Reklama

Reklama

Je jún 1791 a francúzska revolúcia je v plnom prúde. V dostavníku, odchádzajúcom z Paríža, sa stretávajú rôzni ľudia, reprezentujúci vzorku vtedajšej francúzskej vyššej spoločnosti - spisovateľ, speváčka s milencom, dvorná dáma Marie Antoinetty, ale i známy zvodca Casanova a americký mysliteľ Thomas Paine. Len niektorí z nich vedia, že dostavník ide v stopách kráľovského páru na úteku. (STV)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (35)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Necelých 24 hodin rámovaných dramatickým útěkem francouzského krále z Paříže a jeho dopadením ve vesničce Varennes posloužilo režiséru Scolovi jako východisko k feliniovské podívané, kde pestré osazenstvo jednoho dostavníku obsazeného zástupci nejrůznějších politických a společenských vrstev vede vzrušené intelektuální a společenské debaty o své době a divák může sledovat, jakým způsobem se rodila moderní společnost. Luxusní herecké obsazení, kde např. takový vynikající herec jako Jean-Louis Trintignant dostal drobnou roličku starosty obce a na plátně se mihnul stěží na pět minut. Oproti Felinimu ale Scola pokulhává po vizuální stránce, film s výjimkou prologu, který se odehrává mezi potulnými komedianty, táhnou především dialogy. Prostřednictvím Casanovy je ve filmu zmíněno i prostředí Čech, kam se stárnoucí Casanova uchýlil na dvůr k Valdštejnovi. Noc ve Varennes je film, který se snaží zachytit myšlenkový a společenský kvas své doby, a po většinu času se mu to více méně daří. Dialogy, které se týkají postavy spisovatele píšícího o lechtivých erotických tématech, jsou dokonce velmi půvabné. Celkový dojem: 80 %. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Nádherně, poctivě natočený historický film. Jen těžko člověk hledá nějaké chyby a pokud už nějaké jsou, sám režisér na ně prostě téměř instruktážní formou upozorní (například onen nesmírně půvabný Casanovův vstup, v něž divákům vysvětlí, jak to bylo ve skutečnosti s jeho proslulostí) takže případným kritikům dokonale vezme vítr z plachet. Napadá mě italské přísloví, které říká zhruba toto: "Sice to není pravda, ale je to výborně vymyšleno". To celé dokonce na druhou, neboť příběh rámuje "Mondo nuovo" s vysvětlením, že celý děj je vlastně jen "pimprlovým divadýlkem" předváděným pomocí onoho převratného optického přístroje, jehož použití vás bude stát pouhý jeden sum (mimochodem, roztomilá a evidentně vědomá analogie filmového řemesla). Přesto se Scolovi podařilo vystihnout atmosféru prvních měsíců revoluce nesmírně přesně, živě a autenticky. Film přitom není nějakou prvoplánovou oslavou revoluce či naopak její kritikou. Spíše prostě nabízí bohatou paletu lidských postojů a pohledů s obrovským potěšením a citem pro vyprávění příběhů. Víc než politika a proklamace nového řádu jej evidentně zajímá běžný život. na plátně se odehrává poctivý barvotiskový obrázek s kdákajícími kachnami, prašnou silnicí zvířenou dusotem koňských kopyt či prodavačkami květin nebo použitých klobouků. Pozornému a informovanému diváku ovšem neunikne mnoho zajímavého materiálu k přemýšlení, přičemž některé otázky patří k něm, jimiž se filosofie zabývá už celá staletí. Třeba jenom otázka řádu a společenského uspořádání. Jistě není náhodné, že z panovnického páru v davu zahlédneme pouze nohy jejich výsostí, stejně jako závěrečná adorace dřevěné figuríny v panovníkově oděvu. Feudální řád přece nepotřebuje konkrétního panovníka XY, právě jednoho člověka z masa a kostí, potřebuje někoho, kdo bude hrát jeho roli. "Nevím jestli to byl král, asi ne, neměl svůj červený plášť"... "Kdyby jeho výsost cestovala v tomto oděvu, určitě by ji nezadrželi"... Je to ovšem v naší době a společnosti jiné? Nejsme všichni ve svých společenských rolích jenom "herci", malá kolečka ve složitém celku života a světa? Pád starého řádu a postupná (krvavá) konstituce řádu nového sice znamená mnoho změn, ale v zásadě příliš nemění lidské postoje a motivy. I v převratné době jsou tu chudí lesní dělníci či zemědělci mořící se na polích, požitkáři hledající dobré jídlo a plný pohár vína, idealisté nevidící pro své ideály reálný svět, celoživotní revolucionáři, kteří stejně nejsou nikdy dost spokojení... Velké dějiny cítíme za všednodenními drobnostmi, ale neřekl bych, že je Scola přehlíží, naopak, probleskují na mnoha místech. Tu se na plátně objeví vypálený, polozřícený dům, jinde hostinec provozovaný v bývalém kostele. Rozmarný příběh v sobě skrývá pečlivě vybudované drama. S postupem času ostatně děj houstne a dramatická linka nabývá na intenzitě... Vedle režijního mistrovství lze mluvit i o citlivé a invenční kameře, přesném střihu, bezchybných kostýmech, příkladné práci s histrorickými reáliemi, výborně vybrané doprovodné hudbě a především, skvělých hereckých výkonech všech zúčastněných, jimž pochopitelně kraluje Marcello Mastrojani, ale ani ostatní se nenechají nikterak zahanbit... Na závěr je třeba zmínit jednu nepříjemnou "drobnost". České dvd vydané společností "North video" je žel počinem zcela fušérským. Film je na něm totiž k dispozici pouze v ořezu 4:3, a navíc zde zcela chybí původní francouzský zvuk, což je ztráta o to větší, že i s jazykovou složkou si režisér velmi vyhrál. Vedle libozvučné francouzštiny ve filmu zazní na mnoha místech také italština, němčina a angličtina, nemluvě o tom, že mnohé postavy hovoří francouzštinou zabarvenou přízvukem některého ze jmenovaných jazyků. V našich luzích a hájích žel to vše "zaplácne" neslaný nemastný dabing té stále stejné skupiny "dabérů"... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: gudaulin, Matty, Subjektiv, Mi Nü-Chai, liborek_, RAiken, Historik, tomtomtoma ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Fordov Dostavník prenesený do dôb francúzskej revolúcie. Namiesto frajerského kovboja Johna Waynea tu máme rovnako frajerského Mastroianniho a jeho Casanovu. Dobre, preháňam, ale toto prirovnanie okrem toho, že je vtipné :), má aj niečo do seba. Skvelý scenár a výborne zahraté rôzne typy vtedajšej spoločnosti trochu bojujú s európskou akademickosťou a tak trochu aj televíznosťou. Našťastie to má Scola dobre premyslené. Iba staručký Griffitov alebo Renoirov film o tejto revolúcii sú, čo sa týka výpravy, niekde inde. Scola ťaží najmä zo sily dialógov a ak by film zostrihal na dve hodiny, asi by sa nič dramatické nestalo. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Roku 1791 se francouzský král Ludvík XVI. pokusil uniknout přes belgické hranice před revolucí do zahraničí. Král je však už politická mrtvola a brzy bude i mrtvolou skutečnou. Své době už nemá co říci a ona by mu stejně nenaslouchala. Proto se v tomto filmu povezeme sice ve stejný čas a stejným směrem, ale v jiném kočáře - mimojiné s Thomasem Painem, Casanovou či Retifem. A právě jejich dialogy, na nichž film stojí a pevně stojí, nám mají poskytnout klíč k pochopení "ducha doby". Historický film lze zjevně pojmout různě... jednou z možností je naprosto věrně vylíčit události, ke kterým došlo. Noc ve Varennes však jde jinudy, cestičkou prošlapanou o mnoho méně a IMHO cestou zajímavější a v důsledku nakonec i cestou informačně obsáhlejší. Pro někoho bude tento film užvaněnou kostýmní nudou, pro jiného zábavným naučným výletem do revoluční Francie. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Chytrý a skvěle natočený historický film, který má jen minimum chyb!!! V dostavníku směřujícím na Méty se střetává výřez francouzské společenosti té doby s legendárním Casanovou (Marcello Mastroianni) a americkým spisovatelem a filosofem Thomasem Painem (Harvey Keitel). Nevědomky jedou ve stopách francouzského krále Ludvíka XVI a jeho manželky Marie Antonietty, kteří v přestrojení prchají z Paříže, ale jsou poznáni a zadrženi v městečku Varennes. Noc ve Varennes je pětihvězdičková podívaná na skvělého Mastroianniho, Barraulta a další. Film má atmosféru, která přímo vtahuje do centra dění, a především pohled na stárnoucího Casanovu, který působí tak neuvěřitelně lidsky a je snad tou nejkladnější postavou filmu, je mírně řečeno zajímavý :-). Krásné dialogy, kamera, prostřihy na "vysvětlivky" a pohled na měnící se svět konce 18. století rozhodně stojí za vidění. ***** ()

Galerie (7)

Reklama

Reklama