La Nuit de Varennes
Il mondo nuovo
Noc vo Varennes
That Night in Varennes
That Night in Varennes
Režie:
Ettore ScolaKamera:
Armando NannuzziHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Jean-Louis Barrault, Marcello Mastroianni, Hanna Schygulla, Harvey Keitel, Jean-Claude Brialy, Andréa Ferréol, Dora Doll, Jean-Louis Trintignant (více)Obsahy(2)
Je jún 1791 a francúzska revolúcia je v plnom prúde. V dostavníku, odchádzajúcom z Paríža, sa stretávajú rôzni ľudia, reprezentujúci vzorku vtedajšej francúzskej vyššej spoločnosti - spisovateľ, speváčka s milencom, dvorná dáma Marie Antoinetty, ale i známy zvodca Casanova a americký mysliteľ Thomas Paine. Len niektorí z nich vedia, že dostavník ide v stopách kráľovského páru na úteku. (STV)
(více)Recenze (38)
Zlatá Palma - výběr ()
Fikce potkává realitu, šlechta chudinu, úcta neúctu ve Scolově nástinu společenských poměrů po Velké francouzské revoluci. Historií políbených filmů z té doby nevzniklo mnoho, tímto se dá bez obav zpestřit školní výuka. 75%. Zajímavé komentáře: gudaulin, RAiken ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $300,000║ ()
Roku 1791 se francouzský král Ludvík XVI. pokusil uniknout přes belgické hranice před revolucí do zahraničí. Král je však už politická mrtvola a brzy bude i mrtvolou skutečnou. Své době už nemá co říci a ona by mu stejně nenaslouchala. Proto se v tomto filmu povezeme sice ve stejný čas a stejným směrem, ale v jiném kočáře - mimojiné s Thomasem Painem, Casanovou či Retifem. A právě jejich dialogy, na nichž film stojí a pevně stojí, nám mají poskytnout klíč k pochopení "ducha doby". Historický film lze zjevně pojmout různě... jednou z možností je naprosto věrně vylíčit události, ke kterým došlo. Noc ve Varennes však jde jinudy, cestičkou prošlapanou o mnoho méně a IMHO cestou zajímavější a v důsledku nakonec i cestou informačně obsáhlejší. Pro někoho bude tento film užvaněnou kostýmní nudou, pro jiného zábavným naučným výletem do revoluční Francie. ()
Necelých 24 hodin rámovaných dramatickým útěkem francouzského krále z Paříže a jeho dopadením ve vesničce Varennes posloužilo režiséru Scolovi jako východisko k feliniovské podívané, kde pestré osazenstvo jednoho dostavníku obsazeného zástupci nejrůznějších politických a společenských vrstev vede vzrušené intelektuální a společenské debaty o své době a divák může sledovat, jakým způsobem se rodila moderní společnost. Luxusní herecké obsazení, kde např. takový vynikající herec jako Jean-Louis Trintignant dostal drobnou roličku starosty obce a na plátně se mihnul stěží na pět minut. Oproti Felinimu ale Scola pokulhává po vizuální stránce, film s výjimkou prologu, který se odehrává mezi potulnými komedianty, táhnou především dialogy. Prostřednictvím Casanovy je ve filmu zmíněno i prostředí Čech, kam se stárnoucí Casanova uchýlil na dvůr k Valdštejnovi. Noc ve Varennes je film, který se snaží zachytit myšlenkový a společenský kvas své doby, a po většinu času se mu to více méně daří. Dialogy, které se týkají postavy spisovatele píšícího o lechtivých erotických tématech, jsou dokonce velmi půvabné. Celkový dojem: 80 %. ()
Zvláštní nostalgií prodchnutý příběh z revoluční Francie. Stejně, jako se na sklonek života dostal Mastroianniho Casanova, odezněla i celá jedna epocha. A my o ní vedeme překvapivě jiskrné dialogy, prožijeme nádech několika milostných dobrodružství a na závěr se rozloučíme se samotným králem. ()
Chytrý a skvěle natočený historický film, který má jen minimum chyb!!! V dostavníku směřujícím na Méty se střetává výřez francouzské společenosti té doby s legendárním Casanovou (Marcello Mastroianni) a americkým spisovatelem a filosofem Thomasem Painem (Harvey Keitel). Nevědomky jedou ve stopách francouzského krále Ludvíka XVI a jeho manželky Marie Antonietty, kteří v přestrojení prchají z Paříže, ale jsou poznáni a zadrženi v městečku Varennes. Noc ve Varennes je pětihvězdičková podívaná na skvělého Mastroianniho, Barraulta a další. Film má atmosféru, která přímo vtahuje do centra dění, a především pohled na stárnoucího Casanovu, který působí tak neuvěřitelně lidsky a je snad tou nejkladnější postavou filmu, je mírně řečeno zajímavý :-). Krásné dialogy, kamera, prostřihy na "vysvětlivky" a pohled na měnící se svět konce 18. století rozhodně stojí za vidění. ***** ()
Zajímavý příběh o jednom dlouhém okamžiku v dějinách, který si s mnoha osudy zahrál... Skvělí herci ve skvělém dílku. ()
Komediální konverzační drama. Kostýmní podívaná se skvělými dialogy. Kdo neumí výtečně francouzky (nebo anglicky, podle verze), pro toho je nezbytný dabing, protože repliky sviští tak rychle, že v titulcích jsou nezachytitelné. Leda při ignoraci obrau. ()
Film zdánlivě o ničem je postavený na silných dialozích a výborných hereckých výkonech. Cesta z Paříže do Varennes se dá v této společnosti skvěle užít. ()
Fordov Dostavník prenesený do dôb francúzskej revolúcie. Namiesto frajerského kovboja Johna Waynea tu máme rovnako frajerského Mastroianniho a jeho Casanovu. Dobre, preháňam, ale toto prirovnanie okrem toho, že je vtipné :), má aj niečo do seba. Skvelý scenár a výborne zahraté rôzne typy vtedajšej spoločnosti trochu bojujú s európskou akademickosťou a tak trochu aj televíznosťou. Našťastie to má Scola dobre premyslené. Iba staručký Griffitov alebo Renoirov film o tejto revolúcii sú, čo sa týka výpravy, niekde inde. Scola ťaží najmä zo sily dialógov a ak by film zostrihal na dve hodiny, asi by sa nič dramatické nestalo. ()
Historizujúca, konverzačný road movie mala minimálnu šancu ma zaujať. A to jediné sa jej aj podarilo. Nechal som sa nalákať na zvučné mená a bol som spravodlivo potrestaný filmom, ktorý napriek tomu, že ma nezaujal som hrdinsky dopozeral do konca. ()
Európska aristokratická smotánka cestuje v roku 1791 vo vskutku dosť nadrozmernom dostavníku, pričom ich celkovým „Kočišom” sa stáva snáď nikto iný, než zrovna Ettore Scola...? • Zo všetkých cestujúcich ma mimochodom asi najviac zaujal len exkluzívny „lámač ženských srdcí,” alias Giacomo Casanova v podaní charizmatického, talianskeho herca Marcella Mastroianniho. Počas tejto dlhej cesty, postavy jednak veľmi často diskutovali na „intelektuálnu notu” s niekoľkými patričnými odkazmi do kultúrneho sveta, kedy sa to medzi nimi len tak neustále hemžilo samými, intenzívnymi dialógmi, to jest vtedy som mal mimoriadne nastražené uši, aby mi tým pádom ani vôbec nič neuniklo; ale zároveň sa do toho zamiesila i samotná politická situácia, nakoľko takmer v rovnakom čase, z Paríža zdrhol i kráľ Ľudovít XVI., a to konkrétne spoločne so svojou manželkou Máriou Antoinettou, čiže je asi reálne dosť možné, že sa obidva »tábory« napokon predsa stretnú vo Varennes, v medzičasom už vo veľmi vybičovanej atmosfére? • Scenár bol doslova ukecaným na plné obrátky, až sa dokonca miestami rovnako čudujem, že som sa pri tomto titule; skrátka neunudil až rovno k smrti, čo podľa konečného (z)hodnotenia ani nie je zvlášť poznať. Zrejme až vďaka zvučnému, medzinárodnému obsadeniu som si napokon celkom prišiel na svoje, keď povedzme, že práve Marcellovi zručne sekundovali: Jean-Louis Barrault & Harvey Keitel & Hanna Schygullaová, pritom by som ešte doplnil i sympatické: kostýmy a výpravu a kameru, a tak som zaokrúhlil na pekné 3* so záverečným dodatkom, že už asi nikdy viac...? POZNÁMKA: Ak by si dajme tomu tieto dva "mančafty" úlohy medzi sebou vymenili, tak pevne verím, že by som mal oveľa lepšie dojmy, ako totižto v tomto pomerne zdĺhavom prípade. ()
O tomto filmu se těžko píše, nedává moc příležitostí, jak ho slovně uchopit. Není tu žádný dramatický děj, přesto je účinek na diváka velmi silný. Bravurní herecké výkony, obratně napsané dialogy, napětí dodávané nejdříve tušeným a pak už zřejmým útěkem královského páru, skvělý Casanova - to jsou jen některé dojmy, které v divákovi přetrvávají ještě dlouho po zhlédnutí snímku. V tom filmu se zkrátka skoro nic neděje, a přesto má obrovský náboj. Je to rozhodně silný divácký zážitek. I když je mi jasné, že ne pro každého. ()
Počátkem tohoto komentáře musím upozornit na to, že prvních 25 minut filmu nebudete téměř vědět co se vlastně děje. (A to já jsem zvyklá na ledacos). Budete vědět, že jde o Francouzskou revoluci, ale nějak to bude zmatené. Jenže to bude jenom zdání - do doby než se objeví na scéně zestárlý Marcello MASTROIANNI, pak bude jasno o co tady kráčí. Je zajímavé jak i zestárlá evropská filmová hvězda má neustálý charm a zvuk. Je to prostě koncert ! A Hanna SCHYGULLA mu perfektně sekunduje, najednou všichni herci "hrají" a je to film báječný prostě "jedna báseň". Ano, jde o příběh zestárlého bonvivána dámských ložnic Giacoma Casanovy, kterému vlastně zachránil život náš hrabě Valdštejn, když jej donutil strávit čas nepokojné francouzské revoluce u sebe na zámku Chodov v severních Čechách. (Jak víme, zde i Casanova r.1798 zemřel). Úžasné dílko - dívejte se ! ()
Tenhle film nelze pouze zhlédnout, nýbrž nasát. Vysát až na dřeň tu atmosféru doby, která prakticky změnila svět a rozloučila se smutně s královskou romantikou a monarchismem, tak jako se i my ve filmu pomalu loučíme se stárnoucím Giacomem Cassanovou. Jen tak se zaposlouchat do navždy pravdivých slov moudrého Thomase Paynea, poslechnout si vášnivé vyprávění spisovatele Restifa a obdivné ódy dvorní dámy na krále. To není film, jak ho známe, to je obrázek - obrázek doby pečlivě sestavený pomocí výborných dialogů. Závan zašlé minulosti, která je na(ne)štěstí už dávno pryč… ()
Zdařilý vhled do dobového myšlení a poměrů. 1) Konverzační víc psychologický než dramatický snímek je, myslím, zdařilým vhledem do dobového myšlení a poměrů._____ 2) Film ztělesňuje a zvýrazňuje ty prvky francouzské povahy, které nemám rád. Vychcanost prostého lidu tu kontrastuje s nadutostí vyšších vrstev._____ 3) Dílo ocení zejména ti, kteří o francouzské revoluci něco vědí - čím více, tím lépe. Neumím si moc představit, jak na sáhodlouhé dialogy bude reagovat někdo historií nepolíbený, ale ten si pravděpodobně film ani nepustí._____ 4) Oceňuji zejména propracované detaily cesty dostavníkem - tehdy jediným prostředkem veřejné hromadné přepravy po souši._____ 5) A nedejte se mýlit, o králův útěk tu vůbec nejde._____ 6) Francouzština herců je krásně srozumitelná a divadelně příkladná._____ 7) Film je ovšem hrozně užvaněný, dlouhý a chvílemi dost nudný, což mi brání dát vyšší hodnocení. Možná po dalším zhlédnutí..._____ 8) Pěkný doplňující koment: tomtomtoma*****. Pěkná charakteristika filmu: RAiken****. ()
Vcelku docela zábavné, takže se člověk nenudí, ale když film skončí, řekne si, že kdyby ho neviděl, tak vlastně o nic nepřišel. ()
Film dobových obrazů týkajících se nočního útěku a zatčení (22. června 1791) Ludvíka XVI. Ludvík je na nich všude, i když vidět ho není nikde. Snad nejvíce na obraze "vybalování róby", jsou na něm patrné všechny neřesti podněcující revoluce (podobně o tom hovoří i Nicolas Edmé Restif de la Bretonne). Film jako celek se odehrává v jakési drobné rozvernosti, místy až laškovnosti, která má distinguovaně zakrýt strach z tušení nastávajícího teroru (viz pimprlové divadlo odehrávající se již v některé komnatě mozku). Navíc mě zde kupodivu potešila herecká elita (Marcello Mastroianni a Hanna Schygulla především). ()
Nádherně, poctivě natočený historický film. Jen těžko člověk hledá nějaké chyby a pokud už nějaké jsou, sám režisér na ně prostě téměř instruktážní formou upozorní (například onen nesmírně půvabný Casanovův vstup, v něž divákům vysvětlí, jak to bylo ve skutečnosti s jeho proslulostí) takže případným kritikům dokonale vezme vítr z plachet. Napadá mě italské přísloví, které říká zhruba toto: "Sice to není pravda, ale je to výborně vymyšleno". To celé dokonce na druhou, neboť příběh rámuje "Mondo nuovo" s vysvětlením, že celý děj je vlastně jen "pimprlovým divadýlkem" předváděným pomocí onoho převratného optického přístroje, jehož použití vás bude stát pouhý jeden sum (mimochodem, roztomilá a evidentně vědomá analogie filmového řemesla). Přesto se Scolovi podařilo vystihnout atmosféru prvních měsíců revoluce nesmírně přesně, živě a autenticky. Film přitom není nějakou prvoplánovou oslavou revoluce či naopak její kritikou. Spíše prostě nabízí bohatou paletu lidských postojů a pohledů s obrovským potěšením a citem pro vyprávění příběhů. Víc než politika a proklamace nového řádu jej evidentně zajímá běžný život. na plátně se odehrává poctivý barvotiskový obrázek s kdákajícími kachnami, prašnou silnicí zvířenou dusotem koňských kopyt či prodavačkami květin nebo použitých klobouků. Pozornému a informovanému diváku ovšem neunikne mnoho zajímavého materiálu k přemýšlení, přičemž některé otázky patří k něm, jimiž se filosofie zabývá už celá staletí. Třeba jenom otázka řádu a společenského uspořádání. Jistě není náhodné, že z panovnického páru v davu zahlédneme pouze nohy jejich výsostí, stejně jako závěrečná adorace dřevěné figuríny v panovníkově oděvu. Feudální řád přece nepotřebuje konkrétního panovníka XY, právě jednoho člověka z masa a kostí, potřebuje někoho, kdo bude hrát jeho roli. "Nevím jestli to byl král, asi ne, neměl svůj červený plášť"... "Kdyby jeho výsost cestovala v tomto oděvu, určitě by ji nezadrželi"... Je to ovšem v naší době a společnosti jiné? Nejsme všichni ve svých společenských rolích jenom "herci", malá kolečka ve složitém celku života a světa? Pád starého řádu a postupná (krvavá) konstituce řádu nového sice znamená mnoho změn, ale v zásadě příliš nemění lidské postoje a motivy. I v převratné době jsou tu chudí lesní dělníci či zemědělci mořící se na polích, požitkáři hledající dobré jídlo a plný pohár vína, idealisté nevidící pro své ideály reálný svět, celoživotní revolucionáři, kteří stejně nejsou nikdy dost spokojení... Velké dějiny cítíme za všednodenními drobnostmi, ale neřekl bych, že je Scola přehlíží, naopak, probleskují na mnoha místech. Tu se na plátně objeví vypálený, polozřícený dům, jinde hostinec provozovaný v bývalém kostele. Rozmarný příběh v sobě skrývá pečlivě vybudované drama. S postupem času ostatně děj houstne a dramatická linka nabývá na intenzitě... Vedle režijního mistrovství lze mluvit i o citlivé a invenční kameře, přesném střihu, bezchybných kostýmech, příkladné práci s histrorickými reáliemi, výborně vybrané doprovodné hudbě a především, skvělých hereckých výkonech všech zúčastněných, jimž pochopitelně kraluje Marcello Mastrojani, ale ani ostatní se nenechají nikterak zahanbit... Na závěr je třeba zmínit jednu nepříjemnou "drobnost". České dvd vydané společností "North video" je žel počinem zcela fušérským. Film je na něm totiž k dispozici pouze v ořezu 4:3, a navíc zde zcela chybí původní francouzský zvuk, což je ztráta o to větší, že i s jazykovou složkou si režisér velmi vyhrál. Vedle libozvučné francouzštiny ve filmu zazní na mnoha místech také italština, němčina a angličtina, nemluvě o tom, že mnohé postavy hovoří francouzštinou zabarvenou přízvukem některého ze jmenovaných jazyků. V našich luzích a hájích žel to vše "zaplácne" neslaný nemastný dabing té stále stejné skupiny "dabérů"... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: gudaulin, Matty, Subjektiv, Mi Nü-Chai, liborek_, RAiken, Historik, tomtomtoma () (méně) (více)