru, Geneviève Casile, György Kovács, Mihai Mereuta, Fory Eterle, Grigore Vasiliu-Birlic (více)Obsahy(1)
V úvodu filmu popisuje průvodce postavy na velkém dějinném obrazu, tak jak je ve své historické komedii rozdal scenárista a režisér René Clair. Je na něm zobrazen příběh, kterým skončilo obléhání Allenbergovy pevnosti: uprostřed jsou dva vojevůdci, které válka postavila proti sobě a kteří se nakonec usmířili a právě si blahopřejí. Vlevo je maršál Allenberg, vpravo je kníže Beaulieu. Na obraze je leccos zajímavého, co přimělo historiky k zamyšlení: Kladou si třeba otázku – Čemu se tak potutelně usmívá tenhle praporečník? Komu platí, zřejmě zlomyslné, poznámky toho poddůstojníka? Proč mají tyto dvě postavy masky intrikánů a šibalů? Že by to bylo svérázné zpodobení válečných pohrom a strázní z časů galantních slavností, jejichž hrdiny byli vznešení vojevůdci, kteří vedli války se stejnou rozkoší jako svůj zahálčivý, přepychový život, a jejich méně vznešení vojáci, kteří hladověli a válek měli plné zuby? Galantní komedii vévodí noblesní Jean-Pierre Cassel. (Česká televize)
(více)Recenze (20)
Poslední snímek velkého autora filmů se povedl, i když vysokých kvalit jeho nejlepších děl samozřejmě nedosahuje. Clair, který měl roku 1937 prohlásit, že "k nástupu zvuku došlo příliš brzy, kdy ještě němý film neřekl své poslední slovo", si ani tady neodpustil němé scénky (například při jezení slanečků, kdy si maršál vzal dva, a jeden z jeho důstojníků by tak zůstal o hladu). Dobrých pětatřicet let po nástupu zvukového filmu. Děkuji, Mistře, za vaše úctyhodné dílo. ()
Zábavná historická freska zobrazující válku v té nejsměšnější formě, ve které to vůbec jde. Mnoho filmů vzniklo v té době ve Francii na podobné téma. Respektive historické bitvy, milostné románky a občasné a vtipné kreace. Tento film je zdá se mi, krapet jiný od ostatních z tehdejší doby. Narozdíl od nich jsem se u něj upřímně zasmál a že bylo čemu. Milostné románky se sice objevili taky, ještě aby ne, ale to už byla taková třešnička na dortu, protože nebýt v té době historický film s milostným podtextem, těžko by se u diváků chytl. --- Proč ho mám probodnout? - Neptejte se - A co když se na to zeptá mě? ()
Odcházející režisér odcházející generace měl na romantiku pozdního feudalisu pozdní, velmi neromantický názor. Tam, kde dnes vidíme krásu, duchaplnost, lásku, druzí - přežívající zkušeností z hrůz obou světových válek - kdysi viděli to, co to opravdu bylo. Víření nesčetných generací ofrakovaných a okorzetovaných nemytých jepic (kavalír a dáma té doby se koupali zhruba 2-3x do roka a průvodní pachy přebíjeli parfémy), tyjících z utrpení a neštěstí statisíců a miliónů. Zní to pateticky, ale je to šedá próza. I romantický žánr, zobrazující idylicky velmi neidylický čas, posléze končící Prohlášením lidských práv a gilotinou, se stal před padesáti lety zdrojem pro tuto parodii a travestii. Clairova jemnost si tu našla celé škály jemných jízlivostí a nadsazených posunů a jeho režie přitom vedla herce sametovou železnou rukou. Čistota žánru byla zachována právě tak jeho nepřehlédnutelný posun. Výsledkem je podívaná, která nenudí, kostýmy, které nelžou a pravda, kterou nikdo není s to zpochybnit. Protože malé sedláčky a jejich rodiny, lidi, kteří rovněž žijí svými strastmi a radostmi svých byť "malých životů" nejen tato galantní komedie, ale i tato romantická historie pomíjí. Je jich mnoho, a i když páchnou méně. protože se myjí častěji než ti galantní jedinci obou pohlaví, postrádají zcela jejich krásné kostýmy a oslnivé barevné příběhy. Nedivte se, že časem přišlo Prohlášení lidských práv, gilotiny a posléze moderní společnost. Ale to je už jiná doba a jiný příběh. Tak to chodívá. ()
Hravé a svěží.. Co dodat. Cassel obdivuhodne mrtsny. :-) ()
TV/// Obsazení 6/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 8/10/// +dobře ztvárněné historické prostředí, Joliceur(Jean - Pierre Cassel) je výborná postava, rovněž i další postavy byly dobře napsané, občas to byla zábava, povedená výprava -i přes krátkou stopáž mi to přišlo trošku zdlouhavé, možná bych to svedl na slabý scénář, pořád dokola se komparzisté honili sem a tam a o tom je tento film/// I přes dobu vzniku tohoto snímku je to stále koukatelné. Skutečně, dobře se na to kouká a je to i trošku zábavné. U vytržení sice z toho nejsem, ale mohlo to dopadnout hůř. Postavy a jejich dialogy byly mnohdy zábavné. Samotná zápletka je úsměvná. Žolikér na hrad./// Celkem 63%/// ()
Kostýmovaná historická fraška na způsob Černého tulipána, které nad příběhem i dialogy vévodí výborný původní český dabing z Barrandova nahraný už v roce 1966. ()
Pod názvem "Galantní slavnosti" to šlo kdysi v televizi a předtím snad i v kině. Takový chudší příbuzný francouzských romantických šermovaček, ale koukat se na to dá. Klidně by to mohli někdy v neděli v podvečer zopáknout. ()
René Clair ukončil svoju bohatú réžijnú kariéru touto historickou komédiou a navzdory noblese a jemného humoru predsa len mu zväzovala ruky práve jeho "nemodernosť". Na scéne boli už noví režiséri, ktorí sa lepšie popasovali s podobnou látkou. Napriek tomu film neurazí a dobre sa naň díva. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 24.2.1968, réžia českého znenia = (ÚPF) (18.2.2011) ()
Trochu mi to připomínalo Švejka, tedy tím zesměšněním války. To se tu povedlo na výbornou, do toho i nějaké ty milostné intriky a spousta humorných situací s typickou groteskní aranží, u které jsem se občas zhlasita zasmál. Na rok výroby je to povedené velice moc. ()
Jolicoeur s Histoií a komtesou ve filmu s parodující snahou. Výsledek se nevyrovná přímočařejším akcím ani komediálně třeba filmům s Tulipány Philipem a Delonem. 2-3* ()
Roztomilá romatická a kostýmní historická komedie. Občas mi tou svoji vtipností a roztomilostí pila krev. ()
Galské grand sólo fanfár milovníků - fanfaronů šarmu "marš" šarád. ()
Komedie ve stylu fanfána tulipána, ale opravdu vtipných momentů tu bohužel zas tak moc není. ()
80% Stará, dobrá francouzská komedie v duchu historických šermovaček, jenž vyznívá nakonec víc jako parodie než komedie. :-) ()
Zábavná historická komedie, která má silně hořkou příchuť války. Pěkně se na to koukalo. Za mne 65%. ()
V 50. a 60. letech se ve Francii natočilo mnoho historických filmů. Od Tří mušketýrů přes Fanfána Tulipána. Právě druhý jmenovaný hrdina mi nejvíc připomíná Galantní slavnosti. I zde máme hlavního hrdinu, který zažívá mnohá dobrodružství. Prioritou je ale zesměšnění války jako takové. A to je mi zase sympatické. Ztrapnit válku, válčení a válečníky se nikdy nepřejí. A mezi historickými filmy jde o film asi nejvíc parodický. Pravda je, že mezi tehdejšími filmy tento nedisponuje ani vyloženou hereckou hvězdou, úchvatnými souboji, milostnými zápletkami a intrikami. A dokonce ani výprava není největší. Film je prostě zajímavý čistě zábavnou složkou pojetí války. A kdyby se takto válčilo pokaždé, tak by to lidi možná i bavilo. ()
Teatrálna komédia. Nič viac. Vojnový a historický film idú absolútne stranou. Pre mňa osobne ďalší nudný snímok na ktorý treba zabudnúť a vyhnúť sa repríze. ()
Roztomilá vzťahová komédia uťahujúca si galantným spôsobom z dobíjania pevnosti a vojnového konfliktu ako takého. Odvážny a galantný Jolicoeur a sedliak Thomas sú zmietaní medzi dvoma vojskami, životom, smrťou a samozrejme láskou, Komické naháňanie hrdinov raz jednou, raz druhou stranou dopĺňané gagmi vo veliteľských stanoch či už vyhladovaného maršála d'Allenberga alebo hodujúceho princa Beaulieu. Produkcia je kvalitná a ani na hereckej strane nič neškrípe. Situačné gagy na úrovni Bažantov v stredoveku skombinovaných so šarmom Jeana-Pierra Cassela a pôvabom Geneviève Casile síce príjemne rozveselia, ale na poriadnu komédiu by to chcelo trocha viac šliapnuť na plyn. 70% ()
Musím srovnávat s například s Fanfánem Tulipánem a v tomto srovnání to zcela propadlo. Fanfán je o třináct let starší, ale vedle tohoto působí o mnoho modernějším dojmem. ()