poster

Il gatto dagli occhi di giada

  • USA

    Watch Me When I Kill

Thriller / Horor

Itálie, 1977, 95 min

Režie:

Antonio Bido

Scénář:

Antonio Bido, Aldo Serio

Kamera:

Mario Vulpiani
(další profese)
  • giallo
    ***

    Slušný vstup Antonia Bida na pole giallo horrorů se špetkou grafického nasíli a vlažnější atmosférou. Hlavní trumfy nadějný režisér ukázal, ale dle mého názoru, až v následujícím kousku Solamente nero.(25.11.2017)

  • vitekpe
    **

    Tohle giallo (da-li se to tak vubec nazvat) je podle meho skromneho nazoru podprumerne. Mlada zena je svedkyni vrazdy lekarnika, a zjistuje, ze vrah je ji na stope tez...Do toho se priplete jakysi jeji pritel a snazi se ji pomoct a zloducha odhalit. Film vsak neni moc dobre natocenej ani zahranej, je hodne tmavej a "nebarevnej", chvilema zmatenej a me teda docela nudil. Mozna muze byt problem i v tom, ze se film bere prilis vazne. Coz ale neodpovida provedeni. Atd. Plusem je celkem sympaticky hlavni hrdina a zajimava Paola Tedesco. Myslim, ze pro fajnsmekry v zanru ok, pro ostatni zbytecne. 2+(15.4.2014)

  • PetrPan
    ****

    Žlutá jak má být! Po mnoha různých pouze giallem šmrncnutých kusech konečně narážím na žánrově vytříbenou lahůdku s téměř všemi patřičnými proprietami. Asi nejvíc se pak povedla hudba, která skvělým způsobem podtrhuje zejména vražedné útoky. Těch sice moc není a hned ten první mě svým provedením docela zklamal, ale pak už přišla jen samá pozitiva a třeba takové pečení v troubě připomene i slavnou scénu z Rosso sangue. Připočtu-li si k tomu krásnou Paolu Tedesco, v některých záběrech jsem měl pocit, že koukám na svou femme fatale Edwige Fenech, a sympatického Corrada Paniho v hlavních rolích, vychází mi krásná čtyřka. "Jen" čtyřka, protože na rozdíl od ostatních mi nepřišlo, že film má výraznou "sleazy" atmosféru, spíš naopak. Nu, být tu skutečně Fenech, asi bychom se toho dočkali. Minimálně koz ano.(10.8.2018)

  • kkarx
    ****

    Když už bylo giallo na ústupu ze své největší slávy, přišla na scénu nová krev v podobě režiséra Antonia Bida. A jeho příchod byl vcelku impresivní využívající takřa všech charakteristických znaků utvořených v předchozí dékádě. Jedná se tedy o detektivní příběh s mysteriózním nádechem v hororovém oblečku. Nutností je vyšetřovatel pátrající na vlastní pěst a mnoho podezřelých. Pro inspiraci nešel Bido nijak daleko do minulosti. Zjevnou předlohou byl Argentův opus, nejslavnější giallo a současně jakási autorova defenitivní tečka žánru giallo Deep Red. Z toho Bido čerpal hlavně pro svoje vyjádření audio-vizuální složky. Charakteristickou barvou filmu je všudypřítomně prostupující tmavě modrá a hudební motiv je skvěle načasovaný a dobře zapamatovatelný podobný právě tomu nejznámějšímu v Deep Red. Ke cti Bidovi slouží i to, že si dokázal vybrat výborného herce do hlavní role. Corrada Paniho jsem díky jeho neobvyklému knírku a rezervovanému hereckému projevu až do konce filmu ani nepoznal! Ovšem nechtěl bych tvrdit, že Bido neměl svoji vlastní vizi. Bido udělal svůj film atmosférou výrazně trashovitý, drsný, těžkopádný, pro běžného diváka těžko stravitelný. Potěší některé vynalézavé momenty vyšetřovací fáze, jako třeba vydedukování přítomnosti podřelého pohledem na šálek čaje nebo těžko rozeznatelné děsivé zvuky na zvukové pásce, která má něco dočinění s vraždami. Kde Bido selhává nejsou jednotlivé scény. Autor zdánlivě všechno měl, nepovedlo se mu však tyto kvality dostatečně dobře pospojovat. Tenhle neduh se podařilo Bidovi téměř vymazat ve svém druhém pokusu Solamente Nero. 3,5 *(9.8.2014)

  • Karlos80
    ***

    Po všech stránkách lehce nadprůměrné a místy rozhodně zajímavé pozdní 70's giallo, které by si fanda tohoto subžánru neměl nechat ujít. Film natočil v té době asi 27letý velmi nadějný režisér Antonio Bido, který všeobecně není až tak známý, jeho filmy jakbysmet, toto byl jeho debutový film již zmíněného subžánru, rok poté natočil ještě film "Solamente nero", který jsem zatím neviděl. Vliv klasiků Martina nebo Argenta je zde trochu znát, ale není to tak přehnané. Film nemá příliš dobrý obraz, je hodně tmavý a zrnitý, atmosféra je tedy značně sleazy, vraždy jsou docela hrůzostrašné (nezapomenutelná je hlava v troubě nebo velmi grafické znázornění uškrcení ve vaně za lahodných zvuků Verdiho klasické opery), ale tolik krve tu zas není. Ctižádostivý příběh je jednoduchý a vcelku logický s nějakými těmi falešnými stopamy a zajímavými dějovými zákruty, film je rovněž scénu od scény patřičně tajemný a prvek překvapení nejen v podobě odhalení identity zabijáka je tu také dobře ztvárněn. Konec je na rozdíl od jiných velmi uspokojující. Pulsující progresivní hudení skóre od Trans Europa expres (bohužel, jen tento film, trochu mi to připomínalo Gobliny) se zvláštními temnými zvuky v pozadí je hodně efektní a přímo lahůdkově zde opravdu zamrazí. Ať už byl film jakýchkoliv kvalit, tato složka byla patrně tím nejdominantnějším prvkem z celého filmu. Nakonec, film není nejstylovější ani nejkrvavější, charaktery zde mohly být přece jen více rozvinuty, ale přesto jde o dobře odvedenou práci, která se fandům žluté bude určitě líbit. Komentář zde jako první v pořadí. Komentář zde jako první v pořadí.(28.5.2010)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace