Es war eine rauschende Ballnacht
The Life and Loves of Tschaikovsky
Režie:
Carl FroelichScénář:
Géza von CziffraKamera:
Franz WeihmayrHrají:
Zarah Leander, Marika Rökk, Fritz Rasp, Paul Dahlke, Kurt Vespermann, Ernst Dumcke, Hans Stüwe, Aribert Wäscher, Wolfgang von Schwindt, Karl Hannemann (více)Obsahy(1)
V moskevském plesovém sále šlechtického klubu tančí okouzlující tanečnice Nasťa Jarova na hudbu valčíků od prakticky neznámého skladatele Petra Iljiče Čajkovského, které ovládly její srdce a probudily v něm lásku ke skladateli. Ten je však duchem u jiné ženy, Kateřiny Murakinové, své někdejší milenky. Jaké je překvapení, kdy Čajkovskému zašeptá do uší jeho starý učitel hudby Hunsingerm, že na něj Kateřina čeká v lóži číslo 3... (Véča)
(více)Recenze (4)
Es war eine rauschende Ballnacht je hodně zajímavý film. Druhá spolupráce Zarah Leander a režiséra Carla Froelicha. Také jediný pokus o obsazení filmu zároveň Leanderovou a Marikou Rökk, dvou vysloveně protikladných hvězd. Ale nedopadlo to úplně na jedničku, protože už v té době bylo jasné, že filmy s Leanderovou jsou určené především k pomalému vychutnávání si velkolepého melodramatu, zatímco filmy s Rökkovou jsou lehké a jejich smyslem je pobavit. Dohromady to drhne a nenadělá s tím nic ani Hans Stüwe, který si pro změnu hraje sólo pro Petra Iljiče Čajkovského. Samozřejmě pocitově to celé skvěle navazuje na hollywoodskou Annu Kareninu s Garbo, které se to patrně mělo přiblížit nejvíc. Nicméně navzdory všem okolnostem byl film ceněn v Benátkách a získal příslušná ocenění i na domácí půdě. Autor scénáře Géza von Cziffra vydal také stejnojmenný román s filmovými fotografiemi a celou tou produkcí byl natolik ovlivněn, že nakonec i své paměti pojmenoval Es war eine rauschende Ballnacht: Eine Sittengeschichte des deutschen Films. ()
ocenenia : MFF Benátky 1939 - Súťažný výber ()
Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec jenom tři, avšak "velmi silné". Samozřejmě jde o hodnocení s respektováním historického hlediska. Ostatně, historický kontext jen přidává tomuto holdu ruskému skladateli, holdu natočenému v nacistickém Německu v předvečer 2. světové války, na zajímavosti. V každém případě jde o ukázku výborného filmového řemesla, Hans Stüwe (jinak sám také muzikant, barytonista, později např. i operní režisér) dodal postavě Čajkovského nečekané démoničnosti. Melodrama podává (pochopitelně!) "heterosexuální" verzi milostných problémů Čajkovského (zde konkrétně jeho nešťastného manželství s Antoninou Miljukovovou) - a vysvětluje je tajnou láskou k jiné, vdané ženě, kterou ztvárnila uhrančivá Zarah Leander. Třebaže její zpěv připomíná více šanson z hamburské knajpy než ruskou romanci, je přesto okouzlující. ()
Uhrančivá Zarah Leander a jiskřivá Marika Rökk v půsovivém a oceněném melodramatu o Čajkovském.(70%) ()