Piano

Procítěně znázorněné touhy ženy, hlas ženství, mateřství, sexuality, touhy, lásky, bolesti. Obraz vnitřního boje. Úžasná kamera, hudba. Příběh lásky a touhy po druhém. Něžný film, který beze slov řekne všechno. (10.10.2013)

Herecký koncert _Holly Hunter_. To co dokázala zprostředkovat non-verbálně (postava je němá) je dech beroucí. Vyhovovalo mi unylé tempo vyprávění. Tady se netlačí na pilu, přesto se atmosféra neustále stupňuje. Silný zážitek. (27.12.2013)

Neskutečně emotivní! (27.12.2013)

Tenhle film pro mě byl jako nějaký sen, což je asi dáno vzdálenou krajinou Nového Zélandu, podmanivou hudbou a pomalu se vinoucím příběhem o ženě, která toho verbálně moc nepoví. Opravdu tleskám Holly Hunter a i Keitelovi jsem jeho postavu hodně věřil. Postava Anny Paquin mi spíše v několika scénách skoro uvařila krev, ale předpokládám, že to je vlastně taky známka silného výkonu (i když Oscara bych ji osobně nedal). Soundtrack si určitě ještě poslechnu. Po Top Of the Lake moje druhá věc od Campion a určitě spokojenost. (04.01.2015)

Vůbec se nedivím, že Kurt Cobain z tohoto filmu spáchal sebevraždu, já bych totiž asi musel taky, kdybych to musel dokoukat do konce... Vydržel jsem hodinu a půl, do konce se to vážně nedalo. Takřka nulový děj (resp. tak přímočarý, že se to ani za děj nedá pokládat), stupidní dialogy - čím to? asi tím, že to točila ženská, chlapi vnímají komunikaci úplně jinak; hlavní postava se chová jako totální kráva, Anna Paquin je nejnesnesitelnější fracek v dějinách (podporovat svou němou kravskou matku tolik jako ona může jen stejná kráva jako je ona sama). Jasně, nebylo tam úplně všechno, hudba ušla a kamera byla relativně invenční, ale kvůli postavám nemůžu dát prostě žádnou hvězdičku... (07.01.2015)

80% Ale no jo, no. (28.01.2015)

Moje osobní téma nejen pro vztah ke klavíru, stejnojmennou hrdinku, rok natočení či země původu snímku. Film o tom, co vše je člověk schopen udělat pro to, co je mu nadevše drahé, o nevybíravosti lásky a o nejniternějších pocitech (ne)ležících na dně oceánu. (20.04.2015)

Hodně bizarní milostný příběh podbízející se divákům nejen značně vykonstruovanou absurdní zápletkou, ale i exotickým prostředím a romantizujícími scénami ve stylu červené knihovny. Viděl jsem už v minulosti, nyní jsem si ho připomněl a do třetice už raději ne. Zručně vyšperkovaný kýč. (11.05.2022)

Víte, jak máme v životě resty, každý je má. Spousta knih, spousta filmů, zcela evidentně dobrých filmů, které jsem nikdy neviděl. Snažím se to dohnat, jde to těžko. Poslední půlrok nemám náladu. V období těžkých rozhodnutí a špatných zpráv ze všech stran, jsem si ale pustil Piano. Je to fascinující, je to neskutečný film, který ani po 30 let nic neztratil ze svého kouzla. Jsem rád, že jsem se podívat, tentokrát jí to nebudu přičítat k vině, nebylo to za trest, bylo to potěšení. Jak zpívá Damon v tom nejlepším, co napsal … Every paper that you read Says tomorrow is your lucky day Well, here's your lucky day It really, really, really could happen Yes, it really, really, really could happen If the days they seem to fall through you Well, just let them go Well, it really, really, really could happen Yes, it really, really, really could happen When the days they seem to fall through you Well, just let them go… ona to (tu naději i zmar dohromady v jednom) nikdy nepochopí. (03.12.2023)

hmm... cojaviem... hmmm (30.01.2006)

Chtel sem dat 4*, samotny film na 5 nejni, ale po poslechnuti soundtracku nemohu jinak.. (04.10.2006)

Brilantní, kouzelný, citlivý a dojímavý film o různých vášních v pozadí podtrhnut mrazivými tóny piána. Něco takového jsem ještě neviděla. Všechno je zpracováno tak nevšedně a herci (hlavně němá Holly Hunter) zde předvádí opravdu skvělé výkony. Nemám nic, co bych filmu vytkla. Nejkrásnější byl konec, jelikož něco takového divák očekávat nemohl. Vybroušené charaktery postav a přesto tak nejednoznačné, čekala jsem, v kterém filmu to uvidím. V kterém filmu uvidím konečně lidi takové, jaké jsou ve skutečnosti. Nepochopitelné a nepředvídatelné. Jednoznačně pět hvězdiček. (09.07.2008)

Pěkné drama (nesedí mi tempo, příběh je až moc jednoduchý) o závislosti člověka na hudebním nástroji. (16.07.2008)

Jedno z nejpůsobivějších milostných dramat, v němž je vynikající snad úplně všechno: scénář, režie, kamera, hudba, herci, přírodní scenerie... A i když svět zná epičtější romantiku (Jih proti Severu, Doktor Živago, Vzpomínky na Afriku), tento film na tom není o nic hůře, ba naopak skládá jakousi symfonii, kde čistě zní opravdu každičký tón a vytváří tak tu nejpůsobivější filmařskou sondu do tenat ženského srdce, kterou jsem kdy viděla. Sugestivní klavírní doprovod plně vynahrazuje "handicap" Ady, která v celém filmu pronese akorát pár vět při počátečních titulcích a těmi je řečeno VŠE podstatné. Co bych to protahovala, toto dílo si zaslouží pasování na "nuanni", tedy Příběh, který stojí za vyprávění. (06.10.2009)

film, v ktorom sa podarilo zobraziť tú esenciu, čo leží mimo sféry slovníka - tam, kde dosiahne iba hudba a skutočne intímny dotyk. stretáva sa v ňom tvrdá živočíšnosť vášne a jemná sofistikovanosť umenia, pričom sa ukazuje, ako blízko tieto dve veci k sebe majú. krása a bolesť zároveň. (06.09.2010)

Sakra nádherný film. Holly Hunter a Harvey Keitel a ich vzájomné iskrenie, nádherná hudba, veľa myšlienok pod povrchom, či podmanivé zábery, robia The Piano niečím viac. Údajne posledný film pred smrťou Kurta Cobaina? No k pozitívnemu rozhodovaniu to nepomohlo... (09.09.2012)

Výborné herecké výkony všetkých troch hlavných protagonistov vnesú diváka do príbehu plného lásky, vášne a zmyselnosti, ktorá prepája osudy jednotlivých postáv, z ktorých každá má svoj vlastný, "vnútorný vesmír", v ktorom je uzavretá. Ada McGrathová (Holly Hunter) žije vo svojom svete, svete hudby. Navonok pôsobí chladne a nespoločensky, čo je umocnené jej postihnutím - je nemá. Alistair Stewart (Sam Neill) je až príliš ctižiadostivý, chamtivý veľkofarmár, ktorý by za kus zeme bol ochotný zapredať dušu. George Baines (Harvey Keitel), domorodec, ktorý hľadá sám seba a takpovediac nevie, kam patrí. Táto trojica vytvára trojuholník vášne, v ktorom každý bojuje o "svoje miesto na zemi". Alistair sa snaží získať Adu, no správa sa k nej skôr ako jej vlastník. George je sprvu opantaný Adinou vášňou k hudbe, ktorá doňho postupne vrastá aj s jej osobnosťou. Ada hľadá svoju cestu a rozhodne sa pre Georgea, čo rozpúta napätie a stupňuje ho až do krajnosti. Zvíťazí cit, láska a vášeň? Film takmer nemá "hluché miesto" a hudobné motívy, ktorými je pretkaný robia z filmu skutočne veľké dielo. Ako najväčšie pozitívum vyzdvihujem stvárnenie úlohy Georga Bainesa, ktorá sadla Harveymu Keitelovi ako uliata a určite patrí k jeho najlepším v kariére. Zádumčivý, mlčanlivý, no napriek tomu rozhodný a citlivý nevzdelanec pôsobí dokonale dôveryhodne a prirodzene. (15.04.2013)

Film o němé vášni, o lásce v divoké novozéndské přírodě. Úžasný výkon Holly Hunter (Oscar zcela po zásluze), ale podobně na tom je i soškou oceněná Anna Paquin a rivalové Harvey Keitel a Sam Neill. K hudbě Michaela Nymana asi netřeba více komentáře. (08.01.2015)

Láska plná vypočitavosti, animálního chtíče a sexuální beznaděje. Co bych také chtěl - drsná země může zplodit pouze drsné lidské vztahy. Za Holly Hunter a krásnou hudbu dávám 6/10. (04.02.2015)

Nudná a herecky nezajímavá kravina se zamotaným příběhem. Sam Neil sice sympatický, ale že by mě herecky zaujal, to se říct nedá a totéž se dá řícti o jeho kolezích včetně Holly Hunter. Nechápu, za co tuhle kravinu ocenili Američani, ale tento film je opravdu ubohý. (13.03.2015)